Třináctá výzva evropské iniciativy IMI2

Celkový rozpočet výzvy je 223 milionů eur, z nichž přibližně polovina pochází z programu EU Horizon 2020 a polovina od inovativních společností sdružených v EFPIA a k IMI přidružených partnerů.

Výzva bude otevřena do 28. února 2018.

Kompletní znění jednotlivých témat a další detaily naleznete zde: bit.ly/IMI2Call13

Nechybí ani informativní webové semináře, detaily naleznete na: bit.ly/Call13webinars

„Jde o největší projekt veřejného partnerství v Evropské unii. Naše Asociace se již tradičně snaží na něj upozornit, kdykoli je aktuální nová výzva – aby si čeští vědci i podnikatelé příležitosti všimli a využili jí,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Výkonný ředitel IMI Pierre Meulien poznamenal: „Výzvy IMI představují vynikající příležitost pro vědce z univerzit, malé a střední firmy i pacientské organizace. Výzvy jsou důležité nejen pro výši finančních prostředků věnovaných na výzkum, ale také představují příležitost připojit se k celosvětové komunitě tisíců lidí z celé řady odvětví, kteří společně pracují na urychlení a zlepšení procesu vývoje léčiv ve prospěch všech pacientů."

Celkem nová výzva zahrnuje 15 témat, jejich bližší popis je uveden v závěru tiskové zprávy.  

Topic 1: Assessment of the uniqueness of diabetic cardiomyopathy relative to other forms of heart failure using unbiased pheno-mapping approaches

Topic 2: Genome-environment interactions in inflammatory skin disease
Topic 3: The value of diagnostics to combat antimicrobial resistance by optimising antibiotic use
Topic 4: Mitochondrial dysfunction in neurodegeneration
Topic 5: Support and coordination action for the projects of the neurodegeneration area of the IMI
Topic 6: A sustainable European induced pluripotent stem cell platform
Topic 7: Linking digital assessment of mobility to clinical endpoints to drive regulatory acceptance and clinical practice
Topic 8: Human tumour microenvironment immunoprofiling
Topic 9: CONCEPTION – continuum of evidence from pregnancy exposures, reproductive toxicology and breastfeeding to improve outcomes now
Topic 10: Improving the preclinical prediction of adverse effects of pharmaceuticals on the nervous system
Topic 11: Translational safety biomarker pipeline (TRANSBIOLINE): enabling development and implementation of novel safety biomarkers in clinical trials and diagnosis of disease
Topic 12-15: Pilot programme on a clinical compound bank for repurposing. This programme includes the following topics: cardiovascular diseases and diabetes; respiratory diseases; neurodegenerative diseases; rare/orphan diseases
 

Od roku 2014, tedy od zahájení druhé fáze evropské iniciativy IMI, bylo vypsáno již 13 výzev. Celkový rozpočet pro IMI2, období 2014 až 2024, je stanoven na 3,276 miliardy euro.

Velkým úspěchem je zapojení českých vědeckých týmů v inovativních projektech IMI. 

Českým institucím a vědeckým týmům se podařilo stát se součástí 3 vědeckých konsorcií v rámci IMI2. Díky této účasti do České republiky putovala finanční podpora na vědu a výzkum v oblasti inovativní medicíny ve výši 781 750 euro.

Celkově, za celou existenci IMI od roku 2008, jsou čeští vědci součástí šesti konsorcií. Celkem můžeme hovořit až o částce 2 065 895 eur pro Českou republiku za dosavadní existenci iniciativy IMI. 

Krátký popis jednotlivých témat:

Diabetická kardiomyopatie: Pacienti s diabetem mají 2,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než lidé bez diabetu. Cílem tohoto tématu je určit, zda a jak se diabetická kardiomyopatie liší od jiných forem onemocnění srdce a studovat základní příčiny tohoto onemocnění. Tyto informace nakonec pomohou při vývoji nových léčebných postupů pro pacienty.

Zánětlivé kožní nemoci (psoriáza a atopická dermatitida): Atopická dermatitida postihuje 10 % dětí a 3 % dospělých; postižení se projevuje svěděním, zarudlou kůží s možnou tvorbou puchýřů. Psoriáza postihuje 2 % populace a je charakterizována červenými, šupinatými skvrnami na kůži. Toto téma povede k postupné změně v chápání těchto onemocnění a určení potenciálních cílů pro novou léčbu.

Diagnostika pro antimikrobiální rezistenci (AMR): Pokud chceme bojovat proti AMR, musíme zajistit, aby byla antibiotika používána pouze v nezbytných případech. Údaje však ukazují, že v Evropě je 30-50 % antibiotik předepsáno zbytečně. Lepší diagnostické testy by pomohly tento podíl snížit. Cílem je demonstrovat a kvantifikovat hodnotu diagnostiky jako nástroje pro optimalizaci užívání antibiotik a pro řešení antibiotické rezistence.

