Host: Jirků Božena; ředitelka, Konto Bariéry
ČT 24 22.08.2014 18:35:41
Kauza natáčení klipu pro Konto bariéry se stala ostře sledovanou událostí tohoto týdne. Před soudem stojí i herci Petr Čtvrtníček a Jan Potměšil. Obžaloba je viní z poškození cizích práv a přisvojení pravomoci úřadů. Oblečení do policejních uniforem, jeden na vozíku a druhý o berlích zastavovali řidiče. Když jednomu z šoférů řekli, že jde o natáčení skrytou kamerou, dostal infarkt. Šedesátiletý muž skončil v nemocnici. Dalo se něco takového očekávat? Co mělo být smyslem klipu? I na to se budu ptát dnešního hosta Interview ČT 24, kterým je ředitelka nadace Charty 77 a Konta Bariéry Božena Jirků. Dobrý podvečer.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Dobrý podvečer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Jirků, na webu Konta bariéry píšete: Mrzí mě, že situace s herci Janem Potměšilem a Petrem Čtvrtníčkem dospěla až před soud. Vás vůbec nenapadlo, že to může takhle skončit? Nedalo se to předvídat?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Vůbec. Mě to ani ve snu by mě to nenapadlo. Myslím, že to nenapadlo nikoho z toho štábu, z těch autorů, protože to byl regulérní pořad, který měl pomoci a pomohl, ten pořad pomohl 14 miliony korun vozíčkářům, lidem s handicapem. Hráli v něm herci, kteří tam hráli proto, aby pomohli. Honzo Potměšil je sám vozíčkář, zná tu situaci. Prostě legrací chceme v tomhle pořadu pomáhat. Je to pořad, který už děláme s Českou televizí třetím rokem. Prostě ve snu, copak neznáme skryté kamery? Dyť známe takové pořady.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pojďme si připomenout, co řekl Jan Potměšil u soudu.
Jan POTMĚŠIL, obžalovaný herec:
Nebylo v našem úmyslu samozřejmě nikomu, nikomu ublížit nebo způsobit nevolnost a rádi bychom tím pádem dali najevo, že nám to je moc líto a že žádný takovej úmysl nebyl, spíš jsme chtěli tím pořadem pomoct s určitým nadhledem jako zase tělesně postiženým.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Herci měli na sobě uniformy, měli auto v barvě policie. Co bylo smyslem toho klipu? Jeden byl o berlích, Jan Potměšil je sám na vozíčku, takže vystupoval z auta, přestupoval do vozíčku.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Vždyť to byla legrace. Copak policista může být na vozíčku? Policista může být o berlích? Přeci policista musí být zdravý vysoký chlap. Prostě smyslem byla legrace, byla to nadsázka. Mě je to strašně líto. Já jsem prostě nevěřila, byla jsem teď v úterý u soudu a věřila jsem, že už se tahle věc spláchne, že už skončí, že to soudkyně uzavře. Ne, zase je to odloženo o měsíc. Prostě dva roky trvající kauza, která, já vůbec nechápu, jak, já vůbec nevím, proč tam vlastně chodíme, proč tam jsme, protože o toho samotného člověka, dneska jsem mluvila s Markem Ebenem a ten mi říkal, Boženko, vysvětlete to. O toho samotného člověka, o toho nejde, ten nic nežaloval. To žaluje státní zástupce, já nechci zpochybňovat, že se to na místě stalo, to se samozřejmě stalo, ale nejde o toho samotného člověka. Tomu na místě rekvizitář České televize zachránil život, protože ho, masírovali mu srdce jedenáct minut do té chvíle, než přijela rychlá záchranka. Lékaři řekli, kdyby se mu to stalo někdy za jízdy nebo někde jinde, tak to nemusel přežít. A druhá věc, to byl dlouhodobě nemocný člověk se srdcem, měl nemocnou aortu. To se nestalo jako okamžitá věc. Teď se tady stalo, to způsobil Čtvrtníček a Potměšil a Konto Bariéry. To rozhodně ne.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Takže tam jde o to, o převlek za policisty a o to, že zastavovali řidiče.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Ano, ale tak uznejte, že to je přeci absurdní.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Napadla vás v téhle souvislosti otázka, kde až je hranice vtipu? Nebo jste si tu otázku vůbec nekladla.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Ale před tím natáčením vůbec ne. Teď si jí kladu skoro každý den a říkám si, my přeci chceme dělat pořád takovýhle pořad Pomáhej s humorem, s nadsázkou vlastně pomáhat každý den účinkující a v tom studiu jich je spousta, scénky natočené, udělá něco navíc, co by jinak neudělal. Máme takovouhle věc vůbec dělat? Nebudou si ti herci bát teď sedmadvacátého září při dalším tomhle pořadu, nebudou se bát říct slovo? To nemůžeme dopustit. My to prostě musíme vzít jako přínos, nový typ charity, já to pořád beru, my tam nepláčeme, nenatahujeme ruce, ale prostě děláme něco, co pobaví lidi a kvůli tomu pošlou ty DMS a kvůli tomu sponzoři pošlou peníze. A v tom jsme fakt hodně úspěšní.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Když tedy říkáte, že jste o tom přemýšlela, kde je hranice toho vtipu, bude tenhle případ mít vliv na tu vaší další práci, budete o těch dalších skečích víc přemýšlet nebo budete si říkat, pozor, tady bychom mohli zrovna zase narazit?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Nechtěla bych, aby to ovlivnilo tvůrce, autory. Nechtěla bych. Samozřejmě přeci my jsme, já jsem normální obyčejná ženská, nikdy v životě by mě nenapadlo provokovat něčím, co je na hranici zákona. To prostě ne, ale když Honza a Petr dostanou podmínku a tady známe ty kauzy, je jich spousta, kde ti lidé běhají ještě pořád po světě a možná ani podmínku nemají a nebo se to táhne nekonečně dlouho, tak je mi to fakt líto, že zrovna na Kontu Bariéry se, si vyzkoušel soudce takovouhle věc.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Celý svět včetně Česka teď zachvátila nevídaná charitativní akce, která má upozornit na amiotrofickou sklerozu, což je onemocnění mozku. Světové celebrity si polévají hlavu kýblem studené vody s ledem. Do té akce se zapojil třeba i bývalý prezident George Bush, Bill Gates. Líbí se vám tenhle nápad?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Sleduju to , mě se to fakt moc líbí. Zrovna mě volala Lucka Bílá, že si bude zítra nebo pozítří polévat hlavu kýblem plným těchhle našich nosů, tak mě se to jako opravdu líbí a říkám, dobrý nápad. Prostě může se chytnout spousta nápadů a některý se vůbec nechytne a jeden se zrovna chytne, je skvělý. No a co když si to někdo poleje a prostě nevím, něco se mu stane, nevím, zalehne mu ucho, ohluchne. Prostě může se stát všechno. Je to legrace, je to nadsázka, prostě upozorňuju na tu charitu, upozorňuju na to, komu pomáhám neobvyklým činem. A takhle to stejně bylo s Honzou Potměšilem s Petrem Čtvrtníčkem.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Díky téhle akci už se podařilo vybrat 23 milionů dolarů. Umíte si představit, že by se něco takového mohlo dít bez sociálních sítí, protože tam velkou roli hraje Facebook, díky kterému se ta videa šíří internetem. I vy máte jako Konto Bariéry facebookový profil. Používáte ten Facebook i na tu vaší práci?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
No, chtěla bych to. To jsou ty nové metody získávání peněz, mě se tohle strašně líbí a říkám těm mým spolupracovníkům z oblasti marketingu PR. To jsou nápady, to je něco. Mě by se to líbilo, protože my pořád, my oslovujeme, máme 40 tisíc pravidelných dárců Konta Bariéry, máme spoustu velkých dárců, jsme nadace s šedesátimilionovým obratem, tolik peněz získáme od dárců a tolik rozdělíme. Já si nestěžuju, jsme největší, ale pořád se nám daří daleko méně se dostat k těm mladým lidem a mám teď takovou agenturu, která za mnou zrovna včera byla, seděli jsme asi dvě hodiny, kteří vymysleli hrozně zajímavý nápad, který právě půjde hlavně po sociálních sítích a bude určen na mladé. Nemůžu to ještě prozradit, nemáme to, není to zdaleka tak jednoduchý a jednoznačný jako je vylít si kýbl na hlavu, to teda musím říct, že není. Tohle dá hodně práce, ale pokud se nám to povede, tak bych zase chtěla, já vždycky chci být v něčem jako první, být ten lídr, ale ne proto, abysme byli první, proto, abych těm ostatním nadacím, které jsou třeba bojácnější a prostě netroufnou si, abych ukázala, takhle se dají sbírat peníze. Vezměte si naše ostrovy života, ježiš to bylo řečí, pomáháte nadnárodním koncernům prodávat zboží. Prostě jedenáct haléřů z jogurtu a já jsem se ráda dívala v těch obchodech, kde to bylo označené, jak děti říkají, maminko, kup tenhle jogurt, a dyť to nejíš Aničko, ale já bych chtěla pomoct těm nemocnejm dětem. Takhle se to má dělat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jedním z vašich aktuálních projektů je SenSen Senzační senior, nominace na seniora roku. Uzavíráte teď v pondělí pětadvacátého srpna. Co je to za akci?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Tak Senzační senoři už je projekt, kterýmu už jsou mu tři roky, to prostě s tím se pořád trápím, protože já si myslím, dokázali jsme upozornit na jednu cílovou skupinu, na handicapované, to se nám fakt povedlo, ale trvalo to, ten projekt trvá už dvaadvacátý rok, tak pojďme ukázat na tu druhou cílovou skupinu, která bude strašně silná, prostě seniorů tady bude jedna třetina. A já vždycky říkám, když je necháme být a nebudeme si jich všímat, tak spousta z nich přijde o práci, nemá už co dělat, přijde o partnera. Rodina je třeba daleko od sebe po republice, pojďme najít takové aktivní seniory, my máme 83 klubů SenSen Senzačních seniorů po celé republice, kteří vlastně sdružujou tyhle lidi. A my se snažíme jim dávat impulsy, na program, na cvičení. Cvičím na Marušku z Prachatic, tady jí cvičí mistr světa ve sportovním aerobicu v Praze jí vycvičí a ona pak cvičí se všema seniorkama v Prachaticích, aby on nemusel do Prachatic. Tak děláme různé věci a proto na to upozorňujeme, letos podruhé i tou cenou. Senzační senior, Senzační klub a to nemusí být jenom kluby, které organizujeme my, protože my je jenom inspirujeme. Vždycky je to na místě a není to žádný úřad, žádná platforma, která by musela být někde registrovaná. Je to prostě takové volné sdružení lidí, kterým je dobře.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Kdokoliv se může přihlásit.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Kdokoliv. A zrovna tak ale může kdokoliv nominovat seniora. My se snažíme, aby se do toho zapojil Svaz měst a obcí, nominovali svoje lidi, rada seniorů, hasiči, turisti, prostě nominujte do pondělka.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ocenění Senior roku má a teď budu citovat z vašich stránek: Inspirovat seniory v jejich vlastním životě a posilovat jejich sebevědomí a sebedůvěru. Jsou čeští senioři oproti seniorům ze světa málo sebevědomí?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Tak víte co, to není homogenní skupina. Každý je jiný, jo. Letím k moři a tam je plné letadlo seniorů, kteří jedou na golf, hrát golf do Dubaje. Prostě takový jsou senioři. Pak jsou jiní, kteří v Radlicích hrají každý den tenis. Jiní, kteří dělaj turistické cesty, jiní, kteří malují třeba v Litoměřicích na látku, na plátno, píšou básničky. Je to prostě hrozně různorodá skupina a my se snažíme najít takové ty pilíře pro každého. Někdo nikdy nebude sportovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak se žije podle vás většině seniorů v Česku?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Já to nesmím říkat, protože když jsem někde tamhle na chatu, tak mi říkají no ne, paní Jirků, moje rodiče bydlí v Ústí nad Labem, tam jsou senioři nemají peníze. My víme, že ten průměrný důchod není nějaký ohromující, to určitě, to je pravda. Já právě si myslím, že mě jde vždycky, v tomhle projektu mi jde o tom, aby ti senioři dostali příležitost třeba i v tom městě, kde bydlí, aby když tam, já to vomílám, někdo už to, určitě nějaký divák už to ode mě slyšel, když prostě ve městě řeší park nebo kruhové objezdy, pozvěte seniora, inženýra, kterému je třeba jenom 66, jako mě, pozvěte ho a prostě, nechte si od něj, vyslechněte ho, protože má zkušenosti, má dobré nápady, umí to dělat. A když mu dáte chlebíček a kafíčko, říkám starostovi, tak mu uděláte větší radost, než kdybyste mu přidali tisíc korun na důchodu. To je, to je důležité.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Nemáte tedy pocit, že by čeští senioři byli na okraji společnosti, že by je ta většina vytěsňovala, aby je moc neviděla, aby nemusela řešit problémy seniorů.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Já si to nemyslím. Určitě někdo mi napíše, že je odstrčený, ale proto děláme ty kluby, proto. Přijďte, přidejte se. Podívejte se na ty naše stránky www.sensen.cz. Přidejte se. Já když někde promluvím a řeknu to, tak se vždycky nějaké kluby najdou, někdo se přihlásí nebo řekne, my děláme tohle. Mohli bysme být senzační senioři? Každý může být.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dalším projektem, který už běží, je Národní kronika, kterou vy chcete obnovovat paměť národa. Jak to funguje? Může do té kroniky přispět úplně každý?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Úplně každý. I když je to taky jeden z pilířů toho projektu SenSen. Protože jak jsem říkala, někdo bude cvičit každý týden nebo obden. Někdo bude psát básničky a někdo bude psát kroniku, bude psát národní kroniku. Já vždycky říkám, uložte svojí paměť do naší národní kroniky. Na dalších tisíc let, my spolupracujeme s Národním muzeem, s Vojenským historickým ústavem.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jakým způsobem se do té kroniky dá přispívat? Mají tam lidi psát nebo posílat nějaké zvukové záznamy?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
I to. Kliknete na ten web a tam je perfektní návod, jak to máte udělat a nebo spousta lidí nám posílá tlusté spisy. Někdo s tím počítačem, my se samozřejmě snažíme, aby ti senioři, se kterými spolupracujeme, pracovali na počítači. Byste viděla, jaké děláme kurzy digitální fotografie. Dneska jsem viděla nádherné video, kde náš fotograf Honza školil seniory v jižních Čechách. Nebo jsme dělali tablety, teď budeme zase opakovat tenhle ten kurz školení na tabletech. Obrovský zájem je to. Ale každý to se nenaučí, všichni nebudou blbnout jako já to dělám, to já vůbec neříkám, ale budou to psát rukou a naše děvčata to naskenují, dají to tam v té podobě pravé nebo se to přepíše. Fotografie samozřejmě, ale já bych chtěla, aby to byly obyčejné vzpomínky. Teď jsme třeba včera vyhlásili téma 21. srpen. Já bych chtěl, už tam jsem viděla první příspěvek seniorky z Liberce ...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Taky jsem to četla.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
