Co odhalil průzkum mezi českými diabetiky?

Diabetes dnes představuje významné zdravotní riziko minimálně pro 10 % české populace. Jedná se o komplexní onemocnění, jehož úspěšná léčba vyžaduje kontinuální spolupráci (dobře edukovaného) pacienta a lékaře. Průzkum Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a agentury Ipsos ukázal, že se pacienti s diabetem domnívají, že jsou "v podstatě zdraví" a o své nemoci dobře informovaní. Jejich spokojenost však není zcela na místě. Průzkum odhalil pět hlavních obtíží diabetiků s jejich léčbou: (1) falešný pocit zdraví, (2) nedostatečná informovanost, (3) tajení informací před lékaři, (4) chybování v léčbě, (5) obtíže s dodržováním léčebných opatření.  

Falešný pocit zdraví  

Pacienti s diabetem 2. typu nevnímají své onemocnění jako zásadní problém. Nijak významně je neomezuje v jejich běžném životě a vliv diabetu na vedení spokojeného života vnímají jako poměrně nízký. Spokojený život udávají 2/3 respondentů, 13 % pacientů dokonce uvádí, že onemocnění nemá na jejich spokojenost žádný vliv.  

Nedostatečná informovanost pacientů o jejich onemocnění  

O výsledcích své léčby se cítí být dobře informována pouze 1/3 pacientů. Více než čtvrtina pacientů má pouze rámcovou představu a zbytek o průběhu svého onemocnění nemá příliš představu. Nejvyšší informovanost panuje o krevním tlaku (52 %), glykemii nalačno (43 %) a body mass indexu (41 %), o glykovaném hemoglobinu (HbA1c) má informace pouze 27 % diabetiků II. typu.  

Přitom je to právě zvýšená hladina cukru v krvi, která vede k častému výskytu komplikací, jako jsou srdečně cévní onemocnění, neuropatie a ztráta citlivosti či porušení celistvosti kožního povrchu, zejména dolních končetin, postižení očí a ledvin, které může končit ledvinným selháním.  

Pacienti tají informace před lékaři  

Pacienti nebývají vždy k lékařům zcela upřímní. Pouze 38 % lékaři přizná všechna pochybení, ke kterým v léčbě došlo. Jediným způsobem, jak zlepšit upřímnost pacientů k lékaři, je obecně zlepšená úroveň komunikace mezi lékařem a pacientem a navození vzájemné důvěry. Lékař by měl respektovat osobnost pacienta a jeho preference, ale zároveň hledat nejlepší cesty, jak mu pomoci.  

Chybování v léčbě  

Průměrný pacient přiznává 8 pochybení v nastavené léčbě za běžný měsíc. Všichni respondenti dokonce přiznali, že v běžném měsíci chybovali alespoň jednou. Bezmála polovina pak uvedla, že si pochutnala na sladkém (44 %), 37 % pacientů udělalo nějakou dietní chybu obecně a skoro třetina, tj. 29 % pacientů, si zapomněla vzít své léky.  

Pacienti mají obtíže dodržovat léčebná opatření  

Každý 10. pacient uvádí, že je pro něj velkým problémem dodržet všechny náležitosti nastavené léčby diabetu. Největší potíže mají diabetici s užíváním léčiv (21 %) a zvládáním diety (15 %).  

Neuspokojivá léčba vede ke komplikacím  

Dlouhodobým následkem diabetu jsou především cévní komplikace. Podobně závažné jako poškození zraku mohou být i porucha funkce ledvin či problémy s citlivostí nohou při neuropatii, neuspokojivě léčená cukrovka také vede k výrazně vyššímu riziku infarktu a mozkové mrtvice.  

Diabetici 1. typu dobře vědí, že pokud si přestanou píchat inzulin, velmi pravděpodobně skončí na jednotce intenzivní péče. U pacientů s diabetem 2. typu mohou problémy nastat až ve chvíli, kdy se následkem nedodržování léčebných opatření objeví třeba krvácení do oka nebo bolest při neuropatii. Pak už ale bývá na prevenci pozdě.  

Proto je pro ně extrémně důležitá vnitřní motivace k léčbě. K lepšímu dodržování léčby jim pomáhá především uvědomění si pozdních komplikací diabetu a naděje na potenciální zjednodušení léčby. Velkou roli hraje rovněž přání dožít se co nejvyššího věku, naplno si užívat život, aktivně se věnovat rodině a mít sílu i čas na volnočasové aktivity.  

Co s tím?  

Zlepšující se možnosti léčby diabetu by měly vést k tomu, že onemocnění nebude lidi omezovat v běžných denních aktivitách a že budou moci žít zcela normální život. Pokud je spokojený pacient, který má cukrovku pod kontrolou, pak je vše v pořádku. S pacientem, jenž je spokojený i přes nedostatečnou kompenzaci diabetu, by měl o jeho onemocnění lékař hovořit a diskutovat s ním o rizicích i motivaci k léčbě.  

Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)  

---

Diabetes v ČR v číslech   

1 300 000  odhadovaný počet lidí s diabetem v roce 2030  

1 038 262  aktuální počet pacientů   

25–30 tisíc roční nárůst pacientů

20 %  prevalence onemocnění u věkové skupiny 65+

2–5 %  pacientů s "prediabetem"  

2 %  lidí o své nemoci neví