Domácí měření krevního tlaku – proč a jak?

KARDIOLOGIE  

Domácí měření krevního tlaku (HBPM) je nedílnou součástí diagnostiky arteriální hypertenze a její kompenzace. Je indikováno při vyšším krevním tlaku (TK) v ordinaci, u pacientů s postižením cílových orgánů nebo s vysokým kardiovaskulárním rizikem, u pacientů s vysokou variabilitou TK v ordinaci a podezřením na rezistentní hypertenzi a pro hodnocení správné kontroly TK. Článek uvádí pravidla pro správné měření HBPM, význam jednotlivých parametrů měření a výhled do budoucnosti (telemedicína a kontinuální měření pomocí přístrojů bez manžety).  

Arteriální hypertenze je jedním z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Je rizikovým faktorem pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění (KVO), jako je koronární nemoc, cévní mozková příhoda a onemocnění ledvin. Podle dostupné literatury téměř třetina hypertoniků nedosahuje při léčbě doporučených hodnot krevního tlaku (TK). Proto se hledají metody, jak zlepšit kompenzaci TK, a zabránit tak morbiditě a mortalitě na KVO.  

Domácí měření krevního tlaku (HBPM) zažívá v posledních 20 letech nebývalý rozvoj. Důvodem je především pacientova možnost měřit si TK podle své vlastní potřeby, v době a ve frekvenci, která mu vyhovuje. Výhodou HBPM je dále měření při různých každodenních činnostech, možnost vyloučení fenoménu bílého pláště, možnost diagnostiky maskované hypertenze a zlepšení managementu léčby hypertenze zapojením pacienta do léčebného procesu. V neposlední řadě je HBPM také méně finančně náročná vyšetřovací metoda, než je "zlatý standard" – 24hodinové ambulantní monitorování TK (ABPM).  

Indikace pro HBPM  

Indikací pro HBPM je pacient s vyšším TK v ordinaci (OBPM), pacient s normálním OBPM a současně postižením cílových orgánů nebo s vysokým KV rizikem, pacient s vysokou variabilitou OBPM a podezřením na rezistentní hypertenzi a pro hodnocení správné kontroly TK (zejména u vysoce rizikových pacientů).  

Pravidla pro správné měření  

Pro HBPM platí základní pravidla uvedená v tabulce 1. Zásadním pravidlem je použití certifikovaných přístrojů, jejichž seznam najdeme například na https://www.stridebp.org/ nebo na http:// www.dableducational.org/. Doporučuje se především použití automatických  

oscilometrických přístrojů s pažní manžetou, která má mít správný rozměr. Použití zápěstních nebo prstových měřidel se doporučuje méně, s výjimkou osob s nadměrným rozměrem paže, u kterých se těžko hledá správná manžeta pro správné měření. Přístroje mají být pravidelně kalibrovány a jimi měřené hodnoty mají být srovnány s hodnotami měřenými v ordinaci lékaře s oficiálně kalibrovaným přístrojem. Poučení pacienta má být opakované s provedením testování správné techniky. K základním pravidlům patří dále poučení o nadužívání měření HBPM a o možnosti úpravy medikace (po domluvě s ošetřujícím lékařem).  

Praktické video pro HBPM najdete na stránkách České společnosti pro hypertenzi: https://www.hypertension.cz/domaci-mereni-tk/.  

Hodnocení parametrů  

Platná doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze tak doporučují HBPM jako jednu z možných metod hodnocení TK. Většina odborných společností udává jako hranici pro arteriální hypertenzi měřenou pomocí HBPM TK ? 135/85 mm Hg.  

Hlavní parametry poskytované HBPM jsou ranní TK, večerní TK a rozdíl mezi nimi. Další možné využitelné parametry jsou měření TK při práci, stresu, pohybové aktivitě a při použití semiautomatických přístrojů, také TK v noci ve spánku, kde se používá 6 nočních měření ve dvou nocích. V noci můžeme použít i klasický přístroj, nutné je ale buzení v pravidelném intervalu.  

