Umírání přestává být tabu, stále více lidí si přeje zemřít doma

V České republice ročně umírá více než 100 tisíc osob, z nichž 65 procent zemře v nemocničních zařízeních. Přitom podle údajů Národní datové základny paliativní péče a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR velká část z nich do nemocnice přijíždí až na své poslední dny, ne-li hodiny.

Paliativní péče v Česku je však na vzestupu. O to, aby se lidem umíralo lépe, se snaží také organizace Malyra, která tyto služby poskytuje v oblasti Českého ráje a Pojizeří.

Vyrovnání se s odchodem blízkého je lehčí v rodinném prostředí

„Máme zkušenosti s rodinami, kde v průběhu dvou let zemřeli dva členové domácnosti. Jeden z nich nemohl kvůli svému zdravotnímu stavu strávit zbytek svého života doma. Jeho nejbližší se nám poté svěřili, že bylo pro ně mnohem těžší se vyrovnat s jeho smrtí než se smrtí toho, kterému dopřáli komfort domácího prostředí a trávili s ním jeho poslední chvíle doma,” říká ředitelka organizace Malyra Kamila Sedláková.

I rodiny, které služby organizace využívaly, vnímají možnost strávit poslední chvíle s milovanou osobou v prostředí domova jako nenahraditelné.

Jak uvádí jeden z klientů služby: „Když jsem vozil svoji manželku v posledních měsících na několik hodin na ambulantní zákrok, tak měla vždy neuvěřitelnou radost z návratu domů, do pomyslného bezpečí. Je zarážející, že o existenci organizací, jako je Malyra, vás neinformuje ošetřující lékař.”

„Každý by měl zbytek života prožít důstojně a s podporou komunity. Důstojné stárnutí na venkově bude v příštích letech zaměstnávat celý systém od ministerstev, krajů, obcí až po samotné rodiny. Místní akční skupiny se tím zabývají již dnes a snaží se mezi sebou sdílet své zkušenosti, aby to celkově zlepšilo život lidem na českém venkově. Například Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří získala finanční prostředky na činnost organizace Malyra, která tyto služby poskytuje” říká předseda Národní sítě Místních akčních skupin Jiří Krist.

Období smrti a stárnutí je pro některé obdobím přání a smíření

Podle ředitelky Sedlákové dnešní firmy stále odmítají zaměstnávat lidi starší 50 let. Hodně se to odvíjí od kultu krásy a mládí, který je podle Sedlákové u nás stále zakořeněn, a proto je období stárnutí a smrti pro mnohé tabu.

Co se týká umírání v rodině, tak se jedná o dva tábory lidí. Jedni se snaží o smrti v rodině vůbec nemluvit a dělat, že neexistuje. Druhá skupina lidí o smrti mezi sebou mluví naopak velice otevřeně.

„Zažili jsme i rodiny, kde se toto náročné období pojalo jako období plnění přání, smíření a loučení. Rodina, ale i naši zaměstnanci, jej hodnotili jako smysluplné a přinášející úlevu a zachování si hezkých vzpomínek i po smrti nemocného,” popisuje svoji zkušenost Beata Raisová z organizace Malyra.  

Proč paliativní péči tolik lidí nezná

V Česku se sice v dnešní době o paliativní péči mluví stále více, ale informovanost široké veřejnosti je stále velice nízká. Jak uvádí ředitelka Sedláková, v mnoha případech se stává, že se člověk do péče zdravotních sester dostává až v posledních dnech, ne-li hodinách.

„V naší praxi se setkáváme s tím, že blízcí neznají možnosti pomoci a vlastně se na nás obrátí až tehdy, kdy jsou naprosto vyčerpaní,“ uzavírá Beata Raisová z organizace Malyra.

Organizace Malyra funguje již od roku 1998 a poskytuje zejména nelékařskou péči v oblasti Českého ráje a Pojizeří. Místní akční skupina Český ráj a Pojizeří získala finanční zdroje na její činnost z evropských fondů.

Klienty Malyry jsou zejména senioři, kteří tvoří 95 procent všech pacientů. Loňský rok sestry ošetřily 526 pacientů v jejich přirozeném prostředí, a to v rámci více než 43 000 návštěv.

Lucie Nemešová