Jak to vidí Helena Hingarová, sociální pracovnice

ČRo Dvojka
 -

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Krásné nedělní ráno.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Dobrý den.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Před sebou mám paní Helenu Hingarovou, sociální pracovnici z Centra denních služeb diakonie Litoměřice. Řekl jsem to správně?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Řekl jste to úplně skvěle. Tak já musím říct, že to že jste tady hostem nedělního Jak to vidí, takže hlavním důvodem vaší návštěvy je, že vy jste v minulém roce se stala laureátkou ceny Pečovatelka roku 2018 v kategorii sociální pracovník. Takže já vám dodatečně gratuluji. Máte z toho velkou radost?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Děkuju. Pořád to ještě doznívá. Mám z toho samozřejmě velikánskou radost.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Co to pro vás znamená a jaký to má vliv například na tu práci každodenní, kterou děláte?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Ono je to vlastně v několika úrovních, protože nejdřív jsem samozřejmě měla radost z toho, že všichni mi gratulovali, rodina mě podporovala. Za ten prostě držený palec a to, že mi všichni fandili, to bylo hrozně prima včetně klientů, rodin a tak. A jak vlastně pořád dávám nějaký rozhovory do novin, do rádia, a tak, tak si vlastně uvědomuju, že je to mnohem hlubší. Že lidi to zajímá ta sociální práce a z toho mám velikánskou radost.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Myslíte, že význam takovéhoto ocenění nebo takové soutěže je i v tom, že propaguje tuhle tu práci?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já myslím, že určitě. Že i na tom samotném oceňování padala hrozně hezká slova, že všechny ty většinou ženy, které byly oceněné, tak hodně se tam mluvilo o tom, že rozdávají krásný úsměv a že mají vždycky otevřené srdce a tak a já jsem si uvědomila, že lidi na to asi nějak slyší, a to, že tady sedím, tak to je toho důkazem.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Kolik máme v České republice sociálních pracovnic? Asi hodně určitě.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Netuším. Asi hodně.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A jak to probíhá ta soutěž? Řekněte mi to, to vás musí někdo přihlásit nebo pak je nějaká komise, která vybírá nebo se hlasuje přes internet nebo jak to probíhá?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já se přiznám, že já jsem o tom neměla ani povědomí a jednou mi prostě paní ředitelka řekla, že mě nominovali, já jsem akorát vyplnila nějaký dotazník, takový věci o sobě, o mojí práci a tak a najednou mi přišlo datum, kdy jedu do Prahy a až tam jsem vlastně zjistila, co to znamená, jaký to má vlastně význam. Sice se posílají hlasy přes Facebook, přes Internet nebo tak, ale vybírá komise a na ty hlasy asi nejspíš bere zřetel.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Tak pojďme k tý vaší práci, abychom se něco víc dozvěděli, máme neděli, vy pracujete v centru denních služeb, jaký program vaši klienti tento den obvykle mají?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Tak v neděli mají program, že jsou doma. Většina z nich asi kouká na televizi.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Díky Bohu za to, protože díky tomu můžete být tady ve studiu. Jste s těmi svými klienty také i v kontaktu o víkendu?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Naše služba je od pondělí do pátku, my tedy v diakonii máme šest sociálních služeb a některé služby třeba chráněné bydlení, ty jsou vlastně i víkendové, ale to centrum denních služeb je pondělí až pátek. Vlastně jsem v kontaktu, protože koukáme třeba na Facebook nebo tak vidím, třeba mi někdo píše nebo tak a většinou je to tak, že pondělí až pátek.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A dokážete vypnout na víkend a nemyslet na tu svoji práci a na ty svoje klienty, nosíte si, jinými slovy, práci domů?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já myslím, že jo. Že to k tý sociální práci patří. Ale myslím, že si dokážu nastavit hranice, kde je doma, kde je v práci, ale když práci je něco třeba hodně hezkého nebo hodně smutného, tak samozřejmě na to myslím.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Co myslíte hezkého nebo smutného, co si za tím představujete?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Tak tam třeba ta moje pozice, na které já pracuji, ten sociální pracovník, tak já vedu takové skupiny artefiletické a tam se otvírají. Mám to vysvětlit. Ono je vlastně tím ten můj sociální pracovník trošku specifický, protože je víc než v tabulkách nebo s tabulkami pracuju víc s lidmi a vlastně mám napříč diakonií několik skupin. Jmenuje se to artefiletická skupina. V povědomí lidí si myslím, že je víc arteterapie, což je terapie, která využívá výtvarné umění a artefiletika využívá také výtvarné umění ke komunikaci s lidmi, akorát, že tamto nejde třeba tak do hloubky nebo účelem není vlastně léčit toho člověka. A právě na těchhle těch skupinách vznikají nebo se otevírají hrozně hluboká témata třeba o vztazích, o lásce, to je to veselý. A potom tedy samozřejmě třeba o ztrátě, když zemře nějaký rodič nebo nějaká jiná ztráta. To je to smutný.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Proč jste se pro tu práci sociální pracovnice proslavila, měla jste nějaký vzor, který vás na tu cestu navedl?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Vlastně ani pořádně nevím, nějak se to semlelo. Možná si tak jako nějak pamatuji, když jsem před 13 lety, ještě dýl pracovala a prostě v běžný práci a začala jsem dobrovolničit v hospici v Litoměřicích, tak jsem zjistila, že já asi musím pracovat s lidmi, že mě to prostě naplňuje a cítím v tom hlavně smysl. Já musím cítit smysl svojí práce, jinak prostě tu práci asi nemůžu dělat a postupem času jsem se seznámila právě s tou artefiletikou, s arteterapií a zjistila jsem, že v tom smyslu vidím, že je to takový dar, protože skrze vlastně tyhle ty věci vlastně ten klient dokáže nějak rozpoznat, co je u něj krásnýho v nitru. Dokáže to nějak vyzářit navenek, třeba skrze to, že to nakreslí nebo skrze ten prožitek. A já jsem u toho.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A vy sama kreslíte?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já sama také trošku kreslím, maluju spíš. Moc bych se tím nechlubila. Ale tam to není o výsledku, není to na známky. Je to o tom prožitku, co skrze to člověk prožívá.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Já jsem dostal na Vánoce nějaký takový od dětí obrázky, že tam něco nakreslí a napíší něco hezkého těmi pastelkami a dělá mi to obrovskou radost.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Tak to je ono.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Tak to je ono. Já to vidím také i na vás, že vy jste tak hrozně pozitivní, pořád se vám chce smát, pořád se usmíváte. Pořád jste dobře naladěná.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
To se mi často stává.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Působím, že to je moje působení na vás v tuto chvíli. Ale víte, máte za sebou víc jak deset let praxe. Takže to asi musí člověka poznamenat.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já doufám, že mě to poznamenalo pozitivně.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Prožila jste nějaké vyhoření nebo potkala jste se s nějakým takovým okamžikem?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já myslím, že v této profesi se to tak prostě stává a já vlastně, jak jsem v tý diakonii dlouho, tak už jsem na několikáté pozici, takže asi jsem mezi tím měla mateřskou a studium a myslím si, že to uhnutí trošku jinam, nebo když se ta práce otevře trošku jinam, změní se něco, nebo člověk prostě pozná něco jinýho, tak to je hrozně důležitý, aby ten člověk zažil, protože abych byla třeba třináct let na jedný pozici, tak už tam asi nejsme.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Takže je to způsob, jak člověk se tomu vyhoření brání, to znamená, měnit ty oblasti, ve kterých děláte.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Pro mě určitě. Já jsem takový akční člověk, já prostě pořád potřebuju poznávat něco jinýho a objevovat, takže pro mě je to ten způsob.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Vy, abyste se stala sociální pracovnicí, tak asi jste musela nějaký kurzy, školu a tak dále, absolvovat.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já mám vysokou školu, já mám krásný obor. Já mám výtvarnou výchovu pro pomáhající profese se to jmenuje, takže znovu ta výtvarná výchova tam je.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A na tý škole připravovali vás a připravují ty školy i na to riziko vyhoření? Jak s tím pracovat?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
To spíš kurzy v sociálních oblasti je hromada kurzů. My máme vlastně kurzy některé povinně a tam určitě je hromada kurzů, který jsou zaměřený na syndrom vyhoření.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Já jsem se potkal s takovým případem kamaráda, který pracoval s lidmi s mentálním postižením. Já jsem ho dlouho neviděl a když jsem ho potkal s těmi svými klienty, tak já jsem měl problém ho poznat, že najednou jsem ho viděl jako součást této skupiny, protože jsem čekal, že on jakoby bude pozvedat tyhle ty lidi a najednou jsem zjistil, že ti klienti ho dostali na tu svoji úroveň.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Mně už se několikrát stalo, že jsme se třeba ocitli na nějaké fotografii v novinách, nebo tak a nebyl poznat, kdo je kdo. A já jsem z toho naopak měla radost, protože mám pocit, že spíš to bylo obráceně, že u nás všichni vypadají hezky. Tím jim tedy mávám všem zejména děvčatům.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A jeden z mých kamarádů, který je na vozíku, nesnáší slovo handicap, že je nějak postižený handicapem. On říká, já jsem výjimečný.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Mým hostem je paní Helena Hingarová, sociální pracovnice, laureátka ceny Pečovatelka roku 2018 v kategorii sociální pracovník a o té ceně jsme už mluvili, ale pojďme k tomu samotnému centru v Litoměřicích. Působíte v Diakoni Litoměřice, jako středisko křesťanské pomoci v Litoměřicích je součástí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Vzniklo jako nestátní nezisková organizace v roce 1992. Jaké všechny služby poskytujete?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já to asi shrnu spíš do takového cíle, o který se celá ta naše organizace snaží. My podporujeme lidi buď se sociálním nebo zdravotním postižením nebo handicapem a  snažíme se, aby byl co nejvíc soběstačný a samostatný. To znamená, třeba v sociální oblasti, ale i třeba v pracovní činnosti a tak. A podporujeme a posilujeme hrozně moc samostatnost, jak to jen jde, aby ten člověk i přes svoje znevýhodnění zdravotní nebo mentální, dokázal co nejvíc využívat možnosti běžného života. A to se vlastně prolíná všemi našemi službami. Já tedy pracuji v centru denních služeb a máme třeba chráněné bydlení, sociálně pedagogické dílny, ale třeba i azylový dům pro matku s dětmi. Takže ta šíře je docela široká.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Když si vezeme ty osoby s mentální postižením. Pracujete také i s těmi rodinami těch osob?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Pracujeme. Je to hrozně moc důležitý, protože ten člověk je vlastně zasazen nebo aspoň v centru denních služeb je to většina klientů, kteří pochází z rodiny nebo bydlí s rodinami v chráněném bydlení. Je to samozřejmě také jinak. A patří vlastně do jeho života. Hrozně moc ho ovlivňují, nastavují mu hodnoty, nastavují mu prostě nazíráním na život, takže pro nás je hrozně důležité a obohacující s těma rodinama pracovat.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Jsou nějaký školení nebo kurzy pro tyhle rodiny. Dělají se, aby se jakoby naučily nebo vzdělávaly i v této oblasti?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
No my máme dospělí lidi s mentálním postižením, takže když ty jejich děti byly malé, tak těch kurzů moc nebylo. Jako si myslím, že jich je mnohem víc, ale my sami je nenabízíme nebo hodně málokdy, já někdy dělám workshopy pro rodiče spíš na téma, které nás zajímá nebo tak, nebo když se třeba dotkneme tématu sexuality tak prostředkujeme třeba nějakého odborníka nebo tak. Ale my samotný diakonie Litoměřicka a kurzy neděláme.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Kolik těch klientů každý den máte v tom centru. Jsou to lidi, kteří jsou  zaregistrovaní a jsou tam pravidelně každý den nebo docházka je taková volná, to znamená, kdo přijde, tak toho přijmete?