VVZPO ocenil publicisty a fotografy

Vládní výbor pro zdravotně postižené občany vyhlásil tento rok poprvé fotografickou soutěž Život bez bariér. Hodnoceno bylo celkem 85 přihlášených fotografií. Porota, která rozhodovala o vítězích soutěže, se skládala ze zástupců organizací lidí se zdravotním postižením, úřadu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a fotografů. Cena se uděluje za fotografie, které nejlépe zobrazují rovnocenné zapojení lidí se zdravotním postižením do společenských aktivit.

Ceny předal Jiří Dienstbier – ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a výkonný místopředseda VVZPO.

I. cena: Eliška Rafajová, fotografie ze souboru Mám nevidomé rodiče

Fotografie byly pořízeny v rámci přípravy brožury “Nevidomý rodič” v září roku 2015 pro organizaci Okamžik. Autoři si vybrali diskutované téma rodičovství nevidomých, s nímž se v rámci své praxe v Poradenském centru Okamžiku stále častěji setkávají. Každodenní život rodičů je zachycen na fotografiích Elišky Rafajové, které knihu doplňují. Z těchto fotografií vznikla samostatná putovní osvětová výstava.

II. cena: Jan Vostřák, Úsměv je vždy bezbariérový

Fotografie byla pořízena na putovním táboru v severních Čechách, který každoročně organizuje skupina kamarádů pro své handicapované kamarády. Vozíčkáři jsou klienty několika ústavů sociální péče napříč celou ČR. To co je spojuje, je přátelství a kamarádství a touha udělat lidské vztahy bez bariér. V letošním roce putovaly se stany a batohy i celé rodiny i s dětmi.  Putování je vždy ukončeno divadelním představením, které všichni secvičí.

III. cena: Michaela Bobková, fotografie ze souboru BÍLÁ HOLUBICE

Fotografie ze souboru Bílá holubice vznikaly v letech 2012–2013, kdy se jejich autorka seznámila s ostravským spolkem Bílá holubice, které sdružuje zdravé a handicapované tanečníky a za pomoci tance tyto dva světy propojuje v dokonalou harmonii a sdílení společných emocí. Improvizovaný a sportovní tanec vedený v duchu současného výrazového tance pomáhá tělesnému a duševnímu otevření a uvolnění.

Čestné uznání: Jan Šilpoch, Když se člověk umí radovat

Ježdění na koni bylo pro Marii Scott splněním dětského snu. „Jezdila jsem už tři roky. Při projížďce se splašil a vyhodil mě ze sedla.“ Její přítel Thomas nezaváhal ani na chvilku a během několika dní za Marií přiletěl. Skoro pohádkový příběh o lásce stvrdila svatba a nedávno narozený syn Adam.

Čestné uznání: Jan Šilpoch, Jdeme, jedeme... putujeme

Pět dní, třicet lidí, slovy účastníků: „někteří na kolech, někteří v pohorkách, odvážlivci v sandálech“, každou noc jinde, ale vždy na čerstvém vzduchu a s výhledem na nádhernou krajinu Benešovska. To bylo třiapadesát kilometrů na Puťáku s Asistencí 2016.

Tento večer 29. listopadu 2016 byly také vyhlášeny výsledky XXIII. ročníku Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení.

Cenu uděluje Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (dále jen „VVZPO“) od roku 1994. Za dobu její existence prošlo soutěží více než 1300 publicistických děl. V letošním ročníku bylo hodnoceno 85 prací, které posuzovala nezávislá devítičlenná porota.

Hlavním měřítkem při posuzování přihlášených děl je to, jak může přihlášená práce oslovit širokou veřejnost, seznámit ji s tímto tématem a pozitivně ovlivnit její přístup k lidem se zdravotním postižením. Cílem je vyzdvihnout ta díla, která přináší pozitivní a nezkreslený obraz o životě lidí s postižením.

Ceny jsou udělovány ve 3 kategoriích – tiskové, rozhlasové a televizní.

Tisková kategorie

Ceny předala Iva Merhautová – náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí.

I. cena: Česká asociace pro vzácná onemocnění, Vzácní (o životě se vzácnými onemocněními)

Publikace je věnovaná lidem, kteří trpí v podstatě dvakrát. Jednak svým samotným onemocněním a pak i tím, že podobně nemocných není mnoho, a o to je jejich léčba složitější. O některých těchto onemocněních má společnost pouze povrchové povědomí, o jiných drtivá většina z nás nikdy neslyšela. Jako vzácná onemocnění či vzácné choroby se totiž označují chronická a trvalá onemocnění s nízkým výskytem v populaci, která postihují méně než jednoho člověka z 2000 obyvatel. Publikace přináší vysoce osobní výpovědi lidí postižených např. cystickou fibrózou, nemocí motýlích křídel, myoklonickou dystonií či svalovou dystrofií pletencového typu. Vyprávění jsou přesvědčivá a publikace splňuje základní požadavek naší soutěže – nejen pomáhá lidem s postižením, ale jejich problémy přibližuje přístupnou formou i ostatním lidem.

II. cena: Veronika Cézová, (NE)normální

Do soutěže byla přihlášena publikace, která obsahuje 16 příběhů zveřejňovaných v rámci tohoto projektu na webových stránkách společnosti Tamtamy i na fecebookové stránce. Autorka si s týmem kolegů dala velkou práci, aby velmi realisticky přiblížili osudy lidí, kteří jsou z nejrůznějších důvodů „jiní“, než většinová populace. Seznamují čtenáře nejen s jejich postižením, ale i s osobním příběhem, jak se vypořádávají se svým postižením a s následky, které je provázely (a provázejí) při snaze zařadit se do „běžného“ života. Forma zpracování je velice čtivá, čtenářům při pochopení pomáhá popis řešení denních starostí, které nám ostatním jako „starosti“ vůbec nepřipadají. Autoři publikace přesvědčili všech osm zúčastněných, aby se nechali do publikace také vyfotografovat, což přispívá k osobnějšímu prožitku.

III. cena: Magdalena Čáslavská, Zpravodaj Asociace poskytovatelů služeb pro lidi s autismem, Výchova mého syna je tenký led, po kterém chodím

Autorka připravila rozhovor s herečkou Simonou Postlerovou o výchově jejího syna s Aspergerovým syndromem. Paní Postlerová velmi otevřeně hovoří o situaci rodiny v okamžiku, kdy se nemoc projevila i o tom, jak náročné bylo zvládnout tuto situaci. Součástí je i krátký rozhovor se samotným Damiánem a také zpověď muže s Aspergerovým syndromem, především o jeho vztahu k otci, psychoterapeutický fejeton i odborná vyjádření specialistů. Autorce se podařilo přinést nejen samotné informace, ale i povzbuzení pro ty, jež podobná situace může potkat.

Čestné uznání: časopis psychologie dnes, Portál

Není to poprvé, kdy se ukázalo, že tento časopis věnuje problematice lidí s hendikepem velký prostor. Autoři časopisu zpracovávají tato témata na velmi vysoké profesionální úrovni a pomáhají tak nejen samotným postiženým, ale i jejich rodinám a okolí.

Rozhlasová kategorie

Ceny předal Václav Krása – předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a místopředseda VVZPO.

I. cena: Dagmar Misařová, Český rozhlas 2, NEJSEM ŽÁDNÁ MATKA TEREZA

Rozhlasový pořad Nejsem žádná Matka Tereza z cyklu Dobrá vůle přibližuje život několika lidí na konci životní poutě, který se velmi zlepšil díky pomoci Andrey Radomské, dobrovolné pečovatelky a garantky domácí hospicové péče na Ostravsku. Andrea vypráví i příběh odchodu jejího otce – události, která ji k této činnosti nasměrovala. Rozhovor je velmi živý a přes závažnost situace působí optimisticky. Autorka působí v Českém rozhlasu Ostrava.

II. cena: Andrea Hanáčková a její syn Václav, Lenka Svobodová, Radim Nejedlý, Český rozhlas 2, PAVILON M

V dokumentu zachycuje Andrea Hanáčková náročné období po úrazu svého desetiletého syna Václava a jeho pokroky při rekonvalescenci v Hamzově odborné léčebně v Luži. Zaznamenává unikátní prostředí léčebny, volnočasové aktivity dětí a rozhovory s jejich rodiči i pracovníky léčebny. Na zakladatele léčebny MUDr. Františka Hamzu se v myšlenkách obrací jako na duchovního průvodce v náročné a zdlouhavé léčbě svého syna. Jako závěrečné poselství cituje čtrnáctiletou pacientku Terezu: „Nevzdávejte to, opravdu ne!“

III. cena: Antonín Žolnerčík, Rádio Proglas, Nadace křídlení ostrava

V pořadu jsou představeny aktivity nadačního fondu prostřednictvím jeho zakladatelky Lucie Houthoofdtové. Ta se jakožto úspěšná galeristka před deseti lety rozhodla ve své galerii uspořádat Advent plný andělů. Akce tehdy pomohla pěti neziskovým organizacím. Od té doby se koná každoročně a postupně se z ní stal obrovský festival dobročinnosti, konaný v multifunkční hale Gong ve Vítkovicích, kde se prezentují neziskové organizace z celého kraje. Aby bylo možno podpořit jejich projekty, byl založen nadační fond Křídlení.

Televizní kategorie

Ceny předala Lenka Ptáčková Melicharová – náměstkyně ministra zdravotnictví a členka VVZPO.

I. cena: Lubomír Kalousek, Čas

Zlomky sekundy mohou změnit život k nepoznání. Ví to i devětadvacetiletá Lucie Horáčková, která po tragické autonehodě utrpěla ve svých dvaceti dvou letech zlomeninu krční páteře. Ve své výpovědi říká, že člověk v takové situaci nepotřebuje lítost, ale hned od začátku obrovskou psychickou podporu, aby svůj boj nevzdal. A právě takové je její otevřené a nesentimentální vyprávění o tom, co člověk prožívá a cítí od probuzení z umělého spánku až po návrat do plnohodnotného života. Věcně, ale o to opravdověji, popisuje krok za krokem svoje zoufalství, pokusy o sebevraždu, náročnou rehabilitaci, pomoc rodiny, těžkou, ale smysluplnou cestu, na jejímž konci je radost ze života, nalezení životního partnera, těšení se na narození dítěte a konstatování, že sedět na vozíku neznamená konec světa. Její příběh je povzbuzením, ale i praktickým návodem pro ty, kteří jsou teprve na začátku svého zápasu s nepříznivým osudem. Luciiným poselstvím „Nevzdávejte život, je jen jeden a je moc krátký na to, aby ho člověk probrečel“ by se měl řídit každý, kdo se dostane do těžké životní situace.

II. cena: Michaela Fialová, Marta Dušková a  Aleš Sobotka,Česká televize, Klíč Č. 6/2016

Huntingtonova choroba je vzácné neurodegenerativní  dědičné onemocnění mozku, charakteristické trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postiženého. Tématem pořadu jsou rodiny, které pečují o nemocné s tímto závažným onemocněním. Jsou pod velkým psychickým tlakem jak z hlediska prognózy a projevů choroby, tak i z hlediska genetického rizika. Odborník na Huntingtonovu chorobu MUDr. Jan Roth seznamuje odbornou i laickou veřejnost s možností, jak postupovat při této neléčitelné chorobě. Upozorňuje, jak je důležité první rozpoznání příznaků, včasná diagnostika, pomoc a informace o možnostech rodiny. Zástupci Společnosti pro pomoc při Huntingtonově chorobě, jejímž cílem je podpora a pomoc jak pacientům, tak příslušníkům rodiny nás informují o možnostech kontaktů a rehabilitace na stránkách časopisu ARCHA. V dokumentu se diváci také seznámí s místem, kde našli svůj nový domov ti, které nemoc připravila o vše (rodinu, domov, majetek).

III. cena: Michaela Fialová, Marie Madejová a Alan Lederer, Česká televize, KLÍČ Č. 4/2016

Televizní dokument je mimořádně zdařilým nahlédnutím do každodenního života několika neformálních, rodinných pečovatelů, kterých je v ČR již téměř 216 000! Jejich nelehké lidské příběhy, kdy mnozí ztrácí svá zaměstnání, životní partnery, přátele i možnost vlastní seberealizace – navíc bez patřičného finančního ocenění, si zaslouží úctu nás všech. Autoři pořadu je právem nazývají neviditelnými anděly, kteří své blízké (nemohoucí rodiče či handicapované děti) nejen ochraňují, ale nezištně jim non-stop pomáhají.

Čestné uznání: Josef Brožík, Alena Derzsiová a  Michaela Fialová, Česká televize, Televizní klub neslyšících č. 6/2016

Marek je prostě optimista. V příspěvku vidíme studenta, který i přes svůj těžký životní osud hluchoslepého člověka žije plnohodnotný život. Má své koníčky: sport, plavání, hru na flétnu, tanec. Vystudoval gymnázium, bakalářské studium na teologické fakultě. Nyní studuje 4. ročník Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Toto vše může dělat nejen díky kompenzačním pomůckám (počítač s hlasovým výstupem a braillským řádkem a vysílačce), ale hlavně díky lidem ve svém okolí. Studium mu umožňuje také přístup školy, kde má k dispozici učebnice v digitální podobě, individuální plán, úžasné spolužáky a chápající vyučující profesory. Marek má přání: zdraví, dostudovat a najít práci. Při jeho cílevědomosti to určitě zvládne. Je bojovník a lidé, včetně jeho rodičů, kteří mu pomáhají, zasluhují uznání a úctu.