U podpůrných opatření je podstatné mít komplexní právní úpravu a jednotného gestora a zapojit do rozhodování o změnách opatrovance
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm to zdůraznil na jednání Ministerstva spravedlnosti k novelizaci některých předpisů, včetně občanského zákoníku, ohledně veřejného opatrovnictví.
Veřejné opatrovnictví nastupuje, pokud se osobě, která takovou formu nápomoci při rozhodování potřebuje, nedaří zajistit opatrovníka jiného, soukromého, jako je třeba člen rodiny. Opatrovníkem je pak obec podle bydliště dotčeného člověka.
Připravovaná novelizace pracuje s tím, že by obce mohly veřejného opatrovníka změnit. Ať už kvůli tomu, že obec tuto agendu převede veřejnoprávní smlouvou na jinou, nebo s ohledem na to, že obec nemůže tuto činnost řádně zastat.
Zástupce ombudsmana upozorňuje, že nestačí jen drobné uzpůsobení institutu veřejného opatrovnictví potřebám obcí, což je ale podstatou navrhované novelizace. Je také potřeba, aby celá oblast podpůrných rozhodovacích opatření pro dospělé, kteří je potřebují, měla jednotného gestora. Nejlépe Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož gesce se nyní navrhuje u veřejného opatrovnictví.
Zástupce ombudsmana připomíná, že v rozhodování o změně veřejného opatrovníka je potřeba zapojit i opatrovance, kterých se změna bude dotýkat.
„Navrhovaná novelizace vytváří dojem, že se změna odehrává zcela mimo možnost, aby se k ní dotčený člověk vyjádřil a uplatnil svůj pohled na to, kdo by měl být jeho opatrovníkem. Je to také odrazem zásady participace lidí s postižením, která by měla být dodržena i při tvorbě samotné novelizace předpisů, které se lidí s postižením týkají,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm s tím, že ve věci bude dále spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra.
Zdroj: Veřejný ochránce práv