Role "tzv. buněčné elektrárny" v neurodegenerativních onemocněních: Mitochondrie jsou struktury uvnitř našich buněk, které vytvářejí energii. Zdá se, že hrají významnou roli v mozku a nervových buňkách, a toto téma doplní naše znalosti o tom, jak problémy s mitochondrií ovlivňují neurodegenerativní onemocnění, jako je třeba Parkinsonova nemoc. Snahou je podpořit vznik nových přístupů k léčbě v této náročné oblasti.

Koordinační a podpůrná akce pro neurodegenerativní onemocnění: portfolio projektů IMI pro neurodegenerativní onemocnění rychle roste a projekty přinášejí zajímavé výsledky. Tato koordinační a podpůrná akce by měla poskytnout rámec a zdroje pro usnadnění koordinace a spolupráce mezi současnými i budoucími projekty v této oblasti.

Platforma evropských indukovaných pluripotentních kmenových buněk (IPSC): IPSC jsou buňky uměle vytvořené z původně zcela obyčejné tělní buňky dospělého (např. buňky kožní) a tzv. přeprogramováné na "pluripotentní" – tedy schopné specifikovat se na jakoukoli buňku lidského těla. Projekt IMIS EBISC a další iniciativy ukázaly, že je možné vytvořit banku vysoce kvalitních IPSC, která by mohla být použita pro další výzkum. Toto nové téma bude vycházet z těchto iniciativ, aby se vytvořil dlouhodobě udržitelný zdroj IPCS.

Digitální hodnocení mobility: Chronická onemocnění, křehkost a nehody mohou mít za následek ztrátu mobility. Existuje snaha vyvinout léčebné postupy, které obnoví funkci a mobilitu, nejedná se ale o snadnou práci. Digitální technologie mají obrovský potenciál měřit mobilitu lidí v reálném světě. Tento projekt posuzuje rychlost pohybu v reálném světě (real world walking speed – RWS) a provádí další hodnocení digitální mobility u osob s omezenou pohyblivostí. Cílem bude prokázat, že rychlost chůze může předpovědět, u kterých pacientů nejpravděpodobněji dojde k pádu, hospitalizaci apod.

Rakovina: Některé nové způsoby léčby rakoviny využívají povzbuzení imunitního systému k boji proti nemoci. Nicméně u velké části pacientů nenastane dlouhodobá odpověď, navíc léčba může mít nepříjemné nežádoucí účinky. Tento projekt bude studovat mikroprostředí nádorů. Cílem je pochopit, jak imunitní systém a rakovinné buňky interagují na molekulární úrovni.

Bezpečnost léčivých přípravků v těhotenství a během kojení: Existuje vážný nedostatek údajů o bezpečném a účinném užívání léčivých přípravků pro ženy těhotné nebo kojící, což zabraňuje optimální péči o těhotné ženy s vážnými nemocemi. Toto téma vytvoří nástroje a metody pro vytváření spolehlivých a včasných údajů pro poskytovatele zdravotní péče a ženy, aby zlepšily péči v průběhu těhotenství a kojení.

Předvídání bezpečnosti léčivých přípravků na počátku vývoje léčiv: Předvídání toho, které potenciální léky by mohly být škodlivé pro systémy hlavních orgánů, je velkou výzvou pro vývoj léků. Toto téma se zaměří na vývoj biologických markerů, které spolehlivě indikují poškození jater, ledvin, pankreatu, cév a centrálního nervového systému.

Zajištění bezpečnosti léků pro nervový systém: Mozek a nervové buňky jsou velmi komplikovaný systém a současné testy na předvídání toxicity potenciálních léků pro centrální a periferní nervovou soustavu nefungují dobře. Toto téma se zaměřuje na potřebu vyvinout lepší nástroje, které by mohly již procesu vývoje léčivých přípravků předpovídat, zda potenciální přípravek bude mít nepříznivý vliv na nervový systém. Výsledkem bude bezpečnější klinická studie.

Pilotní program – klinická banka pro využití stávajících sloučenin: Pouze 10 % sloučenin, které byly studovány v počátečních stádiích vývoje léčiv postoupí ke klinickým zkouškám a z nich pouze 20 % dosáhlo regulačního schválení. Přesto mohou být tyto sloučeniny ještě užitečné v dalším výzkumu a v některých případech mohou být použity pro léčení jiných onemocnění, než pro které byly původně vyvinuty. Vzhledem k tomu, že již bylo provedeno na těchto sloučeninách spoustu práce, může jejich další využití přinést výsledky mnohem rychleji a za méně peněz. V rámci tohoto pilotního programu budou farmaceutické společnosti pracovat se sloučeninami, které jsou k dispozici pro výzkum ve

Jan Typlt