V Česku ubylo lidí s tuberkulózou. Migrační vlna může s čísly „zamávat“
Tuberkulózy v Česku opět ubylo. Po loňském rekordně nízkém počtu nemocných opět podle předběžných údajů klesl počet pacientů s TBC, a to o 31 na 337. Česká republika se tak řadí k zemím, kde TBC prakticky mizí. S tímto stavem ale může v dalších letech podle plicních lékařů zamíchat migrační vlna, která se nyní valí přes Evropu v důsledku válečného stavu na Ukrajině. Lidé, kteří prchají před válkou, totiž doma obvykle neprocházejí tak důslednými zdravotními prohlídkami, jakých se dostává Čechům. Plicní lékaři nabídli hned na startu uprchlíkům bezplatnou péči a chtějí při prohlídkách kontrolovat i TBC.
Na situaci upozorňují ve Světový den boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den jen o 140 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.
„Bohužel Ukrajina patří k zemím, které řadíme mezi rizikové, co se výskytu tuberkulózy týče. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny utekly více než tři miliony lidí, lze předpokládat, že statisíce najdou nový domov v Česku. O všechny se musíme postarat. Poskytnout jim lékařskou péči a těm, kteří u nás chtějí zůstat a zapojit se do pracovních nebo školních kolektivů, nabídnout základní prohlídku. Ta by v odůvodněných případech zahrnovala i rentgen hrudníku nebo provedení tuberkulinového testu,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Jak dále uvedla, je pravděpodobné, že bude nedostatek vakcín, tuberkulinových testů a léků na tuberkulózu, proto je třeba, aby vláda začala jednat s výrobci o možném navýšení dodávek.
„Objem našich objednávek odráží situaci v Česku. Ta se nyní změnila, je třeba se tomu přizpůsobit. Nebude to hned, firmy obvykle plánují výrobu na rok dopředu a nebude jednoduché rychle navýšit kapacitu,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková a připomíná, že v Česku bylo v listopadu 2010 zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze a vakcínu lékaři dávají jen rizikovým skupinám dětí.
Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, se TBC v případě cizinců v minulosti vyskytovala převážně u mužů, kteří sem jezdí za prací.
„Nyní do Česka a potažmo Evropy proudí většinou ženy a děti, a je tedy velmi těžké odhadovat budoucí vývoj stavu nemocných,“ říká MUDr. Wallenfels.
Čeští plicní lékaři v nemocnicích by se podle slov doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) měli také připravit na možný vyšší počet případů s tzv. multirezistentními formami TBC, které jsou necitlivé na běžná antituberkulotika. Pacienti s touto formou musí ležet v nemocnici dlouhé měsíce.
„Budeme se muset připravit na nápor těchto komplikovaných případů. Dosud je multirezistentní tuberkulóza v Česku spíše vzácná. Jedním z řešení by byla změna legislativy a možnost domácí léčby pacientů s běžnou TBC. Aktuálně je nutné takovéto lidi dva měsíce hospitalizovat v některé z léčeben, kde je již nyní lůžek kritický nedostatek,“ říká doc. Sova.
Připomíná, že Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty izoluje v nemocnicích.
„V ostatních zemích je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku, žádná z těchto zemí přitom nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. Sova.
V loňském roce v Česku tuberkulózou onemocnělo podle předběžných údajů 337 lidí, většinou mužů, v šesti případech multirezistentní formou. Průměrný věk nemocných činil 49 let, ale lékaři objevili tuberkulózu také u sedmi dětí.
Podíl TBC u osob narozených mimo Česko činil 34 %, mezi nemocnými byli zastoupeni nejvíce Ukrajinci, Vietnamci, Rumuni a Mongolové. Loni na tuberkulózu zemřelo 20 lidí.