Tichá linka – podpora neslyšících na trhu práce

Konference o systémové komunikační podpoře neslyšících na trhu práce, kterou 14. října uspořádala organizace Tichý svět v prostorách Magistrátu hlavního města Prahy, představila veřejnosti vznikající Tichou linku, Centrum online komunikace pro neslyšící.

Díky nově vyvinuté počítačové aplikaci budou moci neslyšící na lince využít služeb online tlumočníka znakového jazyka a online přepisovatele mluvené řeči.

Celodenní maraton prezentací a diskuzních příspěvků, pro neslyšící tlumočených do znakového jazyka a přepisovaných simultánně do českého textu, zahájil sympatickým pozdravem v českém znakovém jazyce radní pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr. MSc., který převzal záštitu nad touto mezinárodní konferencí společně se zástupkyní starosty Prahy 8 Mgr. Vladimírou Ludkovou.

Ředitelka Tichého světa Mgr. Marie Horáková krátce představila aktivity organizace – Tichou pekárnu s neslyšícími pekařkami, která peče pro Tichou kavárnu blízko metra Ládví, kde pracují neslyšící na pozicích obsluhy, a nabízí jim i další pracovní příležitosti. Zmínila se také o dvojjazyčném internetovém serveru Tiché zprávy, který zaměstnává neslyšící na všech úrovních od výběru zpráv po jejich překlad do znakového jazyka, natáčení, střih a vkládání na web.

Více se pak zaměřila na stručné představení Tiché linky, díky níž mohou neslyšící telefonovat a komunikovat bez bariér. „Na začátku jsme netušili, na jak dlouhou a místy trnitou cestu se vydáváme. Kolik nás bude stát úsilí, sebekázně, kolik nástrah nás čeká a kolikrát budeme na pochybách, zda jdeme správným směrem,“ uvedla Marie Horáková nejen o této úspěšné službě.

Tichá linka slouží od konce loňského roku i ve vybraných nemocnicích, kam Tichý svět poskytl tablety pro možnost kontaktu neslyšících a zdravotníků s online tlumočníkem přes program Skype. Jednou z bezbariérových nemocnic, která tuto nabídku využívá, je pražská Fakultní nemocnice Motol. Zde zdravotníci přijali možnost komunikovat s online tlumočníkem velice příznivě. „Využit nebyl mnohokrát, nicméně zpětná odezva je velmi pozitivní,“ uvedla v příspěvku Mgr. Marie Vlachová z FN Motol. Tablet je 24 hodin denně k dispozici na oddělení urgentního příjmu, byl zapůjčen i na oddělení dlouhodobě nemocných a na oddělení gynekologie a chirurgie.

Místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR ing. Karel Rychtář zdůraznil výhody zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Jejich přítomnost na pracovišti přispívá k větší rozmanitosti, ke kultivaci mezilidských vztahů a příznivě ovlivňuje atmosféru ve firmě. Nicméně zaměstnavatelé podle Rychtáře uvažují v pragmatickém světě trhu, konkurence a peněz, bez kterých nepřežijí.

„To je třeba chápat, jinak se s nimi nelze domluvit,“ varoval Rychtář a dodal, že na trhu práce klient není klientem, ale zaměstnancem, a musí být pro firmu užitečný. Jinak ho bude zaměstnavatel vnímat jako problém, který ho stojí čas a peníze, a nebude ochoten vnímat jeho přínos a pracovní motivaci. Uplatnitelnost člověka je daná jeho schopnostmi, a ne statutem jeho zdravotního postižení ve stávajícím systému podpory handicapovaných osob. „V tomhle kontextu je centrum online komunikace vynikající stavební kámen, který do systému fantasticky zapadne,“ uzavřel místopředseda Asociace povzbudivě svou prezentaci.

Ředitelka kontaktního pracoviště úřadu práce pro Prahu 10 Bc. Ilona Mňuková hovořila o nabídkách práce a systému podpory zájemců i uchazečů o zaměstnání. Zájemcem se může stát kdokoli, i člověk, který pracuje a pobírá invalidní důchod ve 3. stupni. Za tyto zájemce není hrazeno zdravotní pojištění a nemohou žádat o podporu v nezaměstnanosti, jinak mají stejná práva jako uchazeči o zaměstnání. Do kategorie uchazeče o zaměstnání spadají klienti, kteří ztratili práci a hledají novou. Za tyto uchazeče je hrazeno zdravotní pojištění, doba evidence se jim počítá do důchodu a mohou si požádat o podporu v nezaměstnanosti. „Co se týká zaměstnávání OZP, úřad práce doporučuje klientům, aby si požádali o tzv. pracovní rehabilitaci,“ uvedla Ilona Mňuková. Úřad jim zaplatí do určité výše i rekvalifikační kurzy. 

Miroslava Kroupová ze společnosti Nové horizonty, která pomáhá různě zdravotně postiženým lidem se vstupem na pracovní trh, přiblížila služby této organizace a popsala i svoje praktické zkušenosti se zaměstnáváním handicapovaných osob. Zmínila se o možných nedorozuměních, ke kterým může dojít, a také o velké pomoci, které jí zejména v začátcích poskytla organizace Tichý svět. „Často jsem nerozuměla SMS zprávě, musela jsem požádat o její ´překlad´,“ uvedla s úsměvem.

Zahraničními hosty konference byly Gerti Wessel a Roswitha Zott, které zde prezentovaly v mezinárodním znakovém systému aktivity a služby mnichovského spolku neslyšících GMU. Jejich projev byl tlumočen do českého znakového jazyka a do mluvené češtiny. Tato organizace funguje už 35 let a sdružuje sedm různých klubů a sdružení neslyšících z Mnichova a okolí. Poskytuje neslyšícím nejrůznější služby a také je zaměstnává.

Jak správně komunikovat s člověkem se sluchovým postižením, vysvětlila účastníkům neslyšící Pavlína Spilková. Její okouzlující a temperamentní projev ve znakovém jazyce jistě přesvědčil mnohé o tom, že komunikace s neslyšícím se není třeba bát, stačí jen dodržovat určité zásady a doporučení, jako například navázat před hovorem oční kontakt nebo upozornit jemným dotykem neslyšícího, že na něj mluvíme. I rozhovor tlumočený do znakového jazyka má svoje pravidla – chybou je například obracet se na tlumočníka místo na neslyšícího.    

O historii i současném fungování online tlumočnické služby na Tiché lince informovala vedoucí online tlumočníků společnosti Tichý svět Michaela Dudková a její kolegyně tlumočnice Zuzana Procházková. Zájem neslyšících klientů o online tlumočení stále stoupá, z 254 klientů v roce 2010 na 807 v roce 2013.

Rozšíření služby online tlumočení o službu online přepisu, které je podstatou nově vznikajícího Centra online tlumočení společnosti Tichý svět, by samozřejmě nebylo možné provést bez spolupráce s profesionálními přepisovateli. Jejich dovednosti na konferenci vyzdvihl Jaroslav Zaviačič z Internetové školy ZAV a jeho manželka Helena, přepisovatelka a devítinásobná mistryně světa v záznamu textu na počítači, předvedla názornou ukázku svého mistrovského výkonu.  

Ondřej Zapletal z Nadace Vodafone představil program Technologie pro společnost, podporující inovativní společenské využití moderních informačních a komunikačních technologií. V rámci tohoto programu Nadace podpořila vývoj aplikace pro Centrum online komunikace společnosti Tichý svět. Praktickou ukázku aplikace pro online tlumočení a přepis, na které je založen princip fungování Centra online komunikace, na závěr konference předvedli počítačový analytik Jan Pulkrábek, jednatel společnosti Kodárna, a David Trávníček ze společnosti Tichý svět. V současné době probíhá závěrečná fáze testování aplikace. Centrum online komunikace bude naostro spuštěno v prosinci letošního roku.

Konferenci zakončila ředitelka Marie Horáková. Vyjádřila přesvědčení, že nově vyvinutý software umožní další rozvoj a zefektivnění služby online tlumočení a online přepisu, mimo jiné ubude administrativy spojené s vykazováním statistik díky automatickému zapisování. „Zbývá tedy překonat předsudky a otevřít mysl a srdce lidem, aby nás vpustili do nemocnic a úřadů, abychom mohli tuto službu neslyšícím poskytovat.“

Lucie Křesťanová

Klíčová slova: