Host Radiožurnálu: Šárka Hanušová, fyzioterapeutka
10:06 Host Radiožurnálu víkend 54
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem Radiožurnálu je dnes doktorka Šárka Hanušová z Centra fyzioterapie v Praze na Zličíně. Dobrý den.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vím, že v poslední době řešíte nejčastěji důsledky psychické zátěže na fyzické úrovni. Proč?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Domnívám se, že to je velkým tlakem, který je na dnešní společnost vystavovaný, ať už je to prostřednictvím médií, protože většina zpráv vlastně jsou záporné, možná je to i vlastně tlakem obecně na to, aby lidi vydávali větší výkony, víc vydělávali, byli společensky úspěšní, těžko říct, ale ty důsledky jsou vlastně na pohybovém aparátu poměrně zřetelné a přibývá pacientů, kteří vlastně přicházejí z bolestí z tohoto důvodu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se to tedy říci možná trošku vulgárně, že kvůli Gaze mě můžou začít bolet záda nebo kvůli Ukrajině nějaké klouby?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Nevím, jestli přímo klouby, spíše oblast, ale je to tak, můžete mít bolesti a ramene, můžete mít bolesti za krkem, můžete mít bolesti v kříži.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže na pohybovém aparátu se odráží, řekněme, převaha záporných informací takto.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Záporných, ale pozor i kladných, vlastně pohybový aparát je vystaven absolutně naší vůli, tudíž i zvůli, takže jak s ním zacházíme a jak na něj působí i naše okolí, to nám prostě vlastně ukazuje a odráží a pohybový aparát nemá jinou možnost než prostě bolest, začne někde něco bolet a většinou bolí místo, který je nějakým způsobem přetěžovaný, víc zatížený, anebo třeba je po dávném traumatu, který se zhojil, ale zůstala tam nějaká jizva nebo nějaká porucha ve vazu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, tak co mi chce třeba moje tělo říct, když mě už trvale bolí koleno levé.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Že někde něco není v pořádku. Možná tam máte nějaký starý úraz, možná ho zatěžujete velkou vahou, možná, ale ten vliv je třeba z kyčelního kloubu, anebo z chodidla, anebo obecně ze stability trupu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když jste říkala, že i pozitivní informace působí, tak působí pozitivně, to znamená, nevím, pro každého to něco jiného, někdo se zamiluje, jiný vyhraje ve Sportce, tak ho to koleno přestane bolet.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
I to je ta možnost, anebo dostane dobrou známku ve škole nebo je zařazen do nějaké skupiny, kam se chtěl dostat. Vlastně my fyzioterapeuti máme takovou, myslím si, pozitivní úchylku, že jsme zvyklí vlastně posuzovat, jak lidi na ulici chodí, stojí, jak se drží, co mu asi třeba může být, když jdeme společně na nějakou výstavu, kde je nás prostě 5 fyzioterapeutů, tak zjistíme za chvíli, že nekoukáme na obrazy, nekoukáme na exponáty, ale sledujeme, jak stojí lidi před nima.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pro vás musí být chuťovka třeba metro, protože tam všichni sedí skrčení, dívají se do chytrého telefonu. Řekl bych, že to je převaha cestujících.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Je to tak, zrovna jsem včera nad tím přemýšlela, protože metrem se pohybuju hodně často po Praze v různých časových momentech a zjistila jsem, že do 8 hodin ráno jsou všichni na mobilu, jakmile jedete po půl devátý, tak už to taková převaha není. Proč to je, nevím, ale v každém případě vlastně ta omezená motorika a omezená vlastně situace v pohybovém aparátu na displej mobilu se skutečně do vlastně četnosti bolestí v pohybovém aparátu určitě projevuje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže to, že mnozí textujeme palci, to se taky nějak projevuje?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Projevuje, projevuje se to překvapivě, dříve jsme měli vlastně pacienty s tenisovým loktem, převážně u těch, kteří hráli tenis, teď je to tak, že přichází pacienti s loktem nebo mobilním loktem nebo mobilním palcem právě z této motoriky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na Radiožurnálu si povídáme s fyzioterapeutkou Šárkou Hanušovou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
/Písnička/
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ten, kdo léčí jen v místě bolesti, je ztracen. Cituji slova neurologa, prof. Karla Levita, od kterého jste se učila, v čem spočívá nebo z čeho vychází jeho metoda?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já bych asi na prvním místě uvedla to, že on vždycky mi kladl na srdce, když jsme spolu vyučovali, vlastně pak mě i vedl k tomu, abych vyučovala dál, tak mi vždycky říkal, nikdy neříkej, že je podle mě nazvaná metoda, on vlastně spoustu věcí četl, učil se, diskutoval, publikoval a vlastně shromažďoval, on si od každého autora vzal to, co se mu vlastně do toho jeho způsobu práce hodilo, anebo tam našlo uplatnění, takže já bych to neuvedla jako jeho metoda, ale jeho přístup vlastně v medicíně, on byl neurolog, neuroradiolog a zabýval se vlastně funkční patologií pohybového systému, takže to bylo to komplexní funkční nazírání na celý pohybový aparát právě jakožto odraz celého organismu, takže ten funkční přístup. A v tom ztracen neztracen znamená, přijdete právě s bolestí kolene a bylo by chybou se vlastně zaměřit z hlediska vyšetření pouze na to koleno. Je potřeba vyšetřit celý ten pohybový aparát, protože právě ten funkční přístup a funkční myšlení znamená to, že hledáte vztah mezi jednotlivými částmi pohybové soustavy a současně ale musíte vlastně umět posoudit i vliv třeba těch vnitřních orgánů, takže že vás bolí koleno, nebo někoho bolí loket nebo rameno, může mít původ i třeba v onemocnění vnitřních orgánů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak těžké je to posadit nejenom ve fyzioterapii, ale vůbec ve zdravotnictví obecně?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
No, my máme tu výhodu, že vlastně naše odbornost se promítá do všech lékařských oborů, takže v tom je to snazší, protože prostě fyzioterapeuti jsou v oboru ortopedie, pracují v oboru interny, chirurgie, neurologie, revmatologie a tak podobně, nicméně musím říct, že za tu dobu, po kterou jsem v praxi, což už je teda teďka víc jak 20 let, tak mám docela dobrý pocit, že nacházíme více a více lékařů, kteří s námi chtějí spolupracovat a toto funkční hledisko je zajímá a ptají se nás na ten názor. A vlastně je to mnohem více už multioborový, i když samozřejmě má to svoje úskalí a zase tolik rozvinuto to není.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy na jaro připravujete revidovanou učebnici Manipulační léčba. Nejprve, co to vlastně vůbec je, jak tomu rozumět, manipulační léčba?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Vlastně je to cokoliv, co děláme rukama s pacientem, protože manus je prostě z latiny ruka, takže je to vlastně manipulace s pohybovým aparátem prostřednictvím kontaktu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Často vám říkají, že máte zlaté ruce.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Docela často, i když já jim zase říkám, že se zlatou rukou bych nic neudělala.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to jenom v tom dotyku, ale v té hlavě, protože vy musíte poznat a jak to poznáte, kdy ten kloub nebo prostě ta část těla bolí kvůli vlastně úplně jinému orgánu?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
To je, na to je těžká odpověď. Předpokládá to obrovskou palpační erudici, musíte mít prostě palpační zkušenost, to znamená, že vám musí projít rukama velké množství pacientů, k tomu potřebujete velké množství znalostí, a to znalostí skutečně nejenom anatomických, ale znalostí i neurofyziologických, fyziologických. Poznáte to především tak, že pacient, když přijde s jakoukoliv bolestí, tak vy ho vždycky musíte pečlivě vyslechnout, to znamená, je to velmi pečlivá anamnéza a pak ho musíte hlavně celého vyšetřit. A na základě těch údajů z anamnézy a na základě vlastně toho klinického vyšetření vy se rozhodnete udělat jeden zákrok někde, zákrok, teďka myslím v oblasti kloubů, svalů, eventuálně měkké tkáně a po tom jednom zákroku, po té jedné terapii v jedné části těla si ho znovu vlastně vyšetřit v těch referenčních testech. A pokud se vám zásadně změní k lepšímu, to znamená, buďto ten pohyb nebolí už pacienta, nebo může ho provést plně bez jakéhokoliv omezení, tak vy víte, že jste zasáhl na místě, které má význam pro tu omezenou funkci třeba úplně někde jinde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A v čem tedy ta učebnice Manipulační léčba je nová, modernější?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Ono je to vlastně už několikáté vydání, pan prof. Levit vlastně tuto základní učebnici pro tu manuální terapii napsal už před mnoha a mnoha lety a s každou reedicí, s každým novým vydáním jí vlastně upravoval na základě svých nových poznatků. Poslední vydání vyšlo v angličtině, tuším, že v roce 2010. A on vlastně, když se stahoval z odborné praxe, což bylo v jeho 96 letech, tak říkal, pokud bude potřeba nová kniha v našem oboru nebo k výuce, ke kurzům, tak je potřeba, abyste přeložili toto poslední anglický vydání, protože tam jsou úplně nejnovější poznatky. A vlastně až s tím překladem jsme zjistili, jak je to náročný, protože to překládal neodborník a ta vlastně odborná, ty odborné výrazy jsou tak složité, že se musel ten český překlad celý znovu revidovat, aby to dávalo našim odborníkům smysl a při té příležitosti vlastně, protože to bylo, my jsme to začali na tom pracovat v roce 2010, což bylo zase už 10 let od té poslední reedice, tak jsme měli možnost do toho zahrnout vlastně naše nové další poznatky, takže je tam spousta novinek, které jsme za ty léta vlastně zjistili, že už platí a že mají svůj význam, aby tam byly.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říká Šárka Hanušová, fyzioterapeutka, náš dnešní host.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
/Písnička/
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Radiožurnál dnes s fyzioterapeutkou Šárkou Hanušovou. Co přináší dokument Vyhmátnout, omakat, pochopit?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
No, přináší vlastně vhled do osobnosti pana prof. Karla Levita, a to jak v jeho vlastně praxi s pacienty, tak i v jeho domácím prostředí, protože tam je třeba takový moment, kdy dělal knedlíky a jak je tam prostě patlal dohromady rukama, tak říkal, i tady je strašně důležitá palpace a umět to ohmatat a omakat a vyhmátnout, kdy ten knedlík je dostatečně tuhý a co mám tady ještě prostě upravit a tak podobně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On zemřel v 98 a vlastně až téměř do konce života pracoval.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Přesně tak, on byl v práci s pacienty až do léta, roku vlastně 2012.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
K čemu slouží nadační fond Karla Levita?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Nadační fond slouží vlastně k rozvoji jeho dědictví, když to řeknu takhle úplně otevřeně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myšlenkového.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Myšlenkového dědictví, protože to dědictví je obrovské, zahrnuje spoustu množství publikace, přednášek, různých materiálů, ale i jeho odborných dopisů, protože on komunikoval s ostatními odborníky po celém světě prostřednictvím psaných dopisů a vlastně po jeho smrti se obrátilo na fyzioterapeuty, vlastně na nás, kteří jsme s ním úzce spolupracovali, tak se na nás obrátily jeho tři dcery, že by bylo dobré prostě nějak to jeho dědictví zdokumentovat, eventuálně některé věci z toho publikovat, zveřejnit. A tak se nás sešlo asi původně 9, nakonec je nás teďka 7 v nadačním fondu a začali jsme vlastně si o tom povídat, co a jak je možné, co je potřeba a zjistili jsme, že k tomu potřebujeme vlastně nějakou právní formu toho uskupení, takže z toho důvodu jsme založili nadační fond a ten nadační fond vlastně dále rozvíjí tu jeho myšlenku funkčního přístupu v medicíně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ostatně jedna z těch tří dcer, Jana Levitová, navazuje na učení svého otce Karla v oblasti, pokud tomu dobře rozumím, v oblasti zpěvu, dechu, hlasu. Mimochodem, zpíváte si ráno v koupelně?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já si zpívám jenom v autě a ještě když jedu sama.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže jste v bezpečí, že vás nikdo neslyší. Ale já se ptám proto, že vlastně ono to je taky důležité, že nás ten zpěv by měl dobře naladit, rozumím tomu správně?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Určitě, ona právě o tom hovoří, jaká je úzká souvislost vlastně s kvalitou zpěvu v souvislosti s pohybovým aparátem a s dýcháním. A vlastně my víme v oblasti fyzioterapie, že dech má jednu z obrovských posturálních funkcí, že jakákoliv dechová vlastně nedostatečnost nebo omezenost vede často právě ke vzniku bolestí v pohybovém aparátu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže třeba, když nesprávně dýchám, tak možná špatně držím tělo?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já nevím, jestli nesprávně, protože vždycky otázka správnosti a nesprávnosti tam je tak velká individualita a variabilita toho dechu, takže bych řekla vždycky neadekvátně tomu, co váš pohybový aparát nebo pohybový aparát daného člověka potřebuje, takže dá se říci, že je to otázka času, kdy se eventuálně ta nevhodnost toho dechového mechanismu prostě někde projeví. Může vás z toho bolet hlava, může vás z toho bolet za krkem, může vás bolet v kříži, ale může vás bolet třeba i kotník.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co dělat, když nám není do zpěvu?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Začít dýchat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale správně.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Správně dýchat. Protože právě Jana Levitová hovoří o tom, že vlastně zpívat umíme každý, ale záleží na tom, jak jsme relaxovaný a jak máme relaxovaný vlastně součásti, který k tomu zpěvu potřebujeme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vysvětluje fyzioterapeutka Šárka Hanušová. My v rozhovoru budeme pokračovat i po zprávách.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
/Písnička, zprávy/
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s fyzioterapeutkou Šárkou Hanušovou. Proč je pro většinu z nás tak těžké přijmout nebo uvědomit si, že tělo a duše jsou neoddělitelným celkem?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já bych řekla, že jeden z důvodů je to, že kult těla, kult dokonalého těla, dokonalého zjevu bez známek stárnutí, opotřebení, je tak silný, že jednak většina z nás prostě toho není schopná, protože prostě to tělo se v průběhu života mění, takže se možná radši přestáváme vnímat. Myslím si, že i to, že ta převaha pozornosti je do virtuálního světa, to nás taky odosobňuje od fyzického těla, dále si myslím, že tam je i ta příčina v tom, že chceme všechno hned, to znamená, chci zhubnout, chci to hned, podívám se, jakou tabletu si k tomu můžu vzít. Nelíbí se mi, že mám tady o tři vrásky víc, chci je pryč, můžu si relativně rychle zařídit, jak je odstranit, aniž by mě to stálo nějaký úsilí, proč to vzniká, že ta práce tady s tím je dlouhodobějšího charakteru, takže to je jedna z příčin, pokud pracuju s pacientem a vlastně ukážu mu, že to svalový napětí, že to zvýšený svalový napětí souvisí s tím stresem a tam mnohdy stačí, když si to jenom pojmenujeme, protože je spousta pacientů, spousta lidí, který má bolesti, když jsou v práci. A pak se dostanou na dovolenou a najednou zjistí, že ten tlak polevil a že teda není ta psychika v takovém napětí a že vlastně tím klesá i to svalové napětí, takže je tam vždycky taková ta zpětná vazba, kterou je potřeba vlastně pacientům nastavit a ukázat. Mnohdy to stačí.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
/Píseň/
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Radiožurnál, dnes s Dr. Šárkou Hanušovou z pražského Centra fyzioterapie. Ještě se vrátím k tomu, že tělo a duše je jedno jest, co je dřív, ve zdravém těle, zdravá duše, anebo zdravá mysl přináší zdravé tělo?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
No, obojí je pravda. Co je dřív? Asi bych potřebovala trošku filozofickou školu, tady k tomu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prostě je důležité, aby to bylo v rovnováze.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Přesně tak. Neumím říct, co bychom mohli diskutovat, co bylo dřív, jestli vejce nebo slepice. V každém případě ta korelace tam je, je velmi úzká. Mysl může být obrovský motor pro pohybový aparát, na druhou stranu obrovská brzda. Vidíme to i u dětských pacientů, vidíme to u novorozenců, v momentě, kdy je tam nějaké mentální postižení, tak je vždycky omezená motorika.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se to vyložit i tak, že když si zkrátka umanu, že mě něco nebolí, tak mě to tělo poslechne a přestane bolet.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Je to otázka toho, jak si vlastně dokážeme nastavit práh bolesti. Čím, když to řeknu úplně nahrubo, tak pokud se budeme nacházet ve válečném prostoru, tak budeme mít obrovské problémy s přežitím, s tím, že máme hlad, žízeň a vlastně je to život ohrožující situace a náš práh bolesti bude úplně někde jinde, než se nacházíme v situaci, kdy kdykoliv prostě si dojdu cokoliv kamkoliv koupit, nemám hlad, žízeň, není mi zima, mám kde bydlet, mám auto, mám se..., mám zdravý nohy, zdravý tělo. Takže pak budu vnímat vlastně další impulsy mnohem intenzivněji, takže mě může něco, co bych v situaci jiný nevnímala jako bolest, tak mě najednou může bolet, takže já si skutečně můžu ten práh bolesti do určitý míry subjektivně nastavovat. Je to otázka ochoty, vlastní ochoty, lenosti a otázka vlastně schopnosti duševně pracovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumím tomu, že bolest je nějaký signál těla, je to varování, ale k čemu je dobrá chronická bolest?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já se trošku vrátím k tomu, co jste se vlastně ptal před tím, a to je to, jak my poznáme, že to pacienta bolí, eventuálně, jak poznám, že to je někde vzdálené. Jak poznám, že ho to bolí? Tak je to vlastně změnou napětí. My, když na pacienta saháme, anebo když se na něj díváme, tak vidíme, že něco není v rovnováze okem, a když na něj saháme, tak palpuju změnu napětí, změnu odporu, kterými daná tkáň vlastně dává, a tou změnu odporu já vím, že tam je nějaká změna funkce. A zpravidla je to tak, že ten změněný odpor při tom kontaktu dává vlastně pacient zpětnou vazbu au, tady mě to bolí, jak to víte?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono to souvisí s tím, že se třeba řekne zatni zuby, souvisí to vlastně s tím stresem taky?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Přesně tak, to je takové to, co známe, zatni zuby a makej. Většinou je to takový, něco jsem sledoval se zatajeným dechem, a to je většinou něco, co mě uvádí do nějakého napětí, takže to zatnout zuby znamená prostě obrovská změna v té oblasti obličeje, orofaciálního systému. Sledoval jsem to se zatajeným dechem, je přesně to, že přestávám dýchat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se snažím dýchat pravidelně, ale téměř se zatajeným dechem poslouchám to, co je vlastně vaším denním chlebem. Mně to trošku přijde maličko jako, teď to nemyslím pejorativně, ale jako šamanství, že to souvisí vlastně jedno s druhým, že pořád je tam nějaké to metafyzično.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Já nevím, jestli se to dá nazvat šamanstvím. V každém případě i Karel Levit často říkal, a kdo tomu nerozumí, tak si myslí, že čaruju. Ono skutečně ta funkce se vlastně nedá příliš zobrazit, nevidíte ji na rentgenu, nevidíte ji na magnetický rezonanci, pokud není dynamická, nevidíte jí v laboratorních výsledcích, můžete ji vidět vlastně v pohybových záznamech a nejvíc ji vidíte okem a nejvíc ji právě jste schopni nebo jsme schopni palpovat rukama. Takže tam to přesně zavání tím, že když to nemůžu zobrazit a v ten moment nevidím, jestli je to černý nebo bílý, tak vlastně tomu mám ten nevěřit, ale my už dneska prostřednictvím změn toho napětí, to znamená, když si řekneme, ano, je ta tkáň pružná nebo ne, není pružná, tak na tom jsme schopní se mezi fyzioterapeuty vlastně shodnout a už tam máme nějaký statisticky zpracovatelný vlastně jev, buďto to tam je, nebo to tam není, ano, nebo ne, ale rozumím tomu pohledu, že to zavání trošku čarováním a šamanstvím. Nicméně tak to v té funkci je a tak to vlastně ty souvislosti nám ukazují, protože my taky neumíme odpovědět spolehlivě ano - ne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když už jsme se dostali tak daleko, věříte třeba na nějaký přenos energie na dálku? Teď nemyslím na dlouhou dálku, ale že třeba takhle přes ten stůl.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Nevím, jestli přes stůl, protože jste poměrně daleko, ale v každém případě tam určitě k něčemu dochází, protože jsme s pacienty velmi natěsno, máme je často uložený na svých rukou, na svém těle, my jsme v jejich blízkosti, takže nějaký energetický přenos tam určitě musí být. Otázka je, jestli někdy někdo dokáže popsat, jak intenzivní, jaký, ale určitě ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem je dnes Šárka Hanušová, fyzioterapeutka.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
/Písnička/
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na Radiožurnálu posloucháte rozhovor s Šárkou Hanušovou. Jak velká míra stresu je únosná, je to individuální?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Zcela individuální, každý potřebujeme stres k tomu, abychom se k něčemu vybičovali. Já osobně rozhodně, sice nerada pracuju pod tlakem, ale vím, že dokud ten tlak prostě na mě není, tak se k některým věcem nedonutím. Tu hranici toho stresu máme každý někde skutečně jinde. A myslím si, že stres je do určitý míry motivace pro nás opravdu se do něčeho pustit, je to taková ta pozitivní forma toho stresu, i si myslím, že tento typ stresu není škodlivý z hlediska právě vzniku bolesti v pohybovém aparátu, ale není asi škodlivý ani jednorázový vystavení nadhraničnímu stresu, ale takovýto dlouhodobý nadhraniční stresový prostředí vždycky se odrazí na tom pohybovém aparátu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se nám tedy projevuje to, co říkáte, permanentní nadhraniční míra stresu?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Projeví se v každém případě zvýšeným svalovým napětím. A svaly, jak víme, se upínají někam do oblasti kostí, do oblasti kloubů, kloubních pouzder. Takže tam často pak vzniká přenesená bolest právě do oblasti kloubů, ale nejsme schopní přesně odlišit, která součást pohybového aparátu zrovna bolí, jestli je to ten kloub nebo sval, ale je to vždycky ta oblast.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak takovým lidem pomáháte?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Pomáháme jim vlastně tak, že o tom s nima mluvíme, o tom, že jim dáváme tu zpětnou vazbu, že ta změna svalovýho napětí skutečně souvisí s tím stresem. A ono se dá říci, že jsou takzvaně svaly, který bezprostředně reflektují ten nadhraniční stres. Ať už je to právě, ať už jsou to ty žvýkací svaly, jak jsme o tom mluvili, ty zatnutý zuby, ať už je to vlastně omezení toho dechu, takže svalstvo, který se vlastně podílí na tom dechovém pohybu, a to je vlastně svalstvo, dejme tomu, celého trupu, takže se jim vlastně snažíme dát tu zpětnou vazbu, že když pracujeme s těmi svaly, takže se jim na nějakou přechodnou dobu uleví, ale že tam je součástí i toho vlastně eliminovat ten nadhraniční stres, což nebývá snadný, protože to jsou určitý profese, který ten nadhraniční stres, já se domnívám, že téměř jako cíleně vytváří, takže jako někdy je to skutečně těžký a někdy samozřejmě nemůžu říct, pacientovi změňte práci, pokud ho ta práce živí a navíc ho baví, ale snažíme se najít řešení, aby vlastně eliminovali ten nadhraniční stres, anebo se naopak snažili prostřednictvím kompenzačních prvků, kompenzačních cviků do té práce vlastně to zařadit, aby ten stres mohli nějakým způsobem odbourávat, respektive ne stres, ale následky toho stresu na pohybovém aparátu. Je to tak, že se snažíme vlastně pacienta to naučit a snažíme se mu to vlastně implantovat do toho pracovního procesu, aby to mohl kompenzovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili to není nějaká zázračná masáž, kterou byste provedla a všechno je vyřešeno.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Rozhodně ne, i když ta masáž je toho samozřejmě eventuálně součástí, ale to je spíše práce masérů, takže je vždycky s výhodou, když fyzioterapeut má vedle sebe maséra, s kterým se domluví a navzájem se doplňují.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na prášky proti bolesti?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Prášky proti bolesti není špatná věc a vždycky se snažíme pacientovi vysvětlit, že bolest je ochrana toho pohybového aparátu a že v případě, že se pro bolest nevyspí, tak je potřeba si vlastně umožnit tu relaxaci, ale určitě je špatně vzít si prášek na bolest a jít do práce, jít sportovat, prostě překonat to.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podobně je to možná s kompenzačními pomůckami. Ty by asi člověk měl používat až v krajním případě, ne?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
No, úplně to tak není, nevím přesně, co myslíte kompenzačními pomůckami, jako pokud je to pacient, který je staršího věku a je ohrožen pádem, tak pak je kompenzační pomůcka na místě. Pokud je to člověk, který je po nějakém traumatu, někde nestabilní, tak potřebuje taky kompenzaci, jo, ale vždycky potřebuje vědět, že to je pomůcka, která je pasivní, ale je potřeba to doplnit nějakou aktivitou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte vy sama nějaký způsob, nevím, meditace, nebo jak třeba začínáte den, aby byl krásně vydařený?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Rozhodně se snažím začínat den tak, abych nevstávala před sedmou hodinou, jakmile to se mi podaří, tak už ten den je sám o sobě krásný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže dostatek spánku.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Dostatek odpočinku a pak vlastně já osobně potřebuji pomalý rozjezd, takže já se, prostě v průběhu věku jsem se rozhodla, že pacienty nebudu mít od sedmi, ale že je mám prostě trošku v pozdější hodinu objednaný tak, abych mohla nastartovat logistiku, abych měla prostě ráno čas chvíli sama na sebe a neřešila prostě okamžitě problémy a potíže jiných pacientů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A potom ten zpěv v autě, to je taky důležité.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
A nebo v metru.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte dostatek studentů, studentek, protože vím, že pravidelně vyučujete?
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Naštěstí těch zájemců vlastně o tuto problematiku je stále dost a vlastně já jsem vyučovala už rok po škole s panem profesorem Levitem, on mě zatáhl strašně brzo do té výuky, takže jsem měla tu možnost vlastně odkoukat i jeho způsob výuky, protože on kromě toho, že byl teda vynikající odborník a byl vynikající pedagog a vlastně mě hodně let vedl k tomu, jak vyučovat, co je podstatné, protože ono nezáleží na tom, jak velký jste odborník, ale pokud to chcete předávat, tak musíte být vlastně i dobrý pedagog a on v tomhle byl skutečně vynikající a měla jsem to štěstí, že mi ten svůj způsob té výuky předal i v dnešní době, kdy vlastně ta nabídka těch kurzů je obrovská, tak pořád máme velký zájem ze stran fyzioterapeutů a vlastně i nefyzioterapeutů, což mě těší, protože dnešní nabídka kurzů i pro laiky je tak velká, že je těžké se v tom zorientovat. A v momentě, kdy vlastně máme možnost i v rámci společnosti myoskeletální medicíny, kterou vlastně pan prof. Levit založil nebo byl jedním ze zakladatelů, tak máme tím i možnost trošku uhlídat, co a jak se vyučuje, aby prostě se pacienti nepoškozovali, aby právě proto, že pohybový aparát odráží celou tu patologii toho organismu, tak aby si podchytli eventuálně závažná onemocnění prostě někde, ať už jsou to vnitřní orgány, nebo kdekoliv jinde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem Radiožurnálu byla dnes Dr. Šárka Hanušová z pražského Centra fyzioterapie. Moc děkuju za váš čas a ať se vám daří. Mějte se hezky. Na shledanou.
Šárka HANUŠOVÁ, fyzioterapeutka, Centrum fyzioterapie v Praze na Zličíně
--------------------
Děkuju moc. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------