Chráněné bydlení a práce pro lidi s nemocnou duší

 

ČT 1

Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Prvních 13 klientů sociální služby Emin Zámek se na konci týdne přestěhovalo do nového chráněného bydlení ve Znojmě. Jde o začátek nové strategie péče o duševně nemocné na jihu Moravy. Velké ústavy mají ustoupit službám komunitního typu. Třeba právě chráněným bydlením, ve kterých klienti bydlí skoro samostatně. V Emině zámku na Znojemsku na konci 19. století pobýval Alfons Mucha. Podílel se na jeho výzdobě a namaloval tam i několik obrazů. Dnes je to domov víc než padesátky lidí s duševním onemocněním. Během následujících let se to má ale změnit. Z velkokapacitního zařízení na síť menších objektů. Právě ve Znojmě stojí první dva. Na slavnostní otevření na začátku týdne přišel i Pavel Martínek, zatím obyvatel Emina zámku.
Pavel Martínek, klient, Emin zámek
--------------------
My budeme až tady 1. září. Nebudeme tak jako se dohadovat a už to bude jako rozumný jednání a klidnější.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
V Emině zámku dosud obýval pokoje i s dalšími pěti lidmi.
Vít Janků, ředitel, Emin zámek
--------------------
Jim vadí ta spousta lidí okolo nich, že je tam neustálej hluk, že nemůžou spát, že nemůžou se věnovat tomu, čemu by chtěli.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Eminu zámku s proměnou pomáhá zakladatel západočeské neziskovky Ledovec. Podle něj tento krok posune klienty blíž normálnímu životu, který už v minulosti zažili.
Martin Fojtíček, konzultant v oblasti služeb podpory duševního zdraví
--------------------
Jak to říká přednosta plzeňský psychiatrický kliniky profesor Vevera. V nemocnici se nebydlí. V nemocnici si jdete vyléčit to, s čím potřebujete pomoct a pak se vracíte domů.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Znojemské domy chráněného bydlení, kde budou klienti v případě potřeby stále v kontaktu se sociálním pracovníkem, jsou začátkem změny v krajské koncepci. Kromě Emina zámku se má na řadu menších zařízení rozdělit i pobytová služba Habrovanský zámek na Vyškovsku. A dalších sedm jihomoravských institucí čeká menší změna, kdy se do chráněného bydlení přestěhuje alespoň část klientů.
Petr Horohleď, vedoucí, odbor sociálních věcí, KÚ JMK
--------------------
Krajská strategie počítá s tím, že bude ten trend pokračovat, že postupně bude Jihomoravský kraj opouštět historické budovy, zámky a bude nahrazovat moderními službami komunitního typu.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Stěhování se bude týkat celkem osmi stovek klientů. Ti z Emina a Habrovanského zámku se mají přestěhovat do roku 2028. Zásadním krokem na cestě k normálnímu životu u lidí se zdravotním postižením není jen forma bydlení, ale taky práce. Na jižní Moravě teď podle Úřadu práce hledá zaměstnání necelých 5000 lidí se zdravotním postižením. Mezi nimi i ti s duševní nemocí. Volných pracovních míst pro ně není dostatek. Uplatnění ale najdou třeba v chráněných dílnách nebo kavárnách. Jedna taková funguje v centru Brna. Veronika Uhlířová bývala hotelovou recepční. Pak ji ale duševní nemoc zabránila v práci pokračovat. Místo klíčů od pokojů tak teď vydává kávu.
Veronika Uhlířová, servírka, Café Práh
--------------------
Ta práce není ve stresu, není pod tlakem. Takže na tom mně hodně záleží. A tím jsem se dala vlastně dohromady psychicky.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Pracuje na zkrácený úvazek pouhých pět hodin denně. Podobně jako její kolegové. V kavárně pracuje asi 30 zaměstnanců. Z toho 90 % se jich potýká s duševním onemocněním. Na zaměstnávání takových lidí přispívá Úřad práce měsíčně ve výši 75 % mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. Musí však mít přiznaný první až třetí stupeň invalidity. V této kavárně ho mají všichni.
Jaroslav Hemala, vedoucí, Café Práh
--------------------
Jako zaměstnanci jsou výborní. Vím, že se mohu spolehnout. Je to jako příjemné sledovat, jak člověk, který nezvládl pomalu přijít do práce, najednou je hlavním číšníkem a směje se zákazníkem.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
Najít zaměstnání může být podle Úřadu práce pro duševně nemocné obtížné. Na jižní Moravě připadá na jedno místo vhodné pro osoby se zdravotním postižením téměř 10 uchazečů. Bez zohlednění zdravotního stavu jsou to přitom jen dva uchazeči na místo. A právě organizace, které lidi s duševním onemocněním zaměstnávají, hrají zásadní roli při jejich návratu do běžného života.
Aleš Lang, člen správní rady, Asociace komunitních služeb
--------------------
V tom je největší smysl, protože jim dáváme práci. Oni mají mzdu, můžou mít lepší životní úroveň. To jsou přesně ty věci, které ty lidi potřebujou jako podporu proto, aby se nezhoršoval zdravotní stav. A proto, aby ten člověk mohl úplně běžně fungovat jako my všichni ostatní.
Andrea Pavelková, moderátorka
--------------------
To se daří i Veronice Uhlířové. Do roka by proto ráda nastoupila do běžného zaměstnání. Pokud by se ale přechod nepovedl, může se kdykoliv vrátit zase zpět do kavárny.