Možnostmi spolupráce sociálních služeb a školství se zabývala konference na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě.
Vytváření podmínek pro vzdělávání dětí se zdravotním postižením v běžných školách, to bylo hlavní téma pracovní konference s názvem „Možnosti spolupráce sociálních služeb a školství při začleňování dětí do běžných škol,“ která se uskutečnila ve středu 11. ledna 2012 na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje pod záštitou náměstků hejtmana kraje pro oblast školství Mgr. Věry Palkové a oblast sociálních věcí Ing. RSDr. Svatomíra Recmana. Účastníci konference se zaměřili na vytvoření podmínek pro zdravotně postižené děti, aby bylo naplňováno jedno ze základních práv rovného přístupu ke vzdělání.
„V rámci mateřských škol stoupá celkový počet individuálně integrovaných dětí. Z hlediska postižení se jedná především o děti s vadami řeči. V oblasti základního vzdělávání jsou nejpočetnější skupinou žáci s poruchami učení, dále s poruchami chování, k početnějším skupinám dále patří žáci s tělesným postižením a mentálním postižením. Individuální integraci realizují v největší míře obecní mateřské a základní školy,“ informovala přítomné náměstkyně hejtmana Věra Palková a dodala: „V rámci středního školství je situace obdobná, nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných žáků tvoří žáci s poruchami učení, tělesným a mentálním postižením. Chtěla bych vyjádřit ocenění všem pedagogům za zvládání šíře nároků, které jsou po nich požadovány. Je nutné si však uvědomit, že každé dítě potřebuje individuální posouzení a není vůbec vhodné plošně aplikovat jeden přístup, a proto je spolupráce resortů školství a sociálních věcí velice důležitá“.
Konferenci iniciovali členové Pracovní skupiny pro kvalitu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Předcházelo jí mezirezortní setkání, ze kterého vzešla potřeba, aby spolu více otevřeně spolupracovaly školy a sociální služby ve prospěch vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Snahou je především posílení takové součinnosti, aby byl využit potenciál obou oblastí pro naplňování, pro kraj, závazného cíle, upřednostňovat vzdělávání dítěte se zdravotním postižením v běžné škole.
„Zapojení více složek do procesu inkluzivního vzdělávání, které sledují stejný cíl, tj. umožnit všem rovné příležitosti, je nezbytné a není jen otázkou dobré vůle a nezáleží jen na ochotě či neochotě jednotlivců,“ zdůraznil ve svém vystoupení náměstek hejtmana kraje Ing. RSDr. Svatomír Recman a dodal: „Otázkou rovnosti přístupu ke vzdělávání dětí se zdravotním postižením se zabývá strategický krajský dokument Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 2009 – 2013. Setkávat se běžně se svými vrstevníky je přirozené a škola je klíčovým místem, ve kterém se děti učí sociálním vztahům, přijímání odlišností a respektu a úctě k druhým lidem. Jakékoli vyčleňování dítěte znamená přitakat diskriminaci. Legitimizujeme právo tzv. „normálních“ lidí rozhodovat o tom, kdo patří či nepatří do naší skupiny.“
„Poskytovatelé jsou povinni navázat aktivní spolupráci se školou, když se rodina s dítětem nebo samo dítě obrátí o pomoc na pracovníky sociálních služeb,“ uvedla ve svém příspěvku Mgr. Lenka Gwóźdźová, která dlouhodobě působí jako poradce pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením.
Setkání se aktivně účastnil i doc. Jan Michalík z Ústavu speciálně pedagogických studií PdF Univerzity Palackého v Olomouci. Jasně a v souvislostech s ohledem na stávající legislativní možnosti předestřel současnou situaci inkluzivního vzdělávání v ČR. Poukázal na skutečnost, že: „Nelze nikomu určovat, kde má vzdělávat své dítě, učí se v té škole, pro kterou se rozhodne rodič. Je třeba přijmout skutečnost, že vzdělávání každého dítěte v běžné základní škole je normální.“ Během prezentace doc. Michalíka rovněž zaznělo: „Legislativně je inkluzivní vzdělávání řešeno, je potřeba vytvářet takové podmínky, aby se tyto možnosti uplatňovaly v praxi.“
Mimo jiné upozornil na nutnost, aby veřejné služby plnily svoji roli: „Úkolem sociálních služeb není přebírat na sebe roli školy (jak se to v praxi stále někde děje), ale komunikovat co nejoptimálnější podmínky pro to, aby se dítě v běžné škole mohlo učit.“
Šárka Vlčková
tisková mluvčí