Byla hluchá a slepá. Helen Kellerová byla první takovou ženou, která dokončila univerzitu

Je horká noc na počátku roku 1882. V dřevěném domku v Alabamě svírá mladá matka v náručí batole sužované vysokou horečkou. Konečně nemoc polevuje – ale svět malé Heleny náhle potemní a ztichne.
Po prodělané spále a zánětu mozkových blan devatenáctiměsáctiměsíční Helen oslepla a ohluchla. Rodiče Arthur a Kate Kellerovi nejprve propadali beznaději; jejich dcerka přežila, ale nevidí ani neslyší. "Helen?" zkouší matka volat a tleskat dlaněmi vedle dětské postýlky, "slyšíš mě, zlatíčko?" Odpovědí je ticho.
Zoufalí rodiče se snaží děvčátko léčit všemožnými dostupnými prostředky, ale marně. Helen tak vyrůstá v izolaci – neschopná rozumět okolnímu světu, frustrovaná a často podléhající záchvatům vzteku. Přesto si všímavá ...