No. Která píše že vlastně o svém manželovi, kterého zastřelili v Liberci. Mám manžela z Liberce, vím, že tam devět lidí zastřelili. Mluvila jsem mockrát o tom s Honzou Třískou a s Václavem Havlem, teď bych jim chtěla oběma říct, aby napsali, teda bohužel Václavovi Havlovi už ne, ale Honzovi Třískovi, aby napsal vzpomínku z toho Liberce. Inspirovat lidi, pište. My jsme měli třeba téma, jak jsem viděl televizi. Já jsem doufala, že se mi povede probudit zájem bývalých pracovníků televize, každý něco napíše. Teď tu kategorii uzavíráme a budeme jí oceňovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Nadaci Charty 77 založil v roce 1978 ve Stockholmu František Janouch. Pro pomoc československým obráncům lidských práv. Jak se pak z téhle organizace stala nadace, která pomáhá potřebným?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
No to je, to jsme tak překlopili. František Janouch přijel do Prahy, v roce 90 byl jeden z prvních, kdo na letišti vystupoval a rozdával kopírky, faxy, redakcím. Lidové noviny vybavoval. Ale přijel taky s tím, že těsně před tím jeho příjezdem se na něj obrátila doktorka z Martina. Nějaká Danica Vladárová, taková senzační ženská, která měla pacienta Míšu Budínského, který měl malformaci mozku. A ta Danica Vladárová věděla, že ve Švédsku je přístroj Gama nůž, Lexeův Gama nůž a zkusila Janoucha oslovit, jestli by se tam nedal Míša odoperovat. Janouch udělal sbírku ve Švédsku. Tam ještě přispívali osobnosti švédské kultury, politiky a zaplatili tuhle operaci ve Švédsku a protože z té operace zbyly peníze, tak když se Janouch vrátil do Prahy, jsme se potkali, představte si, že moje poslední vysílání pořadu Vysílá studio Jezerka, tam jsem měla Františka Janoucha a Medu Mládkovou. Tam jsem ho vlastně poznala, potkala a on mě pak po krátký době oslovil a říkal, nepřišla byste nám pomoct? A my jsme vlastně z těch peněz, který mu zbyly ve Švédsku, udělali celonárodní sbírku na konto Míša.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
To byla největší celonárodní sbírka v československých i v českých dějinách. Tehdy se za třináct měsíců podařilo posbírat sto milionů korun. Myslíte si, že by se něco takového mohlo zopakovat i dnes, že by lidé dokázali na nějakou takovouhle pomoc, podobnou věc.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Dokážou to přeci, když tadyhle se stane nějaká přírodně katastrofa, tak Člověk v tísni nebo Adra posbírá třeba za měsíc těch sto milionů korun, ale tenkrát to byl prostě objev. My jsme vopravdu, vždycky říkám s Františkem Janouchem, učili lidi, co to je charitě. My jsme vlastně potřebovali původně 90 milionů a bylo nás 15 milionů. Já jsem si řekla, šest korun, žádnej marketingovej guru nám neradil. Šest milionů na člověka a to byly taková.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Šest korun na člověka.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Šest korun na člověka, omlouvám se. No a takováhle hesla jsme vlastně do těch médií, ta média nám to trhala z ruky. Seznamy dárců dneska, bysme, když rozdělíme každej měsíc milion, tak nikdo nic nenapíše, ale to nevadí. Prostě dneska se musíme dostat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste se tehdy dokonce i vsadila o to, jestli se povede tu sbírku zacelit těmi sto miliony. O co přesně v té vaší sázce šlo?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
S Georgem Sorošem, který nám nevěřil, protože pořád chtěl dělat politickou nadaci. Takhle se vlastně s Františkem Janouchem rozešli, ale v dobrém, jsou to určitě přátelé pořád a Soroš si tady založil svojí novou nadaci a my jsme se vsadili, on řek, tohle se nedá prostě přes jednotlivý lidi vysbíráte sto milionů. Když jsme to vysbírali, tak si pamatuju, že přijel do hospody Na Slamníku a tam přivez takovou bednu šampaňskýho, strašně drahýho, nevím tu značku a myslím, že jsem od tý doby takový dobrý nepila, ale to jsme tam prostě vypili. Ale to jsem ještě nedořekla, že těch šest korun, si představte, já doteďka skovávám ty výstřižky, teda ty složenky, protože to nebylo žádnýma převodama na účet. To bylo hrozně málo. 256 obyvatel vesnice nebo nějaké malé obce starostka krát šest korun, poslala tuhle částku. Jeden z prvních darů pět tisíc korun, ta složenka tam někde v nadaci by se našla, taxíkáři ze Staromáku. Si představte ty proklínaný taxikáři byli jedni z prvních, kdo věnovali na konto Míša pět tisíc korun. Prostě takovou to vzbudilo a bylo to nový, jo.