PRVNÍ ROK. Sociální podnik v Hradci Králové provozuje Bistro u dvou přátel. Rozváží i svačiny do škol a připravuje rauty. Teď chce víc proniknout do firem.
Sháněli práci pro mentálně postižené, a když ji nenašli, zvolili jiný způsob. S pomocí dotací a sociálního úvěru začala obecně prospěšná společnost Skok do života letos v únoru v Hradci Králové provozovat Bistro u dvou přátel. Místo v něm našlo sedm handicapovaných.
"Ta idea vznikla z jejich podnětu. Mají rádi kuchyni a jídlo, a to je základ, aby tu práci dělali dobře," směje se Kateřina Drábková, ředitelka Skoku do života, který funguje už osm let a lidem s mentálním postižením nabízel jen uplatnění v chráněné dílně. Úklid, snadné kancelářské práce jako kopírování nebo skenování a jednoduché šití. "Lidé s lehkým nebo středním postižením jsou ale po určitém výcviku schopni pracovat i na méně podřadných místech. V současné situaci však mají malou šanci," říká Drábková. Dříve jen hrabal listí Honza Horyna, který v bistru právě inkasoval peníze, pět let na hřbitově hrabal listí. "Když šel mistr do důchodu, tak jsem musel skončit. Hned jak nám řekli, že se bude otvírat bistro, tak jsem se hlásil. Chtěl bych si do chráněného bytu koupit i vlastní notebook," plánuje Honza, co z našetřených peněz koupí. Spolu s ostatními handicapovanými se Honza střídá v bistru při obsluze, vaří kávu a čaj, vyrábí obložené bagety, vafle se šlehačkou a palačinky. Nebo rozváží na vozíku v termoboxu svačiny do škol i firem a také chodí připravovat občerstvení na různé akce. Má za to čtyři tisíce měsíčně.
Jídelníček a provoz Bistra u dvou přátel jsou přizpůsobeny tomu, aby postižení zvládli přípravu většiny jídel sami. Hladká podlaha a plastové stolky a židle jim zase usnadňují udržet čistotu. Novou práci si pochvaluje i Zdeněk Rýdl, který měl směnu v kuchyni a právě pro hosty chystal várku čistého nádobí. "Dřív jsem taky chodil jen uklízet do paneláků." Bistro u dvou přátel je jedním z nových sociálních podniků, které letos vznikly. Iniciátory jsou často lidé, kteří podobně jako Drábková hledají pro neziskový sektor nový zdroj příjmů. Sociální podnik funguje jinak než běžná firma. Většina zisku musí totiž jít na jeho další rozvoj a na sociální služby.
Rozjezd nového sociálního podniku, který musí zaměstnávat lidi znevýhodněné na trhu práce, se bez dotace neobejde. "Z programu evropských fondů a ze státního rozpočtu jsme na vybudování a provoz bistra získali 4,8 milionu korun," říká Drábková. Dotace bistru do konce příštího roku pokryje nájemné, mzdy, energie a další provozní náklady. Pak musí začít vydělávat, nebo skončí. I tak ale na rozjezd bistra potřebovali ještě půjčku. "Šlo o 1,5 milionu korun na vybavení, které nám dotace nepokryla," říká Drábková. Jako nový podnik bez majetku a s více než polovinou mentálně postižených zaměstnanců se ocitli v těžké situaci. "Pro banky nejsme žádná sázka. Gastro obor a bistro, které zaměstnává postižené, to je pro banky riziko," připouští Drábková. Trn z paty jim vytrhl nový program České spořitelny na financování sociálních podniků. "Uspěli jsme díky tomu, že spořitelna měla přehled o finanční situaci Skoku do života. V minulosti jsme této bance už jeden úvěr splatili a náš podnikatelský plán vyhodnotili jako dobrý," říká Drábková. Za úvěr na dva roky bistro platí aktuálně úrok 3,95 procenta. Sazba je pohyblivá a může se změnit. Splácení usnadňuje i podpora krajského úřadu, díky které se bistro dostalo k atraktivnímu místu v centru Hradce Králové a získalo pětiletý pronájem. Smlouva na pronájem sehrála další důležitou roli při schvalování žádosti o sociální úvěr od České spořitelny.
"Lidé k nám opravdu dost chodí," pochvaluje si Drábková. Už také chápou, že nemůžeme být levnější než jinde. Jídlo připravujeme jen z místních čerstvých surovin," vysvětluje. Náklady bistra ovlivňuje i početnější personál. Práci postižených průběžně kontrolují dva lidé. Vedle postižených tak bistro zaměstnává celkem pět lidí – vedoucí bistra, vedoucí provozu, projektovou manažerku, finanční manažerku a účetní.
Roznáška poněkud vázne Provoz bistra je kvůli čerpání dotace a úvěru pod větším dohledem. Teď například spolu s Českou spořitelnou řeší, jak víc rozjet roznáškovou službu. Podle projektu má jít totiž o druhý významný zdroj tržeb. Začátek byl slibný, podařilo se tímto způsobem prodat 200 svačin denně. V poslední době ale zájem klesl. "Společně s naším bankovním poradcem Pavlem Stránským vymýšlíme, jak oslovit více firem," říká Drábková. Naopak třetí "noha" tržeb, zajišťování rautů na akcích, má nečekaně dobré výsledky. "V průměru zajišťujeme už tři týdně. Kompenzuje nám to současný pokles svačinek," říká Drábková.
Nové sociální podniky začaly víc vznikat až v posledních letech. Ministerstvo sociálních věcí, které dotace od roku 2009 poskytuje, na nich rozdělilo 300 milionů korun. "Podpořeno z nich bylo 100 subjektů a očekáváme, že k nim ještě minimálně 50 přibude. O dotace ze dvou současných programů je možné žádat do poloviny roku 2013," říká Viktorie Plívová, mluvčí MPSV.
I když nové sociální podniky vznikají, v porovnání se Západem jich je v Česku stále málo. Podle Petry Francové, respektované expertky na sociální podnikání ze společnosti People Planet Profit, jsou dotace pro některé sociální podniky obtížně dostupné. "Dotace jsou teď dosažitelné jen pro mimopražské firmy, které zaměstnají minimálně 40 procent znevýhodněných lidí," říká. Sociální podniky podle ní potřebují nové nástroje financování. Vedle sociálních úvěrů, se kterými přišla ČS, další úvěrové nástroje podle ní chystá EU.
---
Kdo dosáhne na sociální úvěr České spořitelny Sociální podnik Na českém trhu poskytuje konkurenceschopné služby a produkty. Jeho aktivity prospívají společnosti a životnímu prostředí a hraje důležitou roli v místním rozvoji. Často zaměstnává určité procento znevýhodněných osob (zdravotně či sociálně) na trhu práce. Sociální firmy poskytují zaměstnancům určitou míru podpory, ale zároveň usilují o maximální využití jejich schopností. Umožňují jim i další vzdělávání. Hlavní podmínky úvěru Sociální firma musí mít plnohodnotný podnikatelský plán. Projekt sociálního podniku musí být životaschopný. Splnění podmínky zaměstnávat určité procento znevýhodněných lidí na trhu práce není v případě žádosti o sociální úvěr České spořitelny pro žadatele nutné. Na co lze úvěr použít Na investiční a provozní účely sociálního podniku. Předpokládaný termín spuštění časově omezené nabídky sociálních úvěrů České spořitelny je březen až duben 2013. Parametry úvěru Výše úvěru, úroková sazba, splatnost úvěru apod. se stanovují individuálně. Součástí úvěru je bezplatné odborné poradenství. Úvěry nenabízejí pobočky České spořitelny. Žádost zájemci mohou posílat na e-mailovou adresu socialnipodnikani@csas.cz. Kromě projektu Financování sociálního podniku spustila ČS sérii vzdělávacích seminářů pro sociální podniky a neziskové organizace. Nejbližší je plánovaný na 28. 11. v budově spořitelny v pražské Rytířské ulici. Tématem bude projektové řízení a řízení portfolia. Zájemci se musí registrovat na výše uvedené e-mailové adrese.
Foto: CO S NAŠETŘENÝMI PENĚZI Honza Horyna se těší, že si za peníze, které si vydělá prací v Bistru, pořídí do chráněného bytu vlastní notebook.
FOTO: HN - MARTIN SVOZÍLEK
O autorovi: Olga Skalková, olga.skalkova@economia.cz