"Dobrý den. Vaše představení bylo super. Super bylo, jak Arinkajedla ty piškoty,jakjste jí řekla sedni, lehni, k noze. Jsem zvědavá, jak budou vypadat ta štěňátka a kolik jich bude. Arinka je dobře vycvičená a muselo dát práci ji vycvičit. Ty děti s postižením ji mají určitě moc rádi. Prosím, dojeďte ještě někdy!"
"Když jste přišla, tak sem jsi myslil, že to bude zase nějaká blbost, kterou vidím každý den, ale po chvíli jsem si říkal, že to není blbost, ale velice zajímavé. Pes, který pomáhá postiženým lidem, je opravdu fascinující, protože kdo by jim pomáhal? Nějaký člověk by mohl, ale nesměl by chodit do práce vydělávat peníze. Opravdu se mi to představení líbilo, bylo to opravdu dobré."
V takovém a podobném tónu psaly emaily děti z 5. třídy ZŠ a ZUŠ Dolní Němčí předsedkyni Občanského sdružení Labradoří Pac paní Martině Junaštíkové, která žákům I. stupně předvedla se svým pejskem Arinkou (8 let) ukázku canisterapie. V úvodu cvičitelka dětem vysvětlila pojmy "občanské sdružení" a "canisterapie" (canis – pes, terapie – léčení) a objasnila náplň činnosti pejsků provádějících canisterapii. Dále už následovaly praktické ukázky: Arinka nejprve plnila pokyny poslušnosti – přivolání pejska píšťalkou či gestem ruky, předvedla aportování i nošení předmětů. Poté se děti dozvěděly, jak se mají chovat, pokud si chtějí pohladit cizího pejska, ale taky, jak se bránit a chovat před agresivním zvířetem. Žáci si také sami vyzkoušeli polohování, které je využíváno u tělesně i mentálně postižených osob. Nejvíce se však děti bavily, když si lehly na žíněnky a labradorka Arinka jim sbírala ze zad piškoty. Na závěr cvičitelka odpověděla na všetečné otázky žáků a děti se rozloučily se sympatickou Arinkou pohlazením.
Foto:
O autorovi: Milan Kvasnička, Zaslal