Eliška měla opožděný vývoj. Lékaři nám oznámili, že má Angelmanův syndrom

Nemoc dítěte je pro rodiče jednou z nejhorších nočních můr, zvlášť pokud není naděje na vyléčení. Rodiče malých "andělů" se však nevzdávají a někde v dálce vidí světélko v podobě nového léku. Jak se žije s dítětem s Angelmanovým syndromem, popisuje mamink maminka Magda Paloušová v dalším díle seriálu Můj boj s nemocí.
Náš příběh začal v roce 2013, když jsme čekali vytoužené miminko. Těhotenství bylo téměř bezproblémové, porod proběhl v termínu a narodila se nám krásná holčička Eliška. Asi ve třech měsících jsme si všimli, že zaostává ve vývoji za svými vrstevníky a zvláštním způsobem natahuje nožičky. Proto nás v té době naše dětská lékařka poslala na vyšetření k neurologovi, který tvrdil, že každé dítě má své tempo vývoje a že se jen trochu opozdila, a doporučil nám docházet na rehabilitace.
Můj boj s nemocí
Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste ...