Cosi mezi terapií a zázrakem
25.09. 2019 - 06:52
„Taneční umění nezapíšete, nenamalujete, je tady – tady a teď!“ prohlásil Igor Vejsada, tanečník, choreograf, taneční mistr. Při své práci si vytvořil prostor také na tanec s handicapovanými.
Text: Michaela Zindelová, foto: Jan Šilpoch
V jednom představení Pražského komorního baletu, složeného z několika choreografií, jste dostal roli Havrana (na motivy básně E. A. Poea). Po 20 letech jste se ocitl znovu jako tanečník na jevišti. Jak vám bylo, když jste po úrazu opět tančil?
Šlo o výtečnou choreografii Marka Slobodníka na hudbu Jaroslava Ježka a Bedřicha Nikodéma s dějem fantaskního Poeova světa. Užil jsem si toho Havrana, kterého obtěžují monstra z hororových situací –v tom okamžiku jsem nebyl jen „bývalý“ tanečník. Pochopitelně jsem měl obrovskou radost! Vždyť po úraze mi lékaři doporučili ukončení...
Celý článek:
Klíčová slova: