Lékárna Českého rozhlasu Ostrava - Vladěna Jaremová (kognitivní, neboli poznávací funkce)
10:10 Lékárna
Pěkné dopoledne vám všem, kteří ladíte naši pravidelnou rozhlasovou Lékárnu, kterou vás dnes provede Naďa Čvančarová. Příští minuty našeho vysílání zasvětíme naší paměti, pozornosti, schopnosti soustředit se, orientovat se, vyjadřovat se zkrátka naším kognitivním, neboli poznávacím funkcím, a to především v souvislosti s jejich poruchami. V našem pořadu proto vítám Dr. Vladěnu Jaremovou, vedoucí centra pro kognitivní poruchy, která je součástí neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Přeji vám pěkné dopoledne.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Dobrý den i vám.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Paní doktorko, co vše tedy můžeme zahrnout pod pojem kognitivní poruchy a kognitivní funkce?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Tak když se na to podíváme, tak kognitivní funkce nebo poznávací funkce, řadíme tu paměť, pozornost nebo exekutivní funkce, což jsou vlastně naše schopnosti plánování, zrakově prostorové schopnosti nebo třeba řeč a symbolické funkce.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Dá se říci, že jednotlivé kognitivní funkce i ta jejich souhra vlastně je naprosto zásadní pro náš každodenní život a pro naši soběstačnost?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Určitě ano, protože představme si nebo z té naší praxe si představme pacienta, který například zapomíná, tak ho to může obtěžovat v běžném denním životě i v práci. Zapomíná úkoly, zapomíná, nevím, nákupní seznam, když jde nakoupit. Potom, když ty poruchy jsou horší a už třeba ztratí náhled, tak ten člověk vlastně je odkázán na pomoc druhého člověka, takže určitě jo, a ta provázanost mezi nimi vlastně jednoznačná, protože my, když řekneme kognitivní funkce a představíme si paměť, pozornost a třeba exekutivu, tyto 3. Tak my je rozlišujeme kvůli didaktické a diagnostické práci, jo, tak například paměť bychom mohli rozlišit na mechanickou a logickou. Pod mechanickou si představme právě třeba ten nákupní seznam. A pod logickou si můžeme představit nějaký jednoduchý příběh nebo například drby, všichni si zapamatuju, takže většinou ta logická bývá lepší než ta mechanická a my kvůli diagnostickým účelům, když potom ty pacienty testujeme, tak zjistíme, ve které kognitivní doméně je ten problém. Zjistíme, že třeba právě tu logickou paměť mají lepší než tu mechanickou. A podle toho jsme schopni nastavit i tu rehabilitaci, takže je hodně didaktické, ale ty funkce, ta jejich propojení je, že vlastně pracují pospolitě, je to provázáno. Nejde to tak úplně jednoduše od sebe oddělit navzájem.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Ano, je zhoršování kognitivních funkcí přirozeným projevem stárnutí člověka? Asi jak u koho a jak rychle.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano určitě jo, když člověk stárne, tak časem samozřejmě už třeba ta paměť neslouží jako dřív. Ten člověk může mít třeba i pomalejší psychomotorické tempo. Samozřejmě je určitá míra, která je zdravá nebo která jako souvisí s vývojem toho člověka, ale my musíme oddělit to, kdy je to zdravé a kdy už je to patologické, kdy už je to třeba, že ten člověk je mladý a má větší poruchy paměti. Takže to už je pak jako patologie už to není to přirozené stárnutí.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Která onemocnění mají největší negativní dopad na kognitivní funkce? Tam asi to taky nějak dělíte na ta akutní a chronická, takže to bude taková velká kapitola.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano, to je taková větší kapitola, tak samozřejmě dopad ty onemocnění mají. Všechno, co poškodí náš mozek, ať už jsou to akutní nebo neurodegenerativní poškození, tak to ten dopad na ty funkce má. Tady jde spíš o to, co se s tím dá dělat. A pokud to onemocnění je neurodegenerativní, například já nevím, nějaká Alzheimerova demence, tak třeba ten výsledek rehabilitace potom není, ten efekt není tak velký. Jde spíše o udržení toho stavu a nějak jako že ten člověk třeba sociálně se zařadí do společnosti, když chodí do té rehabilitace. Pokud je to akutní onemocnění, například cévní mozkové příhody nebo nějaké /nesrozumitelné/ traumata, tak tam je potom ten efekt rehabilitace jako větší, velký. Jo, takže tak.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Je důležité právě u těch, jak už jste zmiňovala, například, demenci, Alzheimerovu chorobu, vlastně to nějak diagnostikovat včas a začít třeba i s nějakou rehabilitací, nápravou nebo aspoň udržením stavu, co nejdříve?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Je to tak, jak říkáte, čím dříve tím lépe. A samozřejmé, ono je to někdy tak, že ti pacienti, třeba se jim ta paměť zhoršuje přirozeně a řeknete si, jo, to je normální, občas něco zapomenu, ale když už si všimnou, že to omezuje více, nebo když vám to například začne říkat rodina, jo, zapomínáš nějak víc, to jsem ti říkala, ty vůbec nevíš, tak potom už je vhodné navštívit obvodního lékaře a ten většinou vypíše žádanku buď na neurologickou kliniku k neurologovi přímo, anebo potom na psychologické vyšetření kognitivních funkcí.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Dají se některé narušené kognitivní funkce u pacienta i nějak kompenzovat? Že třeba se mu víc zhorší paměť, ale zase to trošku nahradí něčím, zdokonalí něčím lepším jiným?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Jo, to je taky velký balík otázek, takže určitě kompenzovat můžeme. Kdo má špatnou paměť, tak úplně jednoduše nosí s sebou všude bloček. Všechno si píše, má dobrou strukturu. To určitě kompenzovat nějakým způsobem jde. Otázkou je, do jaké míry. A potom samozřejmě rehabilitovat, no, naučit se ty techniky, jako které tomu člověku pomůžou v tom běžném denním životě.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
A o tom bude řeč zase za chvilku. Naším hostem je dnes Dr. Vladěna Jaremová z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. A teď už je i na vás vážení posluchači, pokud máte nějaký vlastní dotaz týkající se kognitivních poruch, zavolejte nám na číslo 59 611 22 66.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
/hudba/
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Paměť, schopnost soustředit se, učit se, ale také pohotově se rozhodovat, orientovat, vyjadřovat se, plánovat. To vše patří k věcem, bez kterých se v každodenním životě neobejdeme. Právě proto je dnes naším hostem Dr. Vladěna Jaremová, vedoucí centra pro kognitivní poruchy, která je součástí neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. A vy vážení posluchači máte možnost se sami ptát na poruchy kognitivních funkcí. Pokud nám zavoláte na číslo 59 611 22 66. Paní doktorko, komu slouží vaše centrum pro kognitivní poruchy, tedy jak vypadá a kdo vám chodí?