Využití myšlenkových map

V životě každého člověka jsou někdy chvíle, kdy množství práce nekoresponduje s časovými možnostmi. V takovém případě je na denním pořádku stres a strach z nesplněných úkolů, které se neustále kupí a místo aby ubývaly, přibývají naopak stále další. Marek Sušinka ve svém článku Využívání myšlenkových map v sociálních službách doporučuje metodu založenou na principu paprskovité práce mozku (mozek informace spojuje do kombinací a asociací) – tvorbu myšlenkových map.

Myšlenkové mapy, tedy grafické znázornění myšlenek, plánů, hodnot a pocitů v podobě stromové struktury – schématu, lze využít dokonce i v individuálním plánování v sociálních službách. Nechte se inspirovat a možná zjistíte, že budete pracovat a komunikovat mnohem efektivněji (a s menší mírou stresu).

Že je problematika bolesti v seniorské populaci nedostatečně řešena, je bohužel fakt. Managementem bolesti se tak zabývá Lucie Pohlová a demonstruje dobrou praxi péče o pacienta s chronickou bolestí. Neopomíjí ani důležitou terminologii v podobě definice a dělení bolesti.

Jaké je to žít s Parkinsonovou nemocí předkládá čtenáři Helena Čálková. Svůj článek rozděluje do několika významných částí (symptomy, hygiena, oblékání, komunikace apod.) a srozumitelně poukazuje na specifika života s touto nemocí, která by měl znát každý, kdo s „parkinsonikem“ přichází do kontaktu.

Podzimní číslo Sociálních služeb obsahuje kromě tradičních rubrik, jako jsou střípky z domova či aktuální informace z Kanceláře veřejného ochránce práv, také reportáž ze Dne v zoo pro osoby se zdravotním postižením nebo článek o Storytellingu (nové metodě vyprávění). Stačí si tedy uvařit teplý čaj a ponořit se do čtení novinek ze světa sociálních služeb.

Veronika Hotová