I lidé s postižením mají sexuální potřeby, víme jak je uspokojit

Sexualita je přirozenou složkou naší osobnosti. Mnozí z nás mají ale její naplnění složitější než jiní. Jakým způsobem tyto potřeby mohou uspokojit handicapovaní?
Pohlavní život a sexuální potřeby jsou společné pro všechny živé tvory. Člověk tak v tomto směru není výjimkou.  
Lidská sexualita zahrnuje způsoby, jimiž lidé projevují, pociťují, popisují a ovládají svou sexualitu. Jde o jednu ze základních lidských potřeb, jak uznává také WHO. Jedná se o výsledek dlouhodobého evolučního procesu. . Jejím primárním účelem je reprodukce.  
Sexualita tak nechybí coby integrální složka osobnosti ani u jedinců s postižením. Zcela mylný je názor, kdy je na tyto jednotlivce nahlíženo jako na velké děti, které mají být před sexualitou dokonce chráněny.  
Možnosti, jak naplnit tento aspekt, jsou však ve srovnání se zdravou částí populace u těchto osob limitovány. Zejména se to projevuje u těch, které žijí v pobytových zařízeních a nemohou tak navazovat přirozeně vazby se svým sociálním okolím.  
Mimo to se může objevit řada problémových situací, jako je nepřiměřené sexuální chování, ohrožení sexuálním násilím či snížená schopnost ovládat své potřeby.  
Sexualita u osob s fyzickým postižením  
Není však možné všechny osoby s handicapem posuzovat shodnou optikou. Rozlišovat je vždy nutné osoby s postižením fyzickým i mentálním.  
Fyzické neboli tělesné postižení je takové, které má přímý vliv na mobilitu. Fyzické postižení se může projevit před narozením, během porodu či po narození, například...