Téma migrace v ČR v jarních Listech sociální práce
Od začátku ledna 1990 do konce roku 1991 požádalo v naší zemi o azyl skoro 50 000 osob z 58 zemí, ale jen něco málo přes 2 000 jej dostaly.
První významnou skupinou politických uprchlíků byli Rumuni (téměř 500 osob) prchající po pádu Ceaușescova režimu. Následovali uprchlíci z Jugoslávie, Čečny. V té době se do vysoké míry integrovaly v Česku stovky migrantů bez vyděšené pozornosti médií.
O tom, jak vypadá dnešní sociální práce s migranty, píše ve svém článku Téma migrace v ČR a sociální pracovníci Michaela Límová. Mimo jiné zdůrazňuje, že charakteristikou pobytu cizinců na území ČR jsou velice přísné podmínky pro vstup a pobyt cizinců ze zemí mimo EU. Článek autorka doplňuje také kazuistikou.
Na stránkách březnového čísla najdete také kazuistiku, jež zachycuje příběh mladé ženy Markéty, která měla velmi těžké dětství. Markéta oslovila sociální pracovnici po nástupu do VTOS (výkonu trestu odnětí svobody) a požádala o spolupráci ohledně kontaktu s dětmi, které měla v péči její matka.
Jak probíhala sociální práce během, ale hlavně po VTOS, se dozvíte z článku Moniky Durajové. Ke kazuistice je připojen i komentář samotné Markéty.
V jarním čísle ale najdete i spoustu dalších článků, např. článek Normalita a péče o starého člověka, Sociální pracovník a vůle klienta či zamyšlení Radky Janebové nad prestiží sociální práce (Česká sociální práce prestiž nikdy nezíská).
Veronika Hotová