Michaela NOVÁ, moderátorka:
Ve čtvrtek byla v New Yorku k vidění asi největší koncentrace chirurgů na světě. Přijeli s jedním cílem, naučit se od nás něco, co umíme nejlépe. Tým chirurgů z jedné pražské kliniky stál před několika lety u zrodu unikátní chirurgické léčby obezity a diabetu druhého typu. Dnes má takové výsledky a tolik úspěšně vyléčených pacientů, že to Američané prostě chtějí umět také. Výuka probíhala v přímém přenosu na dálku z pražského operačního sálu. A já jsem v učebně samozřejmě nechtěla chybět.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Kongresový sál v americkém státě New York je plný. Martin Fried, přední český specialista na chirurgickou léčbu obezity, je možná lehce nervozní. Jeho tým operatérů a sestřiček v Praze také. Zdaleka nejvíc ale paní Markéta, žena, která kvůli své váze a diabetu druhého typu trpí dlouhé měsíce velkými bolestmi nohou. Chce zůstat v anonymitě, prý ji stačí, že se na ní za pár chvil upřou zraky stovek nejlepších chirurgů ve svém oboru na světě. Češi umí unikátní chirurgickou metodou léčit obezitu a cukrovku zároveň a živě na dálku to chtějí učit Ameriku.
Markéta, pacientka:
Obavy malinko mám, nebo nervozní malinko jsem. Známej známýho tuhle operaci podstoupil, dostala se ta informace ke mně a začala jsem si zjišťoval informace. Postupně jsem se pro ten zákrok rozhodla.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Před několika lety byli jejich pacienti zvířata. Čuníci s cukrovkou. V laboratorních podmínkách testovali, jestli zmenšení objemu žaludku funguje tak, jak vymysleli. Jako léčba obezity se žaludek běžně zmenšuje i ve světě, Češi ale přišli s unikátem. Žaludek už není potřeba odřezávat, což je běžná, ale radikální praxe. Stačí šetrně ho smotat do jakési palačinky a sešít. Dnes má tým profesora Frieda přes 500 úspěšně odoperovaných lidských pacientů. No a Amerika už nechce být pozadu.
Martin FRIED, cirurg:
Důvod, proč po nás chtějí, abychom tedy je to učili, což je relativně jaksi ojedinělá záležitost. Ve Spojených státech nemají moc rádi ty, kteří nepocházejí ze Spojených států nebo kteří tam alespoň dlouhodobě nežijí, natož aby se od nich něco učili, takže to je docela dobrá vizitka pro nás.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
12 hodin newyorského času, 18 našeho. Navazujeme spojení, vše je připraveno. Hlavní operatérka Karin Doležalová už se smířila s větším množstvím drátů na svém těle, než je při operacích zvyklá. I pacientka, jejíž útroby budou za chvíli zkoumat stovky doktorů a která věří, že do pár měsíců bude bez diabetu nebo alespoň bez nutnosti píchat si velké dávky inzulinu, je tam, kde má být. Teď už toho ale moc nenamluví.
Markéta, pacientka:
Že na mě bude koukat mnoho lidí, z toho radost velkou nemám, ale že se na mě budou učit Američani, to mě opravdu těší.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Operace právě začíná a v New Yorku čeká přes tisíc chirurgů z celé Severní Ameriky, aby se od nás něco naučili. Jak se cítíte?
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Trošku vystresovaně. Asi není příjemný, když na vás koukají lidi, který mají na to jinej názor a ještě před pár lety tvrdili, že tohle v životě dělat nebudou.
osoba:
To spojení nám nejde, pro změnu zase slítlo, asi to někdo odpojil, takže se připojujeme znova.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ano.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Klídek je ale to poslední, co hlavní chirurg právě prožívá. Na stole jí v narkóze leží pacientka s laparoskopickými instrumenty v těle a nikdo z nás neví, za jak dlouho a jestli vůbec se s New Yorkem podaří obnovit spojení.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Připomíná, jak když máme odstartovat na závodech.
osoba:
Máme tě ještě polejt studenou?
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ne, ne, to až v cíli, prosím vás.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Jsem také nervozní, ale žertem mě uklidňují, že na to máme 12 hodin. Tak dlouho prý může pacientka bezpečně spát v narkóze. No, už jsem v klidu.
osoba:
Už nás přepíná, teďka točí výhled, jo?
osoba:
Ahoj všichni, slyšíme se?
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ano, slyším vás dobře.
osoba:
Tady Antonio.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ahoj Antonio, tady Karin.
osoba:
Zdravíme z New Yorku.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ok, zdravíme z Prahy.
osoba:
Zdravím z New Yorku, ano.
osoba:
Martin nám objasnil případ. Dejte se do toho.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ok, děkuji.
osoba:
Můžeš vysvětlit postup?
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ok, uděláme si malý otvor za žaludkem a postupujeme nahoru až k jícnu, trochu dál od žaludku.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Adrenalin naplnil sál. Karin Doležalová je obdivuhodná. Právě současně operuje, komunikuje s kolegy, anglicky vykládá postup operace a odpovídá na dotazy z Ameriky.
osoba:
Chtěli bychom vidět znovu trochu lépe, ten začátek.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Dano, pusťte, pusťte to.
osoba:
Chtějí ukázat ten fundus.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Já už jdu na to.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Vydechnout ji nenechám ale ani já. Vyptávám se na hlavní rozdíly v postupech chirurgů z opačných kontinentů.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
My se k tomu žaludku chováme o něco víc šetrněji.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
To od hodně víc, když ho neuříznete a oni ano.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ano.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Jeden z důvodů, proč se Američané do takzvané plikace žaludku příliš nehrnu, zní banálně, neumí tak dobře šít.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
To je relativně složité a šijete dlouhým vláknem a musíte sešít vlastně celý ten žaludek.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
A oni se teda tohohle jakoby obávají, že to je jako příliš náročný.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
No, to šití není nikdy jakoby pohodový. Protože vidíte vlastně, tady je ten žaludek, jo a tady to vlastně zavinujeme a ten žaludek se už tímhle tím zmenšuje.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Už se jako roluje dovnitř.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ano, můžeme vám pak půjčit nástroje a zkusíte si do něj něco chytit a uvidíte, že to není až tak taková legrace, jak to vypadá, jo.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Později vyzkouším na trenažéru. Ve zkratce - chirurg ze mě nebude.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Teď abyste to zauzlila.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
No to nezauzlím. To je jako víc než jasný.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Nehrajete hry počítačový, že ne?
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Ne.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
No, to je znát. Kdybyste hrála, tak vám to jde samo.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Po hodině operace, výkladu a odborných dotazů New York přerušuje spojení. Zdá se, že Spojené státy jsou poučeny. Chirurgové prý byli nadšeni a tleskali. Našel se ale i skeptik.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Líbilo se jim šití, ano. Ale byly tam jako názory, že plikace určitě ne, to bylo právě od toho chirurga z Miami.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
A jakej měl argument?
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
Ne, to nejsou argumenty, prostě to je osobní pocit, prostě mně se to nelíbí, tak jako by to neexistovalo. Plikace určitě neexistuje.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
To jí asi teďka viděl, bych řekla.
Karin DOLEŽALOVÁ, chirurg:
To ano, to možná viděl na tý obrazovce, pokud se koukal. Tak jsme poučili chirurgy, i který nechtěli.
Michaela NOVÁ, redaktorka:
Je to velký úspěch české obezitologie. Češi učí Státy, které jsou kvůli počtu obézních v tomto oboru nejvyspělejší na světě. 80 % diabetiků druhého typu tímto způsobem výrazně zhubne a zbaví se cukrovky. A čeští chirurgové to teď učí svět. Byla by vážně škoda se nepochlubit. Hotovo.