Večer plný emocí, inspirace i známých osobností

Cenu Jiřího Flekny získali Kateřina Maxová, Jan Vaněk a Daniel Ženíšek.

V sobotu 15. března zažil sál ZŠ Studentská v Mnichově Hradišti výjimečný večer plný emocí, inspirace a vzájemného porozumění. Slavnostní předání Ceny Jiřího Flekny a následný bál Spokojeného domova byly nejen oslavou nezdolného ducha, ale také důkazem, že hranice existují jen tam, kde si je sami postavíme.

Vzácnými hosty byli například herci Václav Knop, Štěpán Tuček a David Vejražka nebo zástupci společnosti Seniorka ze Slovenska, partnerské organizace Spokojeného domova.

V první části večera bylo oceněno osm lidí s handicapem, z toho dva in memoriam, kteří se i přes překážky, které jim život přináší, věnují (případně věnovali) umělecké tvorbě, sportu či jiným aktivitám. Jednotlivé nominované uvedl na pódium slavnostními melodiemi hudebník Jaroslav Špička, moderátorka Lucie Fürstová je představila a poté každý z nich předvedl své aktivity.  

Program zahájil rozhovor s neúnavnou organizátorkou pobytů a bojovnicí za práva lidí s dětskou mozkovou obrnou Kateřinou Maxovou z Mladé Boleslavi.

Vojtěch Jan Kotek z Benátek nad Jizerou je navzdory Aspergerovu syndromu velmi aktivní. Píše básně, kreslí, ale je také autorem Literárního koutku na YouTube. V programu večera zarecitoval svou báseň Stromočlověk.

Z Ostroměře přijel do Mnichova Hradiště atlet na vozíku Jan Vaněk, který dokázal, že pevná vůle a odhodlání nemají limity. Je úspěšným účastníkem několika paralympiád po celém světě a také mimo jiné mistrem České republiky v hodu kuželkou (2014).

In memoriam byl nominován Miroslav Frydrych (1927–2013), v Mnichově Hradišti známý pod přezdívkou Vulgo. V mládí na vojně hrál ochotnické divadlo a komediální talent v něm neustal ani na sklonku života, jak měli diváci v sále možnost vidět v pásmu krátkých scének, které natočil v roce 2011. Kromě toho se věnoval tvorbě výrobků z kovu a plastových lahví, které prezentoval na seniorských výstavách.

Původní profesí IT technik Čeněk Pekař trpí Parkinsonovou chorobou a dalšími zdravotními problémy. Věnuje se psaní poezie i prózy, od roku 2017 mu vyšlo dvanáct knih. Divákům přednesl svou báseň Když jsem občas na facku.

Daniel Ženíšek (1975–2014) z Mnichova Hradiště se narodil s dětskou mozkovou obrnou. Psal básně, podílel se na organizování pobytů pro handicapované a všestranně se začleňoval do místního života. Na slavnostním večeru přečetl David Vejražka ukázku z Danielovy básnické sbírky Dívka z obrázku.

Jakuba Kazdu z Jičína omezuje zrakové i pohybové postižení, přesto dokáže dělat radost lidem okolo sebe svým zpěvem. A nejinak tomu bylo během večera.

Truhlář Radek Zejbrdlich z Kněžmostu prošel nelehkou životní situací, vinou které skončil nejdříve v pracovní neschopnosti, posléze v invalidním důchodu. Dochází do Fokusu Mladá Boleslav, kde vede tvořivý program Dřevotvorba. Vyrábí s dalšími klienty truhlíky, krmítka, budky pro ptáky a různé dekorace.

Kromě Davida Vejražky, který recitoval báseň Daniela Ženíška, zavítali na akci další vzácní hosté, a to rovněž herci Václav Knop a Štěpán Tuček, dále vedoucí sociálního odboru Městského úřadu v Jičíně Iveta Havlová a v neposlední řadě zástupci slovenské partnerské organizace Spokojeného domova Seniorka v čele s jejím ředitelem Miroslavem Mlynárem. Všichni hosté pozdravili přítomné a rovněž předávali ocenění.

Kdo ocenění získal?

  • Cena veřejnosti: Kateřina Maxová (cenu převzala z rukou herce Václava Knopa)
  • Cena odborné veřejnosti: Jan Vaněk (cenu převzal z rukou vedoucí sociálního odboru Městského úřadu v Jičíně Ivety Havlové)
  • Cena In memoriam: Daniel Ženíšek (cenu za Daniela převzal jeho otec Petr Ženíšek z rukou herce Štěpána Tučka)

Každý z nominovaných však byl vítězem už tím, co dokázal. Příběhy všech připomněly, jak důležité je jít za svými sny bez ohledu na překážky.

Po vyhlášení cen následovala přestávka, o které bylo možné se s nominovanými a jejich tvorbou blíže seznámit ve foyer. Například Radek Zejbrdlich předvedl ukázku výroby dřevěných dekorací.

Na první část poté navázal bál Spokojeného domova, na kterém k tanci i poslechu zahrála kapela Veselí pozůstalí.

„Děkujeme nejen nominovaným, ale také všem, kteří se na této akci podíleli – odborné porotě, zaměstnancům, partnerům, dobrovolníkům, hostům i vám, kteří jste přišli podpořit a ocenit ty, kteří navzdory nepřízni osudu tvoří, pomáhají a inspirují,“ říká Kamila Sedláková, ředitelka Spokojeného domova.

Pokud jste slavnostní večer propásli, nevadí. Již teď můžete začít přemýšlet, zda nemáte kolem sebe podobnou inspirativní osobnost, kterou byste mohli nominovat na příští ročník.

Petr Novák

 

 

Klíčová slova: