Za peníze zdravotních pojišťoven se do lázní dostane mnohem méně lidí

04.02.2014 16:57

Milan KOPECKÝ, moderátor:
První téma. Za peníze zdravotních pojišťoven se do lázní dostane mnohem méně lidí než doposud. Nároky už nemají například lidé s lupénkou, nebo alergici a pojišťovny přestávají hradit i takzvané vzdělávací pobyty pro diabetiky a kardiaky. Právě to se stává terčem největší kritiky.  

redaktor:
Takzvané vzdělávací lázeňské pobyty kardiaků a diabetiků trvaly zpravidla 14 dní. A sami pacienti je hodnotí jako velmi přínosné. Naučili se během nich, jak správně zacházet se svým tělem, postiženým pro ně novou chorobou.

Jana HÁJKOVÁ, předsedkyně diabetiků na Třebíčsku:
Protože i když vám lékař zjistí cukrovku, tak najednou nevíte, co dělat. Protože s tím tělem se něco děje.

redaktor:
A letáčky v ordinacích lékaře rozhodně nestačí. Říká předsedkyně diabetiků na Třebíčsku Jana Hájková, která si vzdělávací pobyty v lázních nemůže vynachválit.

Jana HÁJKOVÁ, předsedkyně diabetiků na Třebíčsku:
Dostali jsme i jídelníčky, dostali jsme, kolik čeho jako jíst. A i jsme tam cvičili.

redaktor:
Zrušení těchto pobytů vnímá jako velký krok zpět. Stejně tak to cítí i osmasedmdesátiletý důchodce Jiří Vídeňský.

Jiří VÍDEŇSKÝ, důchodce:
A znepříjemňuje to život celým rodinám. Protože ty lidi jsou někdy i bezradní, nervózní.

redaktor:
Jen na Třebíčsku je zhruba 2 tisíce diabetiků. A podobně je tomu i v ostatních okresech. Řada z nich jsou už důchodci. A pokud budou chtít teď alespoň na týden do lázní, budou si muset ze svého důchodu dát stranou průměrně 6,5 tisíc korun.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
Pacienti mířící do lázní a nemusí to být jen diabetici, se však musí připravit na více novinek. Zkrátila se délka pobytu a celkově zpřísnila pravidla. Na telefonu je Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní. Dobré odpoledne.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Dobré odpoledne i vám.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
Kromě edukačních, tedy vzdělávacích pobytů, o kterých jsme mluvili v předchozím příspěvku, se do lázní nedostane celá řada dalších pacientů. Jiní se tam sice dostanou, ale budou mít hrazené třeba jen procedury. Můžete namátkou říci, kterých diagnóz se to týká?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Tak, asi největší skupinou pacientů, kteří budou omezeni tou změnou, jsou pacienti trpící onemocněními pohybového charakteru, nejrůznější degenerativní onemocnění kloubů. Typický příklad byla artróza v takzvaném třetím stádiu. Člověk, který odmítal operaci nebo pro ni nebyl z různých důvodů vhodný, mohl rok co rok do lázní, tam rehabilitovat, zmírňovat své bolesti. A to už teď možné není. Může jet do lázní pouze poprvé při zjištění tohoto onemocnění. Po, řekněme, následně po nějakém akutním stavu na jakýsi prvopobyt. A každý další pobyt, který do té doby měl možný, tak bude možný teď už pouze jednou za dva roky, a to pouze formou příspěvku. To je opravdu skupina, která tvoří snad 25, 30 procent všech lázeňských pacientů.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
Ale lidé po operacích se, předpokládám, do lázní dostanou. Mám na mysli operace velkých kloubů.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Ano, ano. Ale pouze na tu, na ten takzvaný první pobyt, bezprostřední rehabilitaci po operaci. To možné samozřejmě je. Ale to byli pacienti, kteří do lázní jezdili, dostanou se do nich zase a v podstatě nejsou nijak dotčeni. Protože oni se v minulosti na ten svůj pobyt také nevraceli, u nich se změní pouze to, že ten pobytu bude trvat ne 28 dní, ale 3 týdny.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
Pro koho se ta pravidla naopak vůbec nemění? Kdo může, jinými slovy, zůstat v klidu?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Já si myslím, že se pravidla změnila pro úplně všechny. Tím zkrácením délky pobytu. Trochu bych řekl, že se zlepšila pravidla pro lidi, kteří jezdil na příspěvkovou péči a budou na ni jezdit i nadále, nebo měli jezdit na příspěvkovou péči a budou na ni moct jezdit nadále, tím, že se zkrátila na 14 dnů, čímž se vlastně i zlevní. A ta její dostupnost se i zvýší. Tak to je jedno z opatření, které my velmi vítáme, byť v konečném důsledku pro nás jako pro poskytovatele lázeňské péče to znamená o třetinu nižší příjem za pacienta. Ale věříme, že tím se ty lázně, řekněme, zdostupní celému širšímu okruhu lidí.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
A jak je to u dětí, pane Bláho?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
U dětí došlo, tam bych neřekl úplně ke krácení délky pobytu, spíš k jejímu stanovení. Protože do té doby vlastně nebyla stanovena. Tu délku určoval lékař dětské léčebny. Teď je taxativně určeno, že ta základní délka je 28 dnů. Pro některé děti, které jezdily do vybraných lázní, to znamená zkrácení jejich dosavadního pobytu. Ale já si taky úplně nemyslím, že je to špatně. Protože u malých dětí to znamenalo, že s nima museli jet rodiče, rodiče si svůj pobyt částečně hradili, museli si na něj najít čas. A řada z nich měla problém přijet na delší dobu než na 28 dní. A taky z pohledu odloučení toho dítěte od rodiny a jeho dětského kolektivu si myslím, že to nebylo úplně efektivní. Takže tam to nehodnotím osobně já jako nějakou cestu zpátky, ale spíš smysluplnou regulaci, která zase možná ty lázně zpřístupní řadě dětí, jejichž rodiče na ten pobyt neměli, pokud měl trvat déle než 28 dnů.

Milan KOPECKÝ, moderátor:
To říká v pondělních Událostech Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní České republiky. Díky za odpovědi a dobré odpoledne.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní:
Děkuju, na shledanou.

Klíčová slova: