Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) se v diskusi s vozíčkáři v pražském kině Bio Oko ocitl v úterý večer v hluboké defenzívě.
Nejprve mu film Praha – Vídeň a zpět ukázal, jak nelichotivé je srovnání fyzických bariér v obou středoevropských metropolích. A pak mu handicapovaní připomínali minulé a nenaplněné sliby radnice.
Zatímco ve Vídni nejsou bariéry na žádné refýži, ve stanici metra, ani ve vozech hromadné dopravy, při nájezdech na chodník, cesta na vozíku po Praze zůstává kvůli bariérám mimořádně náročná, dlouhá a nebezpečná. Odhaduje se, že lidé se zdravotním postižením představují asi desetinu všech Pražanů.
Vedení magistrátu v roce 2009, kdy ho ovládala ODS, slíbilo investovat do roku 2014 do odstraňování bariér 1,4 miliardy korun. "Jsme v roce 2013 a investována nebyla ani polovina," řekl Svobodovi, který pražskou ODS nyní také vede, vozíčkář Michal Prager. Vytkl mu také, že město zatím neprojevilo dost vůle, aby vznikla jasná koncepce odstraňování bariér a vůbec se handicapovaných neptalo a zrušilo některé jim vyhrazené autobusové linky.
Podle Svobody je dokument z roku 2009, Jak se dobrat Prahy bezbariérové, zastaralý. Na nové koncepci se začíná pracovat až nyní. 1,4 miliardy korun by se mělo do bezbariérovosti investovat podle primátora do konce roku 2015. "Věřte nebo nevěřte, prosazovat tyto věci je práce velmi složitá," tvrdil primátor s tím, že pociťuje nedostatek informací.
To ovšem podle mnohých neodpovídá realitě. Zklamaný Prager například opustil městskou komisi pro bezbariérovost, protože vedení města její i relativně levné podněty nebralo v potaz. Stejně tak sdružení a např. portál chodcisobe.cz poskytují radnicím informace o problematických místech. Erik Čipera ze sdružení Asistence čekal od nového vedení Prahy změnu k lepšímu. "Jenže Praha na změnu ve spoustě témat stále čeká," upozornil Čipera.
Svoboda, ale hlavně vozíčkáři, nekvitovali návrh poslankyně ODS Lenky Kohoutové, aby pro odstraňování pražských bariér vznikl a zdroje hledal zvláštní nadační fond. Obávají se, že vznik nové instituce by vnesl do problematického trojúhelníku mezi magistrátem, dopravním podnikem a správou komunikací nový chaos. Už nyní se jedna instituce může vymlouvat na druhou. Problém však možná vězí v tom, že volby v Praze zpřetrhají kontinuitu a nová reprezentace hodí mnohé dosavadní úsilí za hlavu s odůvodněním, že jde o nemilé dědictví po předchůdcích. Vídeň podle zdejší zastupitelky Susan Lettnerové postupovala od začátku 90. let systematicky, volby nevolby. Nejprve odstraňovala bariéry na chodnících, pak přestavovala stanice včetně metra. Nyní se řeší přístup do budov. "Trvalo to déle než dvacet let, než jsme se dostali do současného stavu," řekla Lettnerová.
Podle Svobody měla ale Vídeň v roce 1990 zcela jinou výchozí pozici. "V komunistické Praze vozíčkář vlastně neexistoval. Ten se na ulici prakticky nedostal," oponoval Svoboda. Stanovil novou metu, kdy by měly být odstraněny současné bariéry. "Optimistická hranice pro to, kdy bude Praha bez bariér, je někdy kolem roku 2025," řekl primátor s tím, že pesimistická hranice mluví o roce 2030. Nájezdy na chodníky by se podle něho daly řešit poměrně rychle pomocí plechů. "Všechno, co se staví nové, je bez bariér," dodal Svoboda.
Do dvou let, po dokončení metra A a po vybudování výtahů na I. P. Pavlova, Palmovce, Andělu a Roztylech, by podle něho mělo být bezbariérových 43 z budoucího počtu 61 stanic metra.
---
Odhaduje se, že lidé se zdravotním postižením představují asi desetinu Pražanů
Mutace - Právo - Praha - střední Čechy