Lék na smrtícího "mozkožrouta"
Čeští a slovenští vědci objevili léčbu jedné z nejsmrtelnějších nemocí na planetě. Negrelióza člověku "sežere" mozek, do teď umíralo sedmadevadesát procent nakažených.
5plus2 TÉMA ČR / Mezi deset nejsmrtelnějších nemocí na světě patří negrelióza. Jedná se o nákazu, kterou způsobuje smrtící měňavka Naegleria fowleri, které se hovorově říká "mozkožravá améba".
Člověk se jí může nakazit v teplé stojaté vodě jezer, lázní, bazénů, ale například i z vodovodního kohoutku.
Prvok se přes nosní sliznici a čichový nerv dostává do mozku, který prostě během několika hodin doslova sežere.
Příznaky jsou podobné meningitidě, kdy se hodiny až dny po infekci objeví bolest hlavy, následuje horečka, nevolnost, zvracení a ztuhlý krk, dále pak halucinace, záchvaty a neurologické potíže spojené se změnami řeči, podivnými pohyby očí či špatnou chůzí, kdy postižený doslova dupe patami do země. Symptomy postupují rychle, po týdnu až dvou nastává smrt. Nemoc, která se také nazývá PAM, tedy primární amébová meningoencefalitida, je naštěstí vzácná, ročně jsou zaznamenány po celém světě pouze desítky případů, smrtelných je však 97 procent. Čeští a slovenští vědci ale letos na jaře oznámili, že na PAM objevili léčbu.
Průlomový objev ohlásili výzkumníci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy. Když se pokoušeli vyvinout nové postupy pro léčbu spavé nemoci, aplikovali látku zvanou "akoziborol".
"Je to čistě chemická, syntetizovaná látka, odvozená od jiných antiparazitických látek," řekl pro týdeník 5plus2 slovenský parazitolog Róbert Šuťák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV. Jenže tato látka nebyla proti mozkožravé amébě dostatečně účinná. Až díky spolupráci s chemiky Lukášem Wernerem a Janem Štursou z Biotechnologického ústavu AV ČR se v centru BIOCEV podařilo najít příbuznou molekulu, která byla schopna zabíjet kultivované améby.
Konec děsivé nemoci?
Preparát vědci okamžitě vyzkoušeli na myších. Léčba zafungovala. "To, že jsme mohli prokázat vyléčení PAM na experimentálním zvířecím modelu, bylo skvělé. Léčba buď významně prodloužila přežití, anebo dokonce myši infikované patogenem Naegleria fowleri vyléčila," podotýká Róbert Šuťák.
Ohledně dalšího vývoje léku pro lidské pacienty jsou chemici optimističtí. "Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci," myslí si Lukáš Werner a Jan Štrusa.
Kdy by se látka mohla objevit na trhu, se zatím neví. "Otázkou není ani tak čas, jako nákladné financování. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzácné Naegleria fowleri (foto vpravo) je jednobuněčný organismus, který u lidí způsobuje tzv. primární amébovou m e n i n g o e n c e f a l i t i d u (PAM). Parazit umí žít ve vysokých teplotách až do 45 °C.
onemocnění, nedá se asi očekávat, že se do výzkumu budou farmaceutické firmy hrnout," myslí si Róbert Šuťák. Přesto právě vzácnost nemoci byla jednou z motivací výzkumu. Dalším hnacím motorem pak bylo, že největší epidemie negreliózy na světě zasáhla v 60. letech někdejší Československo, přesně Ústí na Labem.
Prokletí smrtících Lázní Dr. Vrbenského
Vše začalo záhadnými úmrtími v roce 1962. Tehdy se hnisavým zánětem mozku nakazili v Ústí nad Labem tři mladí lidé. Všichni měli stejný neobyčejně prudký průběh a během pár dnů zemřeli, léky nezabíraly.
Mikrobiologické a infekční laboratoře začaly pátrat. K překvapení všech se následující rok hrůza opakovala, v červnu 1963 onemocnělo v Ústí šest mladých lidí ve věku osm až 25 let. Všichni zemřeli. Brzy se objevila první indicie – všichni mrtví navštívili některé z ústeckých lázní. Ve městě fungovala čtyři taková zařízení – moderní Lázně Dr. Vrbenského, Městské lázně a dva novější bazény Na Klíši a v Brné.
Pátralo se na pitevnách i v laboratořích, odebíraly se vzorky, "stopovaly" se plavecké kurzy nejen v Ústí, ale i v Teplicích a dalších městech. Bezvýsledně. Původ nemoci zůstával skrytý.
Postupně se ale přišlo na to, že všichni nakažení alespoň jednou navštívili Lázně Dr.
Vrbenského, nejčistší a nejlépe udržované lázně v širokém okolí.
Nemoc po několika měsících udeřila znovu, zabila pětici mladých plavců. Opět se zuřivě čistilo, voda se upravovala, vše marné. V říjnu 1965 zemřeli po návštěvě bazénu další dva mladí lidé a lázně byly definitivně uzavřeny. Nákaza se od té doby neobjevila, pátralo se dál. Průlom nastal až koncem roku 1967, kdy se o epidemii dozvěděl mladý parazitolog z Vojenského ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze Lubor Červa.
10 centimetrů
popraskaného betonu ukrývalo zabijáka.
Pátrání se vrátilo do Lázní Dr. Vrbenského, kde dělníci sundali obložení čelní stěny bazénu. Tam našli místo, asi 10 centimetrů popraskaného betonu, ve kterém se zadržovala voda. Právě v této kapse se dlouhé roky nebezpečné neglérie v obrovském množství množily.
Jak se ale dostaly do bazénu? Další náhoda. Kvůli závodům vodního póla bylo občas nutné hladinu bazénu zvýšit o 40 centimetrů, po závodech se voda opět odpouštěla. Právě v tu chvíli se vyplavovali nebezpeční prvoci z dutiny za dlaždicemi.
Foto: Nákaza smrtelnou negreliózou hrozí v teplých sladkých vodách. Dosud bývala infekce Naegleria fowleri léčitelná pouze terapeutickým koktejlem a ještě za podmínky, že je detekována včas. Přesto má 97procentní úmrtnost.
GRAFIKA / BMC BIOLOGY