Jizvy od popálenin a zraková vada. Život se s Petrem nemazlil, přesto neztrácí optimismus

Petr od dětství žije se zrakovým handicapem, který nelze řešit operací ani brýlemi a limituje ho v mnoha oblastech života. "Protože mám kombinovanou zrakovou vadu, musel jsem v dětství nosit brýle. Ty mi při popálení zachránily zbytek zraku, abych neoslepl," vypráví Petr.

V šesti letech se totiž musel vyrovnat s dalším vážným problémem. Na konci října 1993 došlo k nehodě u táboráku. "Vzpomínám si, že někdo nalil do ohně hořlavou látku, oheň se vznítil a začalo mi hořet oblečení," popisuje osudný den. Následoval převoz do nemocnice v Hodoníně a následně na Kliniku popálenin a plastické chirurgie ve FN Brno-Bohunice.

"V brněnské nemocnici jsem ležel více než měsíc, propustili mě před Vánoci (k úrazu došlo 28. října, pozn. red.). Velkou část hospitalizace jsem strávil na jednotce intenzivní péče," říká Petr.

Pobyt na jednotce intenzivní péče a dlouhodobé odloučení od rodiny vnímám jako velké trauma. Nemohl jsem se hýbat, chodit, navíc popáleniny hodně bolí.

Pobyt na jednotce intenzivní péče a odloučení od rodiny vnímá Petr jako jedno velké trauma. "Bylo to po psychické stránce velmi náročné. Navíc popáleniny hodně bolí, nemohl jsem se hýbat, musel jsem jen ležet. Měsíc strávený v nemocnici zanechal šrámy...