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Změnilo se od té doby v Česku něco v tom, jak lidé přispívají? Jestli sami se něco za tu dobu naučili. I vy určitě za těch 22 let, kdy máte Konto Bariéry, jestli jste se naučili něco, co jste třeba dřív vás ani nenapadlo, že budete dělat.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Hele, všechno, všechno, co děláme, jsme se postupně učili. Že budeme prodávat samolepky. Že budeme dělat aukce obrazů. Teď jsme zrovna uzavřeli aukci, budeme dělat dvanáctou letos a máme 500 darů od 423 úplnej rekord. Tak je tady špatně? Mají se lidi hůř k charitě? Mají se stejně a možná i víc než dřív. A my těch 500 obrazů vydražíme za jedno odpoledne a získáme, věřím, minulou aukci to bylo pět milionů korun. Tak věřím, pět milionů korun. Prostě pořád něco zkoušíme. Budeme teď prodávat nosy, budeme dělat takovou mánii nosů. Víkend nosů, kolem toho pořadu. Prostě pořád, pořád něco nového zkoušíme, já říkám, nemůžeme sedět, sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná najdou tě. To nejde. Nadace musí pořád vymýšlet.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste v jednom rozhovoru řekla, že od vás nikdo neodejde bez pomoci. Je to tak opravdu, že každému, kdo je v nějaké nouzi, má nějaký handicap pomůžete?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Čestný slovo, fakt. Když je to oprávněný žadatel a splňuje ta kritéria, která máme a my nejsme žádný úřad a já samozřejmě vždycky říkám, že stát je tady největší donátor. Nejvíc do sociální oblasti dává stát, to prostě, to je bezesporu. Ale pak jsou, ale má ty škatulky. Ty škatulky musí dodržovat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A ty vy nemáte.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Ne. Já prostě, my najdeme vždycky tu cestu i pro toho člověka. Představte si, že nejenom to Konto Bariéry, 22 let nebo 21 a něco let, těch 40 tisíc dárců. My máme spoustu firemních fondů. My jsme naučili velké firmy, jak se dělá charita. Oni nám svěřujou peníze, my je spolu s nimi rozdělujeme, ale tím jim taky ukazujeme to, ty osudy. To je jakoby Konto Bariéry pomáhalo.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Kolika lidem můžete měsíčně pomoct?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Tak Konto Bariéry každý měsíc projednává tak sto žádostí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Znamená to, že o tom někdo rozhoduje kolik a kdo přesně dostane peněz.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Ano, ano, ano. Na to se zasedá každý měsíc. Rada Konta Bariéry, ta samozřejmě rozhoduje. Pak máme firemní fondy. To je určitě nejméně dalších sto, ale to bych řekla více žádostí než sto a tam zase ta firma nominuje někoho do té rady, schvaluje to pak samozřejmě i vedení, ale tam je krásné, že oni nám věří. To naše know how, prostě to, my jim ho rádi dáváme a proč jim to dáváme? Ne za peníze, protože víme, že budeme moct třeba tamhle Aničce Šiškový pomoci, Nikolce Šiškový pomoci víc, než bysme jí mohli pomoci třeba jenom z Konta Bariéry, protože to Konto Bariéry má nějaká pravidla, má nějaké standardy, třeba zrovna tady šlo o řečový procesor a na ten třeba dáváme třicet tisíc, ale pak jsme udělali malou sbírku, fotograf nám dal fotky a prostě Nikolce Šiškový jsme to zaplatili celý, protože báječná holčička potřebuje nový přístroj, protože chodí plavat, chodí sportovat a prostě normální starý přístroj, který měla hodně let, do toho teče voda. Prostě to jsou ty osudy.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
O vás, u vás se o tu pomoc žádá dopisem. Jak se vy osobně vyrovnáváte s tím, že je tolik lidí, kteří mají nějakou, nějaký handicap, nějaký problém. Neubíjí vás to?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Mě to nabíjí, ale někdy je to těžký. Včera jsem zrovna otevřela dopis, kde šestnáctiletý kluk píše, moc pěknej dopis, já pak běžím po té nadaci a všem to ukazuju. Říkám, přečtěte si to. Ty děvčata s PR z Bariér to samozřejmě dostanou. Šestnáctiletý kluk si šel lehnout večer, vzbudil se v noci, bolely ho nohy, zavolal maminku, zavolali záchranky, odvezli ho do nemocnice, oboustranný zánět míchy a je na vozíčku. Tak prostě mě takovýhle příběhy nenechávají klidný a už přemýšlím, jak mu pomoct, co oni potřebujou. Bezbariérovou úpravu. Už jsem s maminkou mluvila, aby si požádali ten stát ten úřad, který taky něco může dát a my abysme našli ty peníze, jak tohle všechno doplatit. My máme taky projekt úžasný nový start. Tam pomáháme vlastně lidem po úrazu, jakoby nadstandardní částkou mimo to Konto Bariéry. Prostě pořád hledáme další možnosti.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste koncem loňského roku upozornila na nový fenomén, a to že narážíte na předlužené lidi. Na ty, kteří se dostanou do osobního bankrotu. Jak je to dnes? Vyvíjí se tenhle trend nějakým směrem?
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
Musím říct, že to je nepřibývá, ale je pravda, že jsme navázali spolupráci s Asociací občanských poraden, která by nám trošinku pomohla, poradila, protože my máme stipendium bariéry. Právě ty výtvarníci, kteří nám dávají ty obrazy ví, že všechny peníze jdou na stipendia handicapovaných studentů středoškoláků a vysokoškoláků. Když potom tu studentku chcete vlastně jí posílat ty peníze na účet, zjistíte třeba, to se nám zrovna stalo u jedné studentky, že rodiče jsou v exekuci a že prostě ona by ty peníze nemusela dostat, tak to je špatná situace, k takové nesmí dojít. Peníze nikdy nepošleme tak, aby se nedostaly k tomu člověku, který potřebuje. My u pomůcek to dokonce děláme tak, že skládáme ty peníze a platíme pomůcky rovnou. Nedáváme peníze do ruky, to není nedůvěra, ale prostě musíme mít jistotu, že peníze se dostanou tam, kam patří.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy už jste o tom mluvila, teď v září 27. od osmi hodin v sobotu večer připravujeme spolu s Českou televizí třetí ročník benefičního pořadu Možná přijde i charita. Vy sama jste říkala, že vás překvapilo, co všechno jsou někteří herci ochotni pro tu charitu udělat. Řekněte nám nějakou drobnost, na kterou se můžeme těšit.
Božena JIRKŮ, ředitelka, Konto Bariéry:
A tak tentokrát to bude, budou tam strašně zajímavý věci. Jirka Lábus s Oldou Kaiserem připravujou senzační reklamy takovýho vajíčka. Prvorepubliková reminiscence tam bude na vaše seriály. Já se těším a byla bych ráda, kdyby hodně lidí se dívalo, kdyby se na ten náš pořad Možná přijde i charita podívali, poslali nám tu DMS a dali tak najevo, že nám věří, že to jméno Konta Bariéry má důvěru, že to žádnou soudy nemůžou nikdy poškodit.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Říká Božena Jirků, ředitelka nadace Charty 77 a Konta Bariéry. Děkuju vám za to, že jste byla hostem Interview ČT 24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události, hezký večer.