Jeskyně umí léčit astma i alergii

Astmatici nebo třeba lidé s chronickými problémy dýchacích cest si mohou dopřát nevšední zážitek a zároveň efektivní léčbu. Stačí vyzkoušet speleoterapii. Pomáhá i po covidu.

5plus2   ZDRAVÍ ČR / Její název vybízí k představě, jako by šlo o nějakou odpočinkovou aktivitu pro milovníky podzemních jeskyní. Speleoterapie je sice nevšední, ale přitom velmi účinnou a nenáročnou klimatickou léčebnou metodu určenou takřka pro každého. Ovšem skutečně probíhá v přírodním podzemním prostředí.

Vhodná je pro pacienty s astmatem, chronickými onemocněními dýchacích cest, alergiemi či například ekzematiky.

Jde o soubor léčebných metod, jejichž základem je využívání opakovaného vlivu mikroklimatu podzemního prostředí krasových jeskyní a jiných podzemních prostor k léčbě některých chronických onemocnění.

Metoda známá stovky let

Z historie je patrno, že využívání pozitivního vlivu podzemního prostředí na lidský organizmus bylo známo už v antickém Řecku a Římě. První písemné zmínky o speleoterapii jsou z 15.století ze solných dolů Wieliczka.

Moderní základ speleoterapie vytvořil v 50. letech 20. století lékař Karl Hermann Spannagel, který v lázeňském městě Ennepetal začal využívat speleoterapii už nikoliv jako balneologickou, ale jako léčebnou metodu u dospělých astmatiků.

Jeho zkušenosti a hlavní zásady byly potom převzaty a rozvíjeny v různých speleoterapeutických centrech v celé Evropě.

Tato centra jsou většinou zdravotnická zařízení lázeňského či léčebenského charakteru se školeným zdravotnickým personálem. V 60. a 70. letech se rozvíjejí i československá speleoterapeutická centra v Gombasecké a Bystrianské jeskyni na Slovensku, v Sloupsko-šošůvských jeskyních, v Amatérské jeskyni v Moravském krasu, v Třesínské jeskyni v Mladči u Litovle, poté i v jeskyních v Javoříčku. V 90. letech pak vznikla speleoterapie také ve Zlatých Horách ve zrekonstruovaném důlním díle.

Stálá teplota i vlhkost

Co činí přírodní podzemní klima využívané pro speleoterapii tak zvláštním?

Mikroklima podzemního prostředí je tvořeno aerosolem, který má určité vlastnosti. Ty podmiňují, zda je podzemní prostředí pro speleoterapii vhodné či nikoliv. Hlavní a nutnou podmínkou těchto vlastností je jejich stálost. Stálá teplota a stálá a vysoká vlhkost zajišťují minimální proudění vzduchu, přičemž se zároveň postarají o to, aby se zde nevyskytovaly žádné alergeny, plísně či prach. Vysoká vlhkost pak výrazně napomáhá zvlhčování dýchacích cest a tím i jejich čištění. Účinek speleoterapie je výrazně podpořen, je-li doplněna o vhodnou a odborně vedenou rehabilitaci a cvičení.

Speleoterapii je rozhodně vhodné využít v obdobích nepříznivých klimatických podmínek, jako například v období inverze, která se často vyskytuje v průmyslových oblastech, anebo také v období vysoké nemocnosti dětí při nástupu do kolektivního zařízení. Výborné zkušenosti s účinkem pobytu na speleoterapii zaznamenávají také pacienti po prodělaném onemocnění covid-19.

V České republice je v dnešní době speleoterapie jako léčebná metoda poskytována v dětských léčebnách ve Zlatých Horách a v Ostrově u Macochy.

Co od speleoterapie

očekávat? * snížení nemocnosti * snížení užívání léků * posílení imunity a otužení organismu Pro koho je vhodná? * astmatiky, alergiky, atopiky, často nemocné

Foto: Cvičení uvnitř jeskyně dětem pomáhá díky podzemnímu mikroklimatu.