Pro hodnocení kompenzace arteriální hypertenze se doporučuje měřit HBPM 3–7 dní před návštěvou u lékaře a stanovit průměr všech měření s vyloučením prvního dne. Některá odborná doporučení uvádějí, že je možno hodnotit zvlášť průměry TK ráno a večer. Pokud je průměr TK při HBPM nad 135/85, odpovídá to OBPM nad 140/90 a je třeba zvážit úpravu medikace.  

Význam HBPM pro prognózu pacienta  

Mnoho studií prokázalo, že HBPM je důležitý prediktor orgánových komplikací a KVO, včetně mortality na cévní mozkovou příhodu a má lepší prognostický význam než OBPM.  

Ranní HBPM TK je velmi důležitý pro diagnostiku maskované nebo maskované nekontrolované hypertenze (normální TK OBPM a vyšší HBPM nebo ABPM). Pokud je ranní HBPM TK ? 155 mm Hg, tak riziko koronární nemoci podle studií stoupá až 6×, na rozdíl od hodnoty OBPM TK ? 160 mm Hg, kdy riziko stoupá pouze 2×.  

Měření nočního HBPM TK je důležitá část v hodnocení rizika KVO vzhledem k tomu, že TK v noci je vyšší zejména u pacientů s diabetes mellitus, chronickým ledvinným onemocněním nebo spánkovou apnoe. Podle studií má také noční TK lepší prognostickou hodnotu, riziko KVO se zvyšuje s každým zvýšením systolického TK o 10 mm Hg. Navíc riziko vzniku KVO u maskované noční hypertenze je stejné jako riziko při trvalé hypertenzi.  

HBPM je možné také použít pro hodnocení TK variability, která je také prediktivním markerem pro KV události a cévní mozkovou příhodu, stejně jako pro vznik orgánového postižení.  

Použití HBPM pro monitoraci úspěšnosti léčby může vést k lepší kompenzaci a snížení počtu užívaných léčiv. V současné době probíhají studie vhodnosti úpravy medikace samotným poučeným pacientem.  

Budoucnost HBPM  

V neposlední řadě se v současnosti rozvíjí telemedicína, kdy použitím online přenosu hodnot TK je možno zlepšit kontrolu arteriální hypertenze. Nejvýhodnější se zdá kombinace měření a současné intervence změn životního stylu. Rozvoj měření TK pomocí přístrojů bez manžety (hodinky, přenosné monitory) nás posunuje dále v možnostech monitorace TK v běžném denním životě. Přístroje nyní procházejí složitou cestou certifikace a srovnáváním získaných hodnot se "zlatým standardem", jako je ABPM. V této oblasti se také používá umělá inteligence s tvorbou počítačových sítí k odhadu a predikci arteriální hypertenze u populace.  

Tabulka 1 Pravidla pro domácí měření krevního tlaku  

 Validizovaný přístroj.  

 Výběr správné manžety podle doporučení výrobce: šířka cca 40 % obvodu paže, délka 80–100 % obvodu paže.

 Při rozdílu s TK nad 10 mm Hg používat paži s vyšším TK.

 Sedět s podepřenými zády zcela v klidu 5 minut, nekřížit dolní končetny, nemluvit (ani netelefonovat).  

 Paže musí být volná (bez rukávu), podepřená, manžeta ve výši srdce.

 Měření se provádí před snídaní a před večeří (nebo 2 hodiny po večeři), před užitím medikace. Ranní měření se provádí před snídaní  

 a před užitím medikace a večerní před odchodem do postele.  

 Bez kofeinu a tabáku hodinu před měřením, necvičit 30 minut před měřením.   

 Dvě měření ráno (1–2 minuty po sobě), 2 večer 7 dní, tj. celkem 28 měření.  

 Vyřadí se první den měření, výsledkem je průměr měření ze 6 dní.

 Pacient se nemá měřit, když se necítí dobře, je ve stresu nebo trpí bolestí.

Ilustrační foto: shutterstock.com  

Ilustrační foto: shutterstock.com  

O autorovi: prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph. D., MBA, Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UPOL a FN Olomouc