Důležitost přípravy v životě zrakově postiženého

Příprava na cokoli je důležitá pro každého z nás. Ať se člověk připravuje na studium, zaměstnání, rodičovství, tak je příprava velmi žádoucí a vítaná. Ale já bych tento pojem chtěla rozebrat z pohledu člověka se zrakovým znevýhodněním.
To, nač se chci dnes zaměřit, je příprava na poli sebeobsluhy zrakově postiženého. Beru to sama ze své zkušenosti, a tak je možné, že další zrakově postižení mají zkušenost jinou. Pokud má člověk těžkou zrakovou vadu, tak zpravidla plánuje a rozmýšlí své kroky, tedy já to tak mám. Co se týče nějakého spontánního odbočení z trasy při prostorové orientaci či bezhlavého vrhání se do nějaké aktivity, tak to v mém životě najdete velmi zřídka. Proč to tak je, vysvětlím.  
Začnu nejprve u prostorové orientace , kde člověk chodí trasy, které se naučil s instruktorem a sžívá se s nimi postupně, až se mu trasy zakoření a je si svou cestou poměrně jistý. I tak je třeba na trase dávat pozor, kdyby se vyskytla nenadálá situace, na kterou se nelze připravit. O nečekaných překážkách se můžete dočíst v článku: Neplánované překážky v samostatném pohybu zrakově postiženého (blindicka.com)  
I když člověk zná svou trasu, kterou bude absolvovat, i tak si v hlavě před odchodem trasu skládám a přehrávám. To je vlastně taková forma přípravy. Předtím, než opustím