Světový den sluchu 3. 3. 2021: pandemie koronaviru jako příležitost
„Prosím, můžete mi to zopakovat? Nerozumím vám.“ Toto je věta, kterou v „době rouškové“ již použil asi každý z nás. Právě zakrytá ústa ztěžují dnes a denně komunikaci. A nejvíce na to doplácí právě lidé, kteří mají problémy se sluchem. Věděli jste, že takových je podle Světové zdravotnické organizace neuvěřitelných 360 milionů lidí? Tedy každý 20. člověk.
A jak vypadají čísla za ČR? U nás máme dle kvalifikovaných odhadů půl milionu nedoslýchavých a ohluchlých lidí a 8-10 tisíc neslyšících, kteří ke komunikaci využívají znakový jazyk.
Lidé se sluchovým handicapem byli až do začátku pandemie často přehlíženou skupinou. Důvod? Sluchové postižení není vidět. Proto mu média, ale ani veřejné instituce, nevěnovala takovou pozornost jako jiným zdravotním postižením. Přitom tento typ postižení s sebou mnohdy nese – kromě problémů s běžnou komunikací – i sociální izolaci nebo problémy s duševním zdravím.
„Jestli za něco můžeme být covidu-19 vděční, je to právě otevření tématu sluchového handicapu. Najednou se i zcela zdraví lidé dostávají do situace, že nerozumí v obchodě, v lékárně, na úřadech. A toto je přitom běžná zkušenost lidí, kteří mají ztrátu sluchu,“ vysvětluje Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (SNN ČR).
Právě SNN ČR, největší neziskovou organizaci pomáhající lidem se sluchovým postižením s 55 pobočnými spolky po celé republice, kontaktovalo vloni mnoho lidí, kteří měli problémy s komunikací. A nešlo jen o lidi se sluchovým handicapem, ale i o zcela zdravé jedince.
Svaz jako první proto zareagoval na problémy s rouškami a začal poptávat průhledné ochranné štíty. Zásadně se také zasadil o povolení používání těchto průhledných štítů ve školách, v nichž jsou integrovány děti se sluchovým postižením i ve speciálních školách, neboť původně to nebylo možné.
„Stejně tak jsme měli podíl na tom, že Česká televize začala přinášet podstatné části „covid“ zpravodajství i v českém znakovém jazyce. A díky naší soustavné činnosti a připomínkování jsme i na Ministerstvu zdravotnictví přispěli k tomu, že úředníci začali myslet i na občany se sluchovým postižením,“ popisuje Šárka Prokopiusová.
A jaké jsou podle Světové zdravotnické organizace tři nejdůležitější faktory, které ničí sluch? Je to hluk, nikotin a léky.
A právě na téma hluku se chce v následujících letech zaměřit i Mezinárodní federace nedoslýchavých, která dlouhodobě upozorňuje, že je potřeba věnovat pozornost tomu, jak hlasitou hudbu lidé poslouchají. Hlasitý poslech totiž nenávratně ničí sluch.
Veronika Cézová