Čitelnost titulků ve videích na internetu
Každý samozřejmě chce, aby byly titulky v jeho videu čitelné. Avšak to, co se zdánlivě tváří jako větší čitelnost, mnohdy čtení znesnadňuje. Titulek by měl být snadno k přečtení, aby šlo sledovat obraz, než naskočí další titulek.
Pokud není a někdo titulek vidí třeba jen na obrázku, nebo 20vteřinovou ukázku videa, ani mu nepřijde, jak nepříjemné to je (zejména když sám slyší), rovněž jak obtížně se čte, jako to je nepříjemné tomu, kdo celý den pouze čte, protože neslyší a denně přečte tolik textu, jako kdyby přečetl malou knihu. A vůbec není špatné, brát knihu jako příklad.
Problém spočívá v tom, že si lidé neuvědomují, že různé „jakotitulky“ jsou pouze pro slyšící lidi (například tzv. karaoke titulky, nebo se učí jazyk a porovnávají mluvenou a psanou formu). Normální titulky (vhodné pro lidi, kteří neslyší) „sežerou“ pozornost dejme tomu 30 % na přečtení a ve zbytku, než naskočí další titulek, lze sledovat obraz. „Jakotitulky“ však „sežerou“ dejme tomu 90 % pozornosti a musí se stále sledovat titulky, aby to neuteklo a není čas, sledovat obraz. Zkuste si třeba to „naskakování po slovech“ (viz text níže) pustit bez zvuku. Nebo ještě lépe, pusťte to bez zvuku někomu, kdo video ještě neviděl a neví, co se v obraze odehrává. Smysl internetových videí je v jejich sledování a ne „čtení“. Titulek by měl skočit do oka celý naráz, a ne po kapkách. Navíc pokud jsou titulky jen po slovech, musí si divák s postižením sluchu dávat vše zpětně dohromady, sestavovat si v mysli celé větní celky a do toho sledovat další nový text. Mnohdy ani neví obsah sdělení zamýšlený autorem takových titulků a na sledování obrazu už toho moc nezbývá.
Nejlepší je, když titulky splňují „Technické a funkční parametry titulků pro osoby se sluchovým postižením“ (https://www.asnep.cz/technicke-a-funkcni-parametry-titulku-pro-osoby-se-sluchovym-postizenim) a jsou v externím souboru *.srt, kdy se standardně nezobrazují a ten, kdo je potřebuje, si je zapne a nastaví jejich vzhled, aby mu vyhovovaly. Parametry byly vypracovány předsedkyní „Expertní komise pro skryté titulky“ při ASNEP (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel) Mgr. Věrou Strnadovou a jsou sice primárně určeny pro titulky v televizoru, nicméně dejme tomu 98 % obsahu dokumentu platí i pro internetová videa.
Vše kapitálkami
OBČAS SI TVŮRCE TITULKŮ MYSLÍ, ŽE BUDOU SNAD ČITELNĚJŠÍ, POKUD BUDOU KAPITÁLKAMI, ZEJMÉNA, KDYŽ NENÍ TEXT TITULKŮ DOSTATEČNĚ KONTRASTNÍ K JEHO POZADÍ. NA TAKOVÉ ČTENÍ NEJSME ZVYKLÍ A MÍSTO, ABY TITULEK „SKOČIL NARÁZ CELÝ DO OKA“, MUSÍ SE „ČÍST PO SLOVECH“ A ČAS NA JEHO PŘEČTENÍ SE ZNAČNĚ PRODLOUŽÍ. ROVNĚŽ TAKTO NAPSANÝ TEXT PŮSOBÍ JAKO KŘIK. KAPITÁLKAMI SE OZNAMUJÍ POUZE ZVUKY V ZÁVORCE (ZVONÍ TELEFON), KTERÉ NEJSOU VIDĚT A MAJÍ VLIV NA DĚJ. A KNIHA JAKO PŘÍKLAD. UŽ JSTE NĚKDY VIDĚLI KNIHU, VYSÁZENOU KOMPLET KAPITÁLKAMI? TAK NENÍ VYSÁZEN ANI SLABIKÁŘ!
Vše tučným písmem
Je to podobné, jako vše kapitálkami, včetně toho křiku. Tučné písmo neslouží k tomu, aby byl text lépe vidět, ale k tomu, aby se tak zvýraznily důležité části textu – což se titulků vůbec netýká. Viz článek „S tučně psaným, jako s kořením“. Totéž platí i o kurzivě a přirovnání ke knize je stejné. Už jste někdy viděli knihu, kompletně vysázenou tučným písmem, nebo kurzivou? Případně dokonce tučnou kurzivou (tomu říkám „pornokurziva“), jak je občas k vidění.
