Zrak nemá hodnotu 150 Kč

Nadace se na základě porady s odborníky z oftalmologie a dalších odborníků vycházejících z dlouhodobých zkušeností práce s osobami se zrakovým postižením přiklání k názoru, že zavedením vyhlášky přijdou pacienti pociťující změnu ve vidění o možnost kvalitní péče a včasné odhalení závažných očních onemocnění, které mohou končit až slepotou.

Nejde jen o brýle, za zhoršením zraku může stát mnohem závažnější příčina, kterou optometrista s vybavením optiky není schopen rozpoznat, protože nemá potřebné diagnostické přístroje, ani zkušenosti, není lékař.

Při běžné prohlídce u lékaře je pacient důkladně vyšetřen, neměří se pouze dioptrie a může tak zachytit oční chorobu v raném stádiu.

Stát by měl facilitovat veškerá zdravotně preventivní opatření, k nimž bezesporu adekvátní brýlová korekce patří. V případě běžných refrakčních vad je korekce pomocí dioptrických brýlí nejběžnější a doposud nejdostupnější metodou korekce, která zabraňuje zhoršování zrakové vady a vzniku negativních dopadů vady jako jsou např. astenopické obtíže.

Ačkoliv jsou brýle nejběžnější pomůckou, příspěvek od pojišťoven na jejich pořízení zůstal mnoho let bez zvýšení. U těžkých zrakových vad přitom mohou znamenat velký zásah do rodinného rozpočtu. Těžké zrakové vady neurčuje jen počet dioptrií, ale i jejich kombinace.

Až dosud zdravotní pojišťovny hradily brýlové čočky v základním provedení a přispívaly částkou 150 Kč na brýlové obruby. Když pomineme fakt, že úhrada za čočky a obruby v řádu několika set až tisíců může být pro spoustu lidí, zejména seniorů, další nemalou finanční zátěží, nelze nezmínit skutečnost, která může vést k ohrožení zdraví občanů. Zrakem vnímáme 80 % svého okolí a dění. Jakou motivaci bude mít člověk, kterému se zhorší zrak, jít k lékaři, strávit tam několik hodin, potom jít do optiky, uhradit poplatek optometristovi a nechat si doporučit brýle, když vedle v supermarketu si může vybrat a daleko levněji koupit brýle, s nimiž také uvidí?

To skrývá velké úskalí pro každého. Za zhoršením zraku může být zmíněné začínající závažné onemocnění jako je např. zelený zákal nebo věkem podmíněná makulární degenerace, či jiná závažná choroba.

Tato odložená návštěva očního lékaře může znamenat nevratné poškození zraku a v konečném důsledku naopak zvýšené náklady na léčbu. Zákon navržený Ministerstvem zdravotnictví ČR může být v podstatě lhostejný nemocničním zařízením, protože většinou refrakční vady a vetchozrakost starších lidí neřeší a důležitá je pro ně smlouva s pojišťovnou.

Ambulantní privátní zařízení přijdou o část klientely a tím i příjmy od pojišťoven, neboť jejich potenciální pacienty získají optometristé.

Velké společnosti mohou tuto službu poskytovat tzv. „zdarma“ a pacient ji uhradí v nákupu brýlí nebo obdrží slevu. Malé optiky si takový luxus nebudou moci dovolit.

„Nechápu, jak je možné, že záležitost, která se týká zraku 6 miliónů občanů České republiky, tak hladce prošla hlasováním zákonodárců. Často se hovoří o významu prevence, ale v kontextu s novou úhradovou vyhláškou jde o pouhou frázi. Bylo by vhodné se k zákonu velmi rychle vrátit a toto - věřme, že nedopatření, napravit,“ říká předsedkyně správní rady Nadace prof. Vejdovského Olga Sýkorová.

Argumentaci pomocí zvýšené dotace na těžší případy zdravotního postižení nepovažuje nadace za relevantní ani korektní.