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Tak naše centrum tedy slouží především pacientům naší neurologické kliniky, ale vlastně tím, že jsme v severomoravském kraji jediné kognitivní centrum, i když jsou jiné přidružené organizace, tak se k nám hodně sjíždí lidé z celého kraje. Většinou jsou to pacienti, tak, jak už to tady zaznělo, po těch nějakých akutních nebo neurologických onemocněních nebo teda i těch neurodegenerativních. Takže těmto lidem to slouží a vlastně celý ten proces vypadá takto, že pacient se k nám dostane buď tedy na žádanku od obvodního lékaře, kterému si třeba postěžuje, že má horší, já nevím, zhoršení pamětí a má nějaké jako potíže, anebo od neurologa, na doporučení neurologa. A vždy, když ten pacient k nám do centra přijde, tak máme tady takovou první věc, kterou je třeba, aby prošel, a to je dobrá diagnostika. Takže my uděláme kognitivní screening, takové jednoduché vyšetření právě pamětí pozorností těch kognitivních funkcí. A podle výsledku toho screeningu zhodnotíme, jestli půjde ten pacient třeba rovnou do rehabilitace, nebo jestli je potřeba ještě podrobnější neuropsychologické vyšetření.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Jak takové vyšetření vypadá, to sedí pacient u stolu, odpovídá na otázky.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Jo, takhle, jak bychom mohli říct, ano sedí s námi u stolu, my mu klademe různé otázky, ať jsou to jako paměťové testy nebo testy na pozornost. A někdy ten verbálně auditivní, někdy je to naopak, že píše, měří se mu třeba čas a ty úkoly jsou jako různě koncipované. A po tom teda podle jeho věku, vzdělání vlastně vyhodnotíme, jak na tom ten člověk je. A tady právě, když máme ty výsledky, zjistíme, že má poruchu pozornosti, tak ten člověk potom j de do rehabilitace a tam, anebo vlastně ta intervence potom je zaměřena nejvíce na tu doménu, která je poškozena. Třeba ta pozornost, ale posilujeme jako vždy i ty ostatní kognitivní funkce.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
A pak se rehabilituje jednotlivě, anebo ve skupinkách?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
No, a to je zase podle toho, jak na tom ten člověk. Je šikovnější pacienti, kteří jsou jako už soběstační, jsou schopni třeba docházet i ambulantně, tak k nám chodí do skupinové rehabilitace. Skupiny jsou vlastně tvořeny právě nebo snažíme se je tvořit tak, aby tam byli lidi s podobným poškozením. Snažíme se i a byli třeba podobného věku, aby měli k sobě blízko. A když člověk na tom není dobře, tak právě tedy má tu rehabilitaci individuálně. A tohle to je vlastně ambulantní, že ten člověk dochází. Plus to, že my i vzděláváme rodiny, tak ti lidé dostávají úkoly na doma, aby mohli cvičit doma, jo, protože ne všichni pacienti jsou schopni nebo rodiny jsou schopné jako dovážet k nám je asi 2× týdně. Pro tu rodinu je to taky zatěžující, takže někteří třeba jenom mohou jednou týdně a potom jako teda dostávají i pomůcky na doma.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Jak vypadá vlastně ten váš odborný tým? Protože vy jste doktorkou psychologie, ale máte kolem sebe také zdravotní sestry, lékaře...
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano, ano, ten náš tým je takový více multidisciplinární. Součástí toho týmu svou jednak lékaři neurologové, Všeobecné zdravotní sestry, které vlastně to jednoduché screeningové vyšetření mohou provádět tzn. udělají takové jako základní screeingové metody a neuropsychologické vyšetření už potom dělá pouze psycholog. To už jako jiný zdravotní personál nesmí použít. A součástí našeho týmu jsou i ergoterapeuté, a to je vlastně taky perfektní právě na nějaké takové ty psycho motorické aktivity. Oko, ruka jo, že vlastně s nimi cvičí trošičku jinak než my, takže se snažíme, aby to bylo velice rozmanité a multidisciplinární. Ono