I můj nevidomý syn vystudoval "obyčejné školy" vč. 2 státních univerzit a nikdy nebyl nezaměstnaný

Žádní chudáci.
Jak pravdivé! Už před 43 lety jsme se rozhodli mírnými osobními ústupky vychovat z nevidomého syna "normálního" člověka. Cesta nebyla poseta růžemi, ale přes absolutní odpor a nedůvěru odborníků (neexistoval precedens) se naš se našli fantastičtí lidé, kteří jemu i nám prostě věřili. Oční mateřská škola v Hradci Králové pro děti sice vidící, ale s různými očními vadami ho naprosto začlenila do kolektivu, paní učitelka Nosková ho v 6 letech učila psát na psacím stroji podle učebnic pro ekonomické školy, už 1. třídu absolvoval běžně, jen s 2 hodinami týdně výuky doma. Další "dobrou vílou" byla paní učitelka Olga Kabelová v Pardubicích také při 2 hodinách týdně pouze na 1. stupni. Jinak dík patří dnes bohužel již zemřelému panu řediteli Mgr. Cabicarovi že ZŠ Bratranců Veverkových z Pardubic a všem učitelům. Pak následovala SŠ sociálně právní v Hradci Králové (státní!), po úspěšné maturitě pak magisterské studium na Univerzitě Palackého a další magisterské studium na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Prospěch? - výborný, Braillovo písmo? - snad ho ještě