V Měsíci dobročinné závěti získají dárci a dárkyně zpět notářský poplatek za sepsání testamentu!

Závěti ve prospěch neziskových organizací jsou v mnoha zemích běžnou záležitostí, v České republice zatím tato forma pomoci není příliš rozšířená. Přitom aktuální čísla vycházející z informací Notářské komory ČR dokládají rostoucí zájem o institut závěti.

V roce 2015 bylo u notáře sepsáno 17 300 testamentů a v loňském roce už o téměř 10 tisíc více – tedy 27 295. Podle nejnovějšího průzkumu iniciovaného koalicí Za snadné dárcovství stoupá také počet Čechů, kteří přemýšlí, jak naložit se svým majetkem, aby předešli sporům o pozůstalost. 32 % respondentů se plánuje zamyslet i nad možností přispění na dobročinnost. Věnovat lze peníze, nemovitosti, cenné papíry… jakýkoliv, i malý dar se počítá. 

„Pokud se dárce rozhodne věnovat naší nadaci svůj majetek na dobročinné účely, vnímáme to jako vyjádření nejvyšší důvěry v naši činnost. S tímto majetkem proto vždy disponujeme přesně dle přání zůstavitele. Není-li zřejmý přesný účel využití odkázaného majetku, takto získané finanční prostředky jdou na pomoc seniorům – na rozvoj domácí péče, podporu nových metod práce v zařízeních pro seniory či na rozšíření paliativní péče,“ říká Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. 

Rozsudkem Nejvyššího soud se před časem změnila zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem, ale “pouze“ vlastnoručně nebo před svědky. Sepsání závěti u notáře je tak nejjistější cestou, jak eliminovat nejistotu ohledně osudu svého majetku.

Za snadné dárcovství od 13. září do 13. října proplatí náklady na notářský poplatek za sepsání zápisu o závěti (1 800 Kč bez DPH) všem štědrým dárcům a dárkyním, kteří v testamentu formou daru podpoří činnost vybrané dobročinné organizace. 

Příběh dárkyně, která v závěti pamatovala na Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové

Paní Helena Kryštůfková se narodila v roce 1936 v Praze. Kvůli perzekuci rodiny komunistickým režimem nemohla po maturitě v roce 1948 nastoupit na vysokou školu. Po mnoha peripetiích směla absolvovat alespoň obor dietní sestra s maturitou. Nastoupila pak do Ústavu pro výzkum výživy lidu v Krči, kde se podílela na výzkumu v oboru diabetologie.

Později pracovala v hotelech Belcredi a Olympik, což ji bavilo. Uvědomovala si však, že by se jí hodilo vysokoškolské vzdělání. Na konci 70. let po částečném uvolnění atmosféry nastoupila na VŠE, kde v roce 1982 ve svých 46 letech promovala. Za možnost vystudovat vysokou školu byla velmi ráda. Přestože vzdělání bylo poplatné své době, získala znalosti zejména v matematice a statistice. 

Se svým manželem velmi ráda cestovala v tuzemsku i v zahraničí. Přátelé oceňovali na paní Heleně optimismus, schopnost empatie, obětavost, skromnost k sobě samé a štědrost ve vztahu k potřebným, kterým pomáhala prostřednictvím nejrůznějších neziskových organizací včetně Výboru dobré vůle. Zpravidla začátkem nového roku přinášela do jeho kanceláře osobně finanční dar, jehož využití ponechávala na rozhodnutí nadace. Během několika let tak věnovala nadaci téměř sto tisíc korun. 

„Odjakživa jsem věřila, že člověk by měl pomáhat, když to jde, ale za komunistů byly takové občanské aktivity víceméně zakázané. Když se pak začal kolem paní Olgy tvořit okruh lidí s touhou pomáhat znevýhodněným, jehož součástí byla i má vzdálená sestřenice JUDr. Elena Hornová, která je dodnes členkou správní rady VDV, cítila jsem, že to je přesně ono: Já si uklidním svoje svědomí, že někde pomůžu, a přitom vím, že příspěvek jde do dobrých rukou a bude využit tím nejlepším způsobem. Nechci dávat peníze někomu na ulici, protože tam bych tuto jistotu mít nemohla,“ uvedla v roce 2020 Helena Kryštůfková. 

Přestože v roce 2021 zemřela bezdětná, ve své závěti myslela na celou řadu blízkých i vzdálenějších příbuzných a přátel. Obdivuhodné je, že ani tentokrát neopomněla dobročinnost a Výboru dobré vůle odkázala část svého jmění. Přála si rozdělit je mezi organizace zajišťující seniorům aktivní způsob života a důstojné prožívání stáří. Stala se tak vzácným příkladem lidské solidarity až do úplného konce. 

Co by vás mohlo zajímat: 

Kdo po mně ze zákona dědí?

Pokud nesepíšete závěť, stanoví občanský zákoník šest tzv. dědických tříd, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny začínají u nejbližší rodiny (děti a manžel/ka) a postupují dále k vzdálenějším příbuzným až po např. prarodiče, strýce či neteře. Zjednodušeně řečeno, pokud nemáte nejbližší příbuzné, dědí po vás ti vzdálenější. Podrobný popis najdete zde.

Nevlastní děti a nevlastní sourozenci nejsou zařazeni v žádné dědické třídě. Mohou dědit leda jako tzv. spolužijící osoba („ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“, §§ 1636 – 1637 Nového občanského zákoníku). Spolužijící osoba je zařazena ve druhé a třetí dědické třídě, takže může dědit jen tehdy, pokud zůstavitel nezanechal potomky.

Stanoví zákon, že někoho nesmím v závěti vynechat?

Ano, neměl/a byste ve své závěti vynechat tzv. neopomenutelné dědice. Když je vynecháte, neznamená to neplatnost závěti, ale neopomenutelným dědicům (tj. potomkům zůstavitele) se musí i tak dostat jejich povinného dílu: nezletilým potomkům alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým alespoň ¼. Výjimkou je případ, kdy své potomky vydědíte. Důvody vydědění jsou uvedeny zde.

Mohu určit, na co bude můj dar použit?

Ano. V závěti či dědické smlouvě je možné stanovit dědici nebo odkazovníkovi různé podmínky nebo příkazy. Pokud jsou v souladu s veřejným pořádkem, srozumitelné a nejsou projevem vaší zjevné svévole, pak jsou tyto doložky platné a vymahatelné. Například stanovíte-li dědici příkaz, pak se jeho splnění může domáhat osoba, v jejíž prospěch příkaz je, nebo osoba k tomu určená závětí. Podrobnější informace najdete zde.

Co kdyby v době smrti už vybraná dobročinná organizace neexistovala?

V tomto případě se k části závěti, kde je na dobročinnou organizaci pamatováno, nepřihlíží. Pokud by byla jediným obmyšleným subjektem, pak by se na situaci nahlíželo, jako by závěť nebyla.

Více informací o Měsíci dobročinné závěti – www.zavetpomaha.cz

Za snadné dárcovství sdružuje více než třicet pět významných a respektovaných neziskových organizací (např. Amnesty International ČR, Armáda spásy, Člověk v tísni, Domov Sue Ryder, Lékaři bez hranic, Post Bellum, Skaut, Zdravotní klaun ad.) Tato nezávislá platforma pracuje na rozvoji individuální filantropie v České republice, vedle osvětové kampaně Závěť pomáhá uskutečňovala kampaň Daruj pravidelně na podporu pravidelného dárcovství a další aktivity.

Terezie Jenisová