to je, že třeba neurolog nám řekne, jak dopadlo vyšetření, jak to máme, my na to zase zareagujeme jako psychologové, jinak ještě ergoterapie nebo popřípadě kolegové třeba z kliniky léčebné rehabilitace. Ti lidé většinou tu rehabilitaci mají komplexní, když si představíme člověka po cévní mozkové příhodě například, tak to není jenom o kognitivních funkcí, ale on většinou dochází i třeba léčebnou rehabilitaci na kliniku, takže i pohybově. A vlastně dochází třeba ještě na logopedii, pokud má nějakou, já nevím, řečovou poruchu, a potom dochází třeba i k nám do centra rehabilitovat ty kognitivní funkce. A samozřejmě toto všecko je, když se bavíme o ambulantní péči, pak je ještě ta péče jako u akutních pacientů u lůžka.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Těch příčin vlastně a těch důvodů, proč k vám pacienti přicházejí, může být hodně a dá se říci, jak dlouho může taková kognitivní rehabilitace trvat, aby to vůbec mělo nějaký efekt?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano, tak ti lidé, pokud dochází ambulantně, tak my pro ně máme programy, které jsou tříměsíční. Dochází během těch tří měsíců 2× týdně a cvičí. A potom se celý ten cyklus uzavře, my většinu toho člověka vyšetříme před rehabilitací po rehabilitaci, minimálně screeningem. A samozřejmě řada těch lidí nechodí na 3 měsíce, ale protahujeme to, že chodí půl roku, rok, i déle, máme i pacienty, kteří jsou u nás i 2, 3 roky i déle. Jo a jsou to stavy třeba i po borelióze jo, takové ty neuro infekce třeba a podobně, jo nebo po neurochirurgických operacích třeba, tak chodí pacienti hlavu jako rehabilitovat a podobně.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Pozvání do našeho pořadu lékárna dnes přijala Dr. Vladěna Jaremová z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Hovoříme o poruchách kognitivních funkcí a své dotazy nám můžete telefonovat i vy vážení posluchači na číslo 59 611 22 66. Hned po písničce vás rádi uslyšíme.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
/hudba/
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Kognitivní neboli poznávací funkce a jejich poruchy. Co vše může být jejich příčinou a jak pacientům pomáhají v ostravském centru pro kognitivní poruchy, tak o tom všem dnes hovoříme s doktorkou Vladěnou Jaremovou, která je vedoucí tohoto centra při fakultní nemocnici Ostrava. Pokud se chcete něco zeptat, milí posluchači, máte jedinečnou příležitost nám zavolat na číslo 59 611 22 66 a už tak někdo učinil, koho zdravíme, dobrý den.
posluchač
Dobrý den. Tomáš Frýdek, prosím, já bych měl takový dotaz, mě se stala taková věc v práci 3 roky zpět. Já jsem havaroval při sjezdu a v nemocnici v Šumperku jsem byl po jednom dni propuštěn, byl několik minut bez vědomí, vezla mě sanitka a stalo se mi tohle, že je vlastně já jsem ztratil paměť, jak bych řekl, staré věci jsem si pamatoval, ale současnost jsem si nějak vybavit moc nemohl. Tak jsem si to postupně jako obnovoval, slovníky jsem četl, ale třeba jsem prostě přehodil slova a myslel jsem si, že to je dobře, jo, že až jsem se dostat do stavu lepšího, ale stalo se mi toto, že jsem šel s pejskem a procházel jsem pod mostem a on viděl fenku a vyrazil. A je to 3 kilový od kamarádky labrador a já jsem se udeřil do té mostní konstrukce. A trošičku se mi ta paměť zlepšila, ale stalo se mi to, že se mi teďka mírně točí hlava, jsem unavený, mám takový otok. Doktor vše zrentgenoval a řekl, že je vše v pořádku.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Tak děkujeme za dotaz. Paní doktorko, co byste na to řekli.