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Jsou zaregistrovaný, denní kapacita je 25 klientů, a někteří chodí třeba pondělí, středa pátek, prostě můžete si sami vybrat den, který chtějí docházet.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A máte plnou kapacitu už nebo dostanou s k vám všichni, kdo o tu vaši službu bude mít zájem?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Ty splňují kritéria, to znamená, že spadají do naší cílové skupiny. Mají zájem a vzájemně se vlastně dohodneme, že si přijdou třeba vyzkoušet naši službu. Líbí se jim tam třeba. Tak je přijmeme. A máme ještě místečko.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Ano, ještě místečko máte. Takže kdyby někdo měl zájem, tak ať spěchá, protože zítra už to místečko tam být nemusí. A jak vypadá takový obyčejný den ve vašem centru,

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Nabízíme hrozně moc aktivit, máme od třeba pracovních aktivit, kdy si ten člověk může vyzkoušet třídit odpad, pověsit prádlo, vyprat prádlo, a tak. A snažíme se udržovat i školní znalosti, aby to, co se naučili ve škole, číst, psát počítat, aby aspoň v nějakém rámci si to udrželi. Chodíme třeba nakupovat s těmi lidmi, ale máme i hromadu aktivit, že tvoříme, máme textilní dílnu. Nebo máme dílnu se dřevem nebo začínáme se dřevem a máme třeba i různé skupiny na něco zaměřené. Jedna z nich je právě ta moje artefiletická skupina. Chodíme do knihovny, chodíme plavat, chodíme zpívat, zpíváme, tančíme, prostě ta šíře je opravdu široká.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Máte skupiny, jste řekla, kterým se věnujete. Ale víme, že mezi těmi lidmi se nějaký ten znevýhodnění můžou být různě hluboké, takže někdy to potřebuje možná  i takový individuální přístup. Máte na to vůbec čas nebo věnujete se i individuálně takovým těm složitějším přípravám?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Snažíme se věnovat každému klientovi individuálně, protože každý klient může navštěvovat nebo účastnit se všech těch aktivit, ale má i svůj takový plán. Něco, co by se třeba chtěl naučit nebo v čem se zdokonalit nebo vyzkoušet. To je právě ten prostor na tu individuální práci a třeba, když pracuji já s těma klientama, tak já tedy skoro všechny moje individuální práce se právě motají kolem toho umění, takže třeba někteří lidi měli svoji výstavu, což je pro ně hrozně hezký, protože stoupnou v žebříčku svých kamarádů, nacházejí si tam svoje místo ve skupině, což je hrozně důležité. Snažíme se podtrhnout individualitu, jedinečnost, jak jste zmínil to slovo. Jedinečnost toho klienta, každý, kdo toho člověka.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Je mimořádný, výjimečný, jedinečný.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
I to tak jako prožívám. Pro mě to není prázdný slovo, že opravdu se jakoby snažíme, aby ta jedinečnost toho člověka ví nějak uchopit a ukázat.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
A je to něco, co považujete jakoby za svoji největší úspěch, když vidíte, že ten klient objeví v sobě tu výjimečnost?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Určitě.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Ještě mě napadlo, jestli si oni uvědomují tu svoji výjimečnost? Protože vy to vidíte svým pohledem a řeknete, ano, to je úspěch obrovský, jestli oni to také tak prožívají?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
To jste se úplně dotkl mého srdce, protože já jsem zjistila, že to je takový moje poslání, takový moje soukromí, že pro mě samotnou je hrozně krásný a právě v tom cítím ten smysl, kdy se mi podaří odemknout srdce toho člověka a on vlastně vyzáří tu svoji jedinečnost a sám ji vidí. A to jsou právě ty krásný okamžiky, který prožívám.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
To je takové to přirovnání, každé srdce má také svoje dveře. Jenže ten klíč je z tý vnitřní strany. Do toho srdce zvenku se nedostaneme. To znamená, že do srdce se dostane jen ten, koho tam pustíme nebo čemu to srdce otevřeme. Jinými slovy, vaším posláním je na násilím vypáčit ty dveře do srdce, ale asi vybídnout nebo nějakým způsobem vyprovokovat toho člověka, kdy on sám se otevřel a objevil něco, co v tom srdci má.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
