Když masmédium mystifikuje neznalou veřejnost, není to dobré

Pokud uvádí nějaké masmédium klamavé informace, není to vůbec dobré. Nebýt toho, že jsem se všiml, napsal jim a opravili si to, mystifikovali by veřejnost i nadále.

Dělám monitoring médií na www.helpnet.cz a narazil jsem na článek o tlumočnících znakového jazyka.

Článek začínal úplným nesmyslem. Cituji:

„Napadlo vás někdy, co byste dělali, kdybyste přišli o sluch? Abyste se domluvili, nejspíš byste se naučili znakový jazyk. Ten ale mnoho lidí nezná. Hodilo by se vám proto využít služby tlumočníků.“

Domluvili s kým? O sluch jsem přišel ve věku 40 let a nadále normálně mluvím (tak, jako všichni okolo – manželka, přátelé, na poště, na úřadu…), jen potřebuji sdělení v písemné podobě. K tomu nejvíce využívám aplikace „eScribeDroid“ od sociální firmy Transkript a „Okamžitý přepis“ od Google v tabletu, který mi mj. převádí pomocí strojového rozpoznání řeči, mluvu do písemné podoby.

A zrovna tak se nemůže stát, že třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch, se jednoho krásného dne probudí, zapomene svůj mateřský jazyk (češtinu), zapomene mluvit a začne se svým okolím komunikovat ve zcela cizím (znakovém) jazyce, kterému nikdo z rodiny nerozumí.

Znakový jazyk totiž nemá s češtinou vůbec nic společného. Je to zcela samostatný jazyk, s vlastní gramatikou a pravidly, jako je samostatný jazyk, třeba čínština.

Myslet si (a mystifikovat neznalou veřejnost), že když někdo přijde o sluch dejme tomu ve středním věku a později, že automaticky ovládá znakový jazyk, je podobné, jako myslet si, že když Čechovi amputují nohu, že se najednou naučí a komunikuje finsky (ani by mu nikdo v okolí nerozuměl).

Ano, primárním jazykem lidí, kterým bylo přivlastněno slovo „neslyšet“, je znakový jazyk, protože se narodili, nebo o sluch přišli před osvojením si mluvení a češtiny.

Podle „věrozvěstů“ z Ameriky však nejsou lidé, kteří neslyší (třeba já) a je jim mateřským jazykem čeština neslyšící. Takže to je bez uvedení, komu je mateřským jazykem jazyk znakový mystifikace, jelikož potom si neznalá veřejnost myslí, že každý, kdo neslyší, ovládá znakový jazyk – že je jeho mateřským.

Podle mě tohle tenkrát vzniklo špatným překladem. Překlady (Google Translator):
sluch – hearing
slyšící – hearing
neslyšet – not hear
neslyšící – deaf

Všimněte se, že „neslyšící“ se nepřeloží jako „not hearing“. Jenže tohle už nikdy nikdo nenapravil, jelikož mnohým vyhovuje, ohánět se půl milionem lidí s postižením sluchu a uvádět druhou stranu v omyl, že všichni potřebují tlumočení do znakového jazyka a dokonce že neumí česky.

P. S. Jména a odkaz na původní článek, neuvádím úmyslně, protože jsem do redakce napsal a opravili to.

———————————————
Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
bezbariérové titulky,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu kochlear.cz.
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté titulky – (televize, videa, DVD)
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií),
a nadšený uživatel strojového rozpoznání mluvy
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás neslyším“).
———————————————