Jeden svět: Moje nová tvář. Příběh ženy, která se rozhodla bojovat se svým osudem

Dokument Moje nová tvář od režisérky Jarmily Štukové mohli diváci zhlédnout během mezinárodního filmového festivalu Jeden Svět. Příběh Martiny, kterou její přítel polil kyselinou, rozbouřil emoce nejednomu divákovi. Moje nová tvář vypráví příběh o lidské síle, naději a chuti žít. Vypráví příběh ženy, která se chopila své šance znovu žít.
Zvuk suchého zipu naplnil celé kino. Všichni upírali svůj pohled na plátno, kde si žena nasazovala masku, rukavice a vydala se s hůlkou na cestu ulicí. Zde se seznamujeme s Martinou, ženou, na kterou její přítel zaútočil kyselinou a obrátil jí tak život vzhůru nohama. Je až neuvěřitelné, čeho jsou lidé schopní, když se chtějí pomstít. To, že se s vámi někdo rozejde není důvod k tomu, abyste se ho pokusili zabít. V té chvíli mnou cloumal vztek. Napadlo mě klasické … co kdyby. Co kdyby tam Martina zrovna nebyla, co kdyby jí někdo přispěchal na pomoc dříve. Ale to jsou otázky, které v tomto příběhu nejsou důležité a stejně by nic nezměnily.  
Martina v prvních minutách popisuje svou situaci. Jak ke svému zranění přišla a jaké to pro ni bylo probudit se v nemocnici. Popisuje bezmoc, jakou cítila, když se probudila slepá, vyděšená a zjistila, že vzhled, na kterém si vždy dávala tolik záležet je pryč. Po celou dobu byly mé emoce jako na horské dráze. Vidět Martinu, jak se snaží se svou situací vyrovnat bylo něco neuvěřitelného. Jeden z nejsilnějších momentů pro mě byl, když Martina začala bojovat sama se sebou. Když přijmula svou situaci a rozhodla se, že i se svým hendikepem může žít plnohodnotný život a vybudovat si novou identitu. Své nové já.  
V dokumentu se střídají profesionální záběry se záběry, které Martina natočila na svou kameru. Martininy záběry jsou něco jako zpověď či forma video deníku. Říká nám zde své nahé pravdy, pocity...