Já, novinář
22:05 Newsroom ČT24 22
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
--------------------
A teď na chvíli zavřete oči a zkuste si přečíst noviny. A teď je zase otevřete, protože to není jen tak. Člověk totiž zrakem přijímá až 85 % informací o světě kolem sebe. A tohle to je Zora, časopis, který se už 100 let snaží o to, aby i nevidomí a slabozrací měli k dispozici co nejvíce informací, které potřebují. Má jednoduchý černý text na bílých stránkách a výrazně větší písmo než běžné noviny a časopisy, často ho proto čtou i starší lidé, kteří by se jinak bez lupy neobešli. A pro nevidomé pak vychází i v Braillově písmu. O jakých tématech se v Zoře píše? Kdo jsou lidé, kteří ji tvoří? Čtou. Do světa potmě vás vezme Anna Martincová.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Tak já zavřu oči a zkuste mi ukázat jednu stránku tady té přílohy. To je smajlíků. Já už asi vím, je to srdíčko.
Gabriela Thampy, šéfredaktorka časopisu Zora
--------------------
No. Výborně, ano.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Šéfredaktorka Gabriela Thampy mi právě ukazuje jednu z příloh časopisu Zora, o kterou byl zvláštní zájem. Jsou v ní vyražené emotikony.
Gabriela Thampy, šéfredaktorka časopisu Zora
--------------------
Nevidomý člověk sice, když píše esemesku, tak mu ten mobil čte popis toho emotikonu, ale sáhnout si na něj nemůže, takže vlastně neví ani, jak ten smajlík vypadá.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Časopis Zora původně vycházel jen v Braillově písmu už v roce 1917 a byl určený vojákům, kteří přišli o zrak během první světové války. Postupně se ale přidaly i verze ve zvětšeném písmu pro slabozraké a audionahrávky.
Gabriela Thampy, šéfredaktorka časopisu Zora
--------------------
Člověk, který přijde o zrak v dospělosti, tak se sice třeba naučí Braillovo písmo, ale ne natolik, aby mohl plynule číst, takže třeba odebírá nějaký jeden časopis, ale většinu z nich stejně poslouchá.
Václav Fanta, čtenář časopisu Zora, dříve fotograf
--------------------
Naučil jsem se to, takový krátký zprávy nebo něco, taková informace, to jsem schopnej se dočíst, jsem na to pyšnej, musím říct.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Václav Fanta definitivně přišel o zrak před 14 lety, když mu bylo 60. Celý život se přitom živil jako fotograf v redakci Mladé fronty nebo týdeníku Vlasta a Květy. Za nejnevděčnější úkol dodnes považuje, když musel vyfotit portrét Milouše Jakeše.
Václav Fanta, čtenář časopisu Zora, dříve fotograf
--------------------
Já jsem si připravil fotoaparát, cvaknul jsem, no, a chytnul mě ten zrzavej tajemník a už to stačí, soudruh nemá čas a už jsem vypadnul, takže jeden jedinej snímek jsem měl, důležitej portrét.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Nejaktuálnější zprávy se Václav Fanta dozvídá z rozhlasu. K Zoře se ale stále vrací pro zajímavosti.
Václav Fanta, čtenář časopisu Zora, dříve fotograf
--------------------
Jsou tam třeba právní porady, jak se má člověk orientovat třeba na sociální službách, no a jinak je tam humorná stránka, vtipy jsou tam.
Gabriela Thampy, šéfredaktorka časopisu Zora
--------------------
Je to stejné jako vidící člověk, který si objedná nějaký časopis na téma, které ho baví. Nedá se říct, že by vlastně ti lidi byli nějak úplně vytržení z reality.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Časopisy se tisknou jehličkami na speciální role papíru v knihovně a tiskárně pro nevidomé jen o ulici vedle redakce.
Michal Sudík, vedoucí výroby, tiskárna KTN
--------------------
Tiskař pustí data do toho stroje, zadá, kolik těch časopisů, kolik těch výtisků chce udělat, každý časopis se tiskne vlastně celý najednou. Ve chvíli, kdy je vytištěný, se odsune na ten pásový dopravník a začne se tisknout další kus.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Ještě předtím ale zkušební výtisk zkontrolují korektoři.
Antonín Strnad, korektor v tiskárně KTN
--------------------
Tady nám například chyběla čárka. Oni to lidé většinou spojují, proto se to zdá být atraktivní, takže si dojedu nakonec řádku spojují, píši čárku. Uložím, a máme opraveno. Moje práce v reálném čase pak vypadá asi takto.
Antonín Strnad, korektor v tiskárně KTN
--------------------
/hlasový záznam tištěné věty/
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------
Pak už jde do tisku celý náklad. V případě Zory asi 120 kusů.
Michal Sudík, vedoucí výroby, tiskárna KTN
--------------------
Je možné to tisknout oboustranně právě proto, že rubová strana je oproti tomu líci mírně odsazená a vlastně se trefuje do těch prostor, kde není ta ražba toho líce.
Anna Martincová, redaktorka ČT
--------------------