Gerontoložka: Výjimka pro soukromé ústavy rozkolísá systém. Podpořit musíme hlavně domácí péči
Výbor pro sociální politiku ve středu podpořil pozměňovací návrh k takzvanému zákonu o sociálně-zdravotním pomezí. Zákon o sociálních službách má obsahovat výjimku pro soukromé pobytové služby, kdy pro ně nebude stanovena maximální výše úhrady. Proč návrh vyvolává otázky? Gerontoložka Iva Holmerová v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka přibližuje, jak posilnit zranitelnou skupinu seniorů a jak moc se proměnila představa o starších lidech.
Změna by se konkrétně týkala soukromých pobytových zařízení, která nejsou zařazena do krajské ani nadregionální sítě služeb s podporou státu.
"Zaskočilo mě to. Ani ne tak obsah, jako spíše to, že se o této problematice vůbec nediskutovalo. Výjimka není nic systémového, týká se výhradně soukromých zařízení na základě jejich lobbingu. Nepochybně to povede k rozkolísání celého systému péče a to, o co léta usilujeme, se tím postaví na hlavu," uvádí v pořadu Jak to vidí... gerontoložka Iva Holmerová.
Největší problém bude podle ní v samotném financování. "Návrh neprošel žádnou odbornou diskusí, velmi brzy se to má schvalovat a dopady teď nikdo nedokáže odhadnout. Stávající úprava garantovala, že lidem zůstane patnáct procent z jejich důchodu, to teď platit nebude. Otázkou také je, jak definujeme soukromá zařízení. Proč se to netýká i neziskových a charitních zařízení?"
Férovost to nezajistí
Ministerstvo práce a sociálních věcí si ovšem od úpravy slibuje mnohem větší transparentnost. Někde se totiž vybírají peníze jako dar, v některých domovech pro seniory přistupují v otázce navýšení platby pro klienta k praktikám na hraně zákona.
"Podle mne to větší transparentnost nepřinese. Férovost nebude zajištěna. Možná se soukromým subjektům otevře cesta k získávání větších zisků, ale to není žádoucí cíl pro změnu v našem sociálním systému," oponuje Holmerová.
Problém podle ní je také ten, že se změna týká jenom ústavní péče. "Nezpochybňuji, že je ústavní péče důležitá. Důležitá je ale i podpora lidí v jejich domácím prostředí, různé formy normálního bydlení, které budou uzpůsobené lidem s postižením nebo lidem ve vysokém věku a podobně. Podle mého názoru je třeba podporovat rodinné pečující, protože sice máme příspěvek na péči, ale to je vše. Systematická podpora a koordinace služeb jsou faktory, které by měly být důrazně řešeny," navrhuje.
Ukazuje se totiž, že péče v terénu na úrovni rodiny nebo obce je méně nákladná než to, když lidé trvale zůstávají v ústavech. "Proto moudré západoevropské a skandinávské systémy vycházejí...