posluchač
Co bych měl jako dělat pro to zlepšení té paměti?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Tak já zkusím na to trošičku zareagovat. To, co vy popisujete samozřejmě, nejlepší by bylo osobní setkání, ale z toho, co popisujete, tak ta dlouhodobá paměť vám zřejmě funguje dobře nebo fungovala velmi dobře, a to, co se tam narušilo, bylo právě ta krátkodobá paměť. Vy jste si pamatoval informace, které už byli delší dobu jako starší a ty novější aktuálnější ne. To po těch úrazech nebo těch nějakých traumatech dál bývá poměrně časté. Právě v tomto případě je dobré jít třeba na kontrolní neurologické vyšetření a neurolog by vám právě vypsal žádanku buď k nám do centra nebo do těch kognitivních rehabilitacích přímo. A samozřejmě tady v tom případě by bylo dobré cvičit paměť tu paměť, já vám dám ještě 1 tip, pokud pracujete třeba s počítačem doma, tak si můžete najít stránky mentem.cz. Na těch stránkách se můžete zaregistrovat. A můžete vlastně rehabilitovat i z pohodlí vašeho domova. Ještě na to zopakuju mentem.cz. A samozřejmě, pokud se vám třeba častěji točí hlava. Pociťujete, že nejste úplně fit tady po té vaší poslední příhodě, kterou jste popsal, tak by bylo potom dobré zvážit návštěvu lékaře.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Děkuji, paní doktorko, našemu posluchači. Děkujeme za zavolání. Já bych možná pokračovala právě v tomto duchu a zeptala se, nakolik je kognitivní rehabilitace dlouhodobý proces, protože pacienti třeba opustí už tu rehabilitaci u psychologů, u lékařů a je třeba pokračovat dále.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano. Vlastně tady narážíme na problém, že... Nebo zkusme si to rozdělit, pokud ten člověk k nám chodí do rehabilitace a je schopný docházet sám a sám si to šéfovat, tak potom samozřejmě my mu dáváme další úkoly na doma, doporučujeme právě různé stránky, kde může ještě rehabilitovat z domova, my často i edukujeme ty rodiny. A opravdu ten člověk musí vyvíjet i sám tu aktivitu a doma rehabilitovat snažit, pokud ale ten člověk je na tom hůř, má třeba poruchy vůle tzn. sám není schopný třeba začít tu činnost, tak tam je velice důležitá podpora té rodiny. Tzn. že když oni přijdou, většinou přijdou v doprovodu rodiny, tak my je edukujeme, dáváme jim materiál, vysvětlujeme jim, že toho člověka musí podpořit v té rehabilitaci, že i když třeba doma nechce, ono někdy ti rodinní příslušníci často chodí s tím, že říkají, víte, on je takový líný, on nic nechce dělat. My vysvětlujeme, že to není jako líný, ale že ten pacient je vlastně nemocný, že to je nemoc a snažíme jim říct, víte vy ho musíte trošku v tom podpořit říct mu, pojďte teď budeme právě doma něco dělat, nějaké ty úkoly.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Takže ta motivace je velice důležitá, kteří pacienti tedy dělají díky kognitivní rehabilitaci ty největší pokroky?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
No, tak to jsou právě ty akutní stavy. To jsou právě ty cévní mozkové příhody, to jsou právě některé ty /nesrozumitelné/ traumata, pokud to poškození tedy není úplně fatální, tak právě tady tyto stavy. A samozřejmě ještě platí taková vize, čím ten člověk je mladší, tím ta rehabilitace může být rychlejší a je jako větší šance.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Dokonce právě po těch cévních mozkových příhodách jsem četla, že lépe rehabilitují ženy a leváci. Je to pravda?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
No, tak to vám řeknu, že nevím, jestli to přímo takto ale... Nebo nesledovali jsme to nějak výzkumně odborně. To jsme nesledovali, takže na to vám úplně neodpovím, ale vesměs opravdu třeba u těch cévních mozkových příhod ty výsledky máme opravdu dobré. A je to vlastně i tím, že třeba v té fakultní nemocnici my rehabilitujeme od těch akutních stadií té nemoci. Jo, ne, že ten člověk vlastně se dostane domů a potom někdy po půlroce přijde na kognitivní rehabilitace. My se snažíme vlastně ten koncept prosazovat tak, aby se začalo rehabilitovat co nejdříve od udeření té nemoci.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Dnes nám v lékárně radí Dr. Vladěna Jaremová z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, kde už několik let funguje centrum pro kognitivní poruchy. Pokud se chcete něco zeptat, stále ještě máte čas nám zatelefonovat na číslo 59 611 22 66.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
/hudba/
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
A ještě jednou se dnes v Lékárně vracíme k tématu kognitivních neboli poznávacích funkcí, k jejich poruchám a také k jejich trénování a ke kognitivní rehabilitaci. Naším hostem je Dr. Vladěna Jaremová z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, která tam vede centrum pro kognitivní poruchy. A my už teď máme na lince opět někoho, kdo chce položit svůj dotaz, dobrý den.
posluchač
Dobrý den. Tady Anna. Já jsem se chtěla paní doktorky na