To jste řekl hezky.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Děkuji, takže tohle je, myslím si, krásná práce a já vždycky smekám před těmi lidmi, kteří to dokážou, protože přiznávám se, že sám bych to nedokázal. Ve druhé pomoci klientům se snažíte zvyšovat povědomí společnosti o hodnotě a schopnostech lidí s mentálním a jiným znevýhodněním. Jak se to vám daří?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Mně osobně se to třeba asi nejvíc povedlo minulý rok, vlastně předminulý rok, kdy již měla Diakonie 25. výročí, a mně se povedlo udělat takovou velikánskou streetartovou výstavu právě v Litoměřicích, kde byly sochy našich klientů. Tak třeba to je moje cesta. Už mám vlastně třetí takovouhle velikánskou výstavu a mně se hrozně libí, když vlastně jako veřejnost vtáhnout do toho procesu, když nastoluji nějakou otázku a veřejnost může reagovat na tu problematiku třeba lidí s mentálním postižením.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
To je hezký, to se mi líbí. Protože to není o tom, že zvete k sobě, děláte den otevřených dveří, říkáte, přijďte se podívat ale vy jdete na tu ulici. Jdete tam, kde ty lidi jsou a to si myslím, že je zajímavé. Streetartové aktivity, možná inspiraci pro spoustu dalších sociálních pracovníků nebo pracovnic.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já si myslím, že díky tomu jsem vyhrála i tu cenu. Protože jak nás učí, tak naše cíle a plány mají být konkrétní a měřitelné a moje sochy měly na sobě osm kilometrů izolepy. Tak se to asi dalo změřit.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Ano, pořád je to takové, trošku si myslím, že někdy téma kávu lidi znevýhodněním nebo s nějakým handicapem. Jak to pozorujete vy, mění se vztah společnosti k těm lidem nebo pořád se s nějakými předsudky potkáváte?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Já si myslím, že se určitě mění, že je to poznat třeba i v takových maličkostech, když s klienty vyrazíme třeba do divadla, že už je to celkem běžné, že už se lidi za námi celkem neotáčejí tolik jako dřív. Nemají třeba nějaký poznámky nebo tak. Myslím si, že nejen ty lidi s mentálním postižení ale celé rodiny, že už se na ně také reaguje jinak, že dřív ty lidi byli hodně izolovaní, byli třeba nucení ty děti nechávat v ústavech a tak a i tím, že ty ústavy už vlastně téměř nejsou, lidi bydlí v chráněných bydleních nebo v podpoře bydlení, tak i to si myslím, že ukazuje, jak ta společnost se mění a mění svůj náhled na tyhle ty lidi.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Také vydáváte svůj vlastní časopis.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
My vydáváme vlastně několik časopisů, diakonický časopis. Vydávali jsme i u nás v centru denních služeb časopis, jestli myslíte tenhle. Asi jo.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Ano, tenhle ten, přesně tak.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
To je taková spíš sranda.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Ale je to také cesta k tomu, aby tu problematiku přiblížit veřejnosti.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Ano, také je to jedna z cest.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Řekněte mi, jak jste na tom, omlouvám se, že to tak řeknu, natvrdo, jak jste na tom s penězi, protože já si myslím, že mimo jiné i sociální služby patří k těm nejdražším službám, přičemž asi sociální pracovníci patří k těm nejméně odměňovaným.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Je to taková sranda, protože včera jsem potkala zrovna jednu maminku našeho klienta a ona říkala. Jak se vám žije s tím, že jste nejlepší a pak další otázka byla, co jste za to dostala? Dostala jste aspoň půl milionu a dostala jste nový auto? To byste potřebovala. No, tak rozpadá se mi auto, půl milionu jsem nedostala. Takže asi tak. Já to zase beru tak, že tam máme přidanou hodnotu, kterou jsem třeba marně hledala v jiný práci v ziskovým sektoru, takže jo, prostě je to tak, ty peníze tam nejsou zase třeba takový, jako kdybych třeba byla někde manažerka nebo umělec na volný noze, nebo nevím. Ale vnímám tam ten smysl a tu přidanou hodnotu, kterou dává práci s lidma.