V ČR je prostor pro zavedení služeb pro domácnosti. Pomůže snížit nezaměstnanost.

Služby pro domácnosti (SPD) mají v ČR po vzoru dalších zemí EU, kde již systémově fungují, vytvářet nová pracovní místa pro nezaměstnané a to včetně osob s nízkou nebo žádnou kvalifikací. „ V rámci 28 zemí EU je potenciál vytvořit takto přes 5 milionů nových pracovních míst,“ uvedl dnes v Praze na odborné  konferenci věnované tomuto tématu Jean Francois Lebrun, zvláštní poradce Evropské komise  ( DG EMPL).      

 

„ Vidím prostor pro tento typ služeb i v ČR, zvlášť v situaci, kdy v ČR na 1 pracovní místo připadá 17,3 uchazeče o ni. Pokud se nám jej podaří nastartovat, pomůže nám udržet život i v malých nebo odlehlých obcích, protože lidé budou moci díky němu pracovat tam, kde trvale žijí,“ komentovala na konferenci některé jeho přínosy Ing. Marie Bílková, generální ředitelka Úřadu práce ČR.

 

„ Stejně jako jinde se ani u nás systém neobejde bez veřejné podpory nebo daňových úlev, ale v celkových přínosech, které převažují nad náklady, dává i v ČR smysl,“ sdělil Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR. „Mezi největší rizika řadíme předsudky, nezájem ze strany domácností a i pracovníků, jichž by se týkal, a odrazení od využívání služeb při první špatné zkušenosti,“ dodal Jásek.  

 

Systém poskytování SPD zároveň přináší eliminace práce „na černo“ a pomáhá snižovat náklady na výplatu sociálních dávek. V současnosti funguje v různých modifikacích např. ve Francii, Dánsku, Finsku, Švédsku, Belgii a řadě dalších států. Právě v Belgii jej po 10 letech provozování považují za velmi úspěšný.

 

„ Myslím, že se nám podařilo něco výjimečného. Od roku 2004 bylo vytvořeno 160 000 pracovních míst a 4500 dalších vzniklo v servisních společnostech do něj zapojených,“ charakterizovala belgickou cestu založenou na systému poukázek Michèle Baukens, generální ředitelka Národního úřadu pro zaměstnanost (obdoba našich úřadů práce) v Belgii. Tady mají přesně stanovený seznam činností, kde se SPD smí využívat např. úklid domu, praní, žehlení či nakupování. Ve Francii pak vzniklo v rámci SPD od roku 2005 cca 350 000 nových pracovních míst a o 25 % se zvýšil objem legálně nabízených pracích pro domácnosti.     

 

Aktuální vývoj v jednotlivých zemích EU shrnula Aurelie Decker, ředitelka European Federation for Services to Individuals. Vyzdvihla i další plusy : „ Dalším benefitem pro uživatele SPD je i možnost daňového odpočtu vynaložených nákladů až do výše 50 % s horním limitem celkové sumy na domácnost za rok. V neposlední řadě nesmíme zapomínat i na nepřímé přínosy, jakým je např.vznik dalších společností zapojených do systému, z čehož logicky profituje na odvodech daní stát. Zvyšuje se i sociální soudržnost a začlenění lidí.“  

 

Konkrétně např. ve Finsku si lze od daní odečíst 45 % nákladů na SPD s limitem 2400 eur/rok. „ Díky daňovému zvýhodnění jej využívají hlavně domácnosti, které by o ně jinak nestály. Podařilo se nám snížit podíl nelegální („černé“) práce z 60 na 20 %. Celkové saldo přínosu pro státní rozpočet je pak kladné ve výši 16 milionů eur,“ přiblížil i fiskálními dopady tohoto projektu ve Finsku Tuomas Mänttäri, ředitel finské asociace poskytovatelů služeb (Association of Social Service Employers).

 

Předseda správní rady slovinské Asociace poskytovatelů sociálních služeb (Skupnost socialnih zavodov Slovenij) Boris Koprivnikar seznámil účastníky konference se sítí těchto služeb ve Slovinsku. Tam preferují jejich nabídku a obsluhu prostřednictvím call centra.   

Konference „ Služby pro domácnosti – příležitost pro zaměstnanost a flexibilitu práce“ se konala v sídle Senátu Parlamentu České republiky za podpory Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Patronát nad ní převzal místopředseda Senátu PČR Ing. Zdeněk Škromach. V rámci jejího programu vystoupila řada odborníků na tuto problematiku ze zahraničí i ČR. Celkem se jí zúčastnilo cca 80 účastníků ze 6 evropských zemí. 

Mimo to na konferenci v rámci úvodního slova zazněla vystoupení již zmíněného patrona akce Zdeňka Škromacha, prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiřího Horeckého, náměstkyně Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Zuzany J.Stöcklové a poslance Evropského parlamentu Milana Cabrnocha.