Komunikace s neslyšícími vězni je nutná pro zajištění jejich práv a důstojnosti

Odborní zaměstnanci věznic se snaží aktivně předcházet tomu, aby vězni se sluchovým postižením netrpěli omezeným přístupem k informacím, neměli obtíže s komunikací či se neizolovali od ostatních vězňů a personálu. Ve většině věznic dokážou sluchově handicapovaní velmi dobře odezírat, případně se spolehlivě domluví pomocí gest a psaného textu. Samozřejmostí je přístup k veškerým potřebným informacím v písemné podobě.
Vězeňská služba ČR nedisponuje přesnými statistikami, kolik obviněných či odsouzených se potýká se sluchovým handicapem. Zpravidla jsou tyto osoby umisťovány na odděleních pro trvale pracovně nezařazené. Aktuálně je těchto osob ve vězeňských zařízeních zhruba 600.  
Například ve Věznici Odolov vykonávali v nedávné době svůj trest odnětí svobody dva neslyšící muži. Oba se velmi dobře začlenili do kolektivu. Byli schopní poměrně efektivně odezírat, co bylo potřeba vysvětlit přesně, to si se zaměstnanci napsali. A další jejich spoluvězeň uměl hovořit znakovou řečí, protože měl sluchově handicapovaného bratra. Jeden ze zmiňovaných dvou neslyšících odsouzených dokonce pracoval jako pánský kadeřník ve věznici. Díky tomu, že měl povolený volný pohyb mimo areál věznice, se mohl zúčastnit i extramurálních akcí se zaměstnancem věznice a měl opakovaně povolováno opustit věznici v rámci návštěvy, kdy jej pravidelně navštěvovala maminka. Místo klasického telefonování využíval komunikaci prostřednictvím internetového volání.  
Komunikaci přes skype se u sluchově handicapovaných využívá i v dalších věznicích. V té pardubické, kde je umístěn také jeden neslyšící vězeň, který má zároveň uznanou invaliditu II. stupně, se se zaměstnanci dorozumívá hlavně písemně a gesty. V rámci soudních jednání je mu zajištěn soudní tlumočník.  
Soudní tlumočník docházel za neslyšícím obviněným například do Vazební věznice...