Telemedicínu zkoumali dávno před koronavirem. Pacientům svědčí více než klasický model návštěv

„Tři roky jsme zkoumali možnosti telemedicíny na 100 pacientech s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Vybavili jsme je domácí soupravou na měření stolice a vytvořili pro ně webovou aplikaci, tzv. IBD asistenta, přes kterou se svým lékařem komunikovali, posílali hodnoty naměřené koncentrace kalprotektinu a vyplňovali prověřené dotazníky. Jejich stav jsme tak kontrolovali objektivně i subjektivně. Systém si pochvalovali jak lékaři, tak pacienti, kterým jsme šetřili čas a peníze za dojíždění do centra, protože někteří z našich pacientů cestují z velké vzdálenosti, až ze severní nebo jižní Moravy. Vnímali také, že se jim lékař věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line s nimi totiž byl v mnohem intenzivnějším styku,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Podle něj je kromě komfortu pro pacienty důležitá také finanční úspora přímých nákladů. Tu pocítili jak pacienti, kteří do specializovaného centra dojíždějí z celé republiky, tak lékaři, již takto rychle zhodnotili stav jednotlivých pacientů, a podle toho se jim věnovali.

„Nyní rozšiřujeme telemedicínu na dalších 300 vybraných pacientů se střevními záněty, kteří užívají biologickou léčbu, v níž hrají dominantní úlohu biosimilární léčiva. Vybíráme je podle toho, jak zvládají komunikovat přes moderní technologie. Odhadujeme, že z 55 000 lidí s těmito záněty, kteří pro tato onemocnění čerpají zdravotní péči placenou ze všeobecného zdravotní pojištění, je pro využití telemedicíny vhodných přibližně 10 000,“ doplňuje prof. Lukáš.

Nyní gastroenterologové jednají se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví, jak tuto péči hradit a pro jaký typ pacientů je vhodná. Dosud totiž všechny náklady na vyzkoušení telemedicíny pacienti hradili „z vlastní kapsy“. 

„Telemedicína by se měla stát běžným a normálním způsobem sledování pacientů. Neměla by být ničím výjimečným,“ tvrdí specialista na střevní záněty a dodává, že klinické centrum ISCARE a.s. v pražských Vysočanech v červenci 2020 založilo virtuální IBD kliniku, jejíž hlavní náplní a posláním je právě vzdálené monitorování pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou na biologické léčbě.

Toto oddělení zároveň umožní on-line konzultace ostatním lékařům z různých míst republiky a také pacientům, kteří nejsou v centru sledováni ani léčeni. Každý rok si tuto diagnózu vyslechne asi 2 000 Čechů.

V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. V roce 2015 léčili gastroenterologové zhruba 1 700 pacientů biologickou léčbou, v loňském roce to bylo už 7 500 lidí, 65 % z nich užívá biosimilární léky. 

„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti.

Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici.

Markéta Pudilová