Vanda KAŠOVÁ, redaktorka:
Stůl, za kterým sedí, je vyšší, aby se pod něj vešel i vozík. Skříně s knihami mají ve spodních patrech zasunovací dveře.
Jarmila ONDERKOVÁ, :
Kdybych to otevírala, tak si vlastně najedu k tý skříni, teď vezmu ty dvířka a musela bych couvat.
Vanda KAŠOVÁ, redaktorka:
Jarmila Onderková původně chtěla být zdravotní sestrou. Kvůli nehodě ale tuhle práci dělat nemůže. Teď studuje mezinárodní vztahy a vydělává si jako recepční. Do schodů může pomoct speciální plošina, bezbariérový ale musí být nejen pohyb na pracovišti. Pro většinu vozíčkářů je stejný problém dostat se do práce třeba veřejnou dopravou.
Michaela VOSECKÁ, učitelka angličtiny:
Cestovat hromadnou dopravou je velmi komplikované. Tramvaje vám nenavazují.
Jana BŘEZINOVÁ, vedoucí agentury Rytmus:
Každý postižení má nějaké své specifikum a potřebuje nějakou jinou úpravu. Tak třeba co se týče lidí s potížemi v učení, tak ty potřebují třeba tu náplň práce jiným způsobem, ne třeba psanou, ale třeba ústní nebo obrázkovou.
Vanda KAŠOVÁ, redaktorka:
To je ale pro mnoho firem příliš náročné. Přestože ty s více než 25 zaměstnanci musejí podle zákona postižené zaměstnávat, řada z nich dává přednost finančnímu příspěvku do státní kasy. Jenže postiženým nejde jen o peníze.
Anna BENEŠOVÁ, Metropolitní univerzita Praha:
Je to i o tom, aby si zvykli na práci, aby ten režim pracovní vůbec zažili.
Vanda KAŠOVÁ, redaktorka:
Na úřadech práce je registrováno asi 15 tisíc postižených. Někteří z nich marně hledají uplatnění už víc než rok. Vanda Kašová, Česká televize.