Nenaskočí celý řádek najednou
Představte si, že si čtete knihu, text vám někdo zakryje proužkem papíru a bude vám jej odkrývat po slovech, nebo dokonce plynule po jednotlivých písmenech (efekt psacího stroje). Kdyby mi tohle někdo při čtení knihy dělal, knihu zavřu a přestanu číst. A úplně stejně to dělám i s videi, která mají takovéto „jakotitulky“. Prostě video zavřu a dál jej nesleduji.
Jedno až tři slova na řádku
Rozmohlo se to jako mor, současně s natáčením videí na výšku. Různé AI nástroje umí rozpoznat mluvu a vložit do obrazu text. Výrobci těchto aplikací tomu říkají titulky, ale titulky to nejsou. Titulky to jsou až tehdy, když se rozpoznaný text upraví, aby splňoval alespoň základní parametry titulků, hlavně délku zobrazení. Ta se doporučuje 12 CPS (“characters per second“ = znaků za vteřinu). Rychlost by neměla přesáhnout 16 CPS, ale třeba na Netflixu mají až 19 CPS. Jednoslovné kousky textu potom problikávají třeba 0,5 vteřiny a nesplňují minimální dobu zobrazení 1,2 vteřiny. Opačný extrém jsou „titulky“ 85 znaků na řádku a 4 řádky, které se zobrazují třeba 40 vteřin a v obraze se mezi tím vystřídá 6 mluvčích.
Miroslav Pošta (profesionální titulkář, autor webu www.titulkovani.cz):
„Tady jsou ještě údaje z jednoho odborného článku, který se zabýval titulky pro slyšící.
Při rychlosti 12 cps věnují diváci titulkům méně než polovinu času (a zbývá jim tedy dost času i na vnímání akce), při rychlosti 15 cps věnují titulkům ⅔ času, ale při rychlosti 16,5 cps už to je celých 80 % času).
Zdroj: ROMERO FRESCO, Pablo. Final thoughts: viewing speeds in subtitling. In: ROMERO FRESCO, Pablo. The Reception of Subtitling for the Deaf and Hard of Hearing in Europe. Bern: Peter Lang, 2015. Cit. in PEDERSEN, Jan.
The FAR model: assessing quality in interlingual subtitling. The Journal of Specialised Translation, Issue 28 – July 2017. ISSN 1740-357X.“
Barevné zvýrazňování právě vyslovených slov
Je to ještě horší neduh než předchozí. Zvýrazněná slova (odlišnou barvou, řezem písma, velikostí) slouží na karaoke zábavu, oblíbenou zejména v asijských zemích, kdy hraje hudba bez zpěvu a ten, kdo si hraje na zpěváka, zpívá, přičemž mu běží na obrazovce zpěv a slova, která má právě zpívat, jsou zvýrazněna, nebo to jsou titulky vhodné pro výuku jazyka slyšících, kdy se porovnává vyslovené s psanou formou. Často bývají k vidění „jakotitulky“, kdy jsou jedno až tři slova na řádku a ta jsou ještě zvýrazňována. Každopádně to jsou vždy titulky pro slyšící.
Aby to bylo akční
Titulky nejsou na to, aby bylo video akční, k tomu slouží děj videa. Titulky jsou prioritně kompenzace neslyšení. Čím více jsou titulky konzervativní, tím lépe.
Aby to graficky ladilo s videem (firemní brand)
Titulky nejsou součástí grafického vzhledu. Exotické (každé jiné než Arial), černé písmo bez podkladu ve videu, které je třeba „kreslené“ černou barvou (firemní reklama) se tak stanou nečitelnými.
Práci na výrobě titulků si lze ulehčit různými AI nástroji offline. V Subtitle Edit (editor titulků zdarma) jsou i implementovány, takže je vše na jednom místě a jdou v něm i udělat „napevno do videa“. Také si lze v nastavení nastavit třeba délku řádků, nebo minimální čas zobrazení a Subtitle Edit potom upozorňuje na chyby. Asi by se dalo využít i něco z tohoto návodu https://www.helpnet.cz/aktualne/titulky-za-pomoci-ai-pro-zvyseni-zhlednuti-vasich-videi-zdarma.
Příklady titulků, které se nedají číst
Porovnání „jakotitulků“ s normálními titulky u téhož videa...
Ladislav Kratochvíl (Kráťa)
Autor článku je členem Expertní komise pro skryté titulky při ASNEP.