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Myslím také i obecně, že neziskovky mají problém získávat peníze. Od nového roku je zvýšený příspěvek na péči. Má to dopad i na vaše centrum?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Má to dopad na naše centrum. A já jsem i vnímala, že vlastně, když proběhlo to ocenění, tak  možná je to shoda okolností. Ale o tom se hodně mluvilo o tom zvýšení příspěvků a hodně v televizi vlastně tyhle ty témata byly ukazovány. Hodně se o nich mluvilo. Díky bohu za to a na nás to dopad samozřejmě má. Budeme mít zvýšený mzdy.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Jak to vypadá ze sponzory, soukromými dárci?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
U nás v Litoměřicích máme každý rok společenský večer s Chantal Poulaine, už vlastně je to tradice mnoho let. Chodí nám tam skoro pokaždý stejní lidé, naši sponzoři, naši mecenášové, takže velký dík jim. Sponzory máme. Samozřejmě uvítáme kohokoliv dalšího.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Děláte nějakou akci? Kde byste se zviditelnili nebo jak oslovujete nové partnery, protože si myslím, že těch peněz pořád je málo v těchto službách.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
My máme na to PR tým, který oslovuje nějakým způsobem sponzory. Já se přiznám, že já jsem ráda, že já to na starosti nemám, protože já si moc o peníze říkat neumím. Tak že máme na to tým, který se o to stará a samozřejmě i vnímám, že to jak vystupujeme na veřejnosti, to jak se prezentujeme i třeba ten den otevřených dveří nebo různé akce, plesy, společenské události a tak dále.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Já také nerad mluvím o penězích. Těžko se mi o tom mluví vždycky. Nicméně vám také těžko, ale já to řeknu za vás, že kdyby někdo chtěl podpořit centrum denních služeb Diakonie Litoměřice, tak určitě najde informace na vašich webových stránkách. Něco takového určitě máte. A já si myslím že můžete prozradit tuhle tu adresu, kdyby někoho zajímalo, co děláte, jak jste řekla a ještě tam nějaký místečko máte pro nějakého klienta, takže kdyby se chtěl přihlásit k vám, takže vás najde na nějaké adrese?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Ano, z hlavy ji úplně nevím, ale určitě www.Diakonie.Litoměřice nebo podobně cz.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Čas od času média uveřejňují žebříčky, jak moc si společnost považuje některých profesí. Sociální práce na prvních  místech nebývá. Co by mohlo zvýšit společenskou prestiž vašeho povolání a je to pro vás osobně důležité, jak jste společností vnímána jako sociální pracovnice?

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Je to pro mě důležité, hodně je to pro mě důležité. Vnímám, že už nejsem tolik za blázna, jako jsem byla na počátku třeba před těmi třinácti lety, když se mě lidi ptali, proč tam jdu jako pracovat. A já, když o tom někdy přemýšlím, jak by měl takový sociální pracovních vypadat, nebo co by vlastně jako měl mít za takový vlastnosti, který by třeba lidi mohli ocenit a tak jsem zjistila, že asi nejvíc jako zájem o lidi, protože zase se vracím k tomu ocenění, tam hodně zaznělo o tom, že prostě všichni ti nominovaní, že se krásně usmívají, mají to otevřený srdce a tak, a já jsem si vlastně uvědomila, že to je každý sociální pracovník by měl mít samozřejmě úsměv na tváři a otevřený srdce, ale že to je vlastně ocenění lidství toho člověka, že já bych tak jako řekla, že mít zájem o člověka, všímat si ho, nejen prostě někde v tabulce nebo to, že to je moje náplň práce, ale opravdu s velkým zájmem je to, co tomu člověku, to si myslím, že to lidi oslovuje, a pak taky si myslím, že příběhy těch lidí, příběhy těch rodin, příběhy nás samotných, to je to, co vlastně společnost vnímá, najednou je to takový bližší a mnohem konkrétnější.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Tak, paní Heleno, já vám děkuji za návštěvu nedělního Jak to vidí. Já vám přeji, ať vás život pořád baví a baví vás ta náročná sociální práce.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Děkuji.

Zbigniew CZENDLIK, moderátor
Krásnou neděli vám přeje paní Helena Hingarová a Zbigniew Czendlik, na shledanou.

Helena HINGAROVÁ, sociální pracovnice
Krásnou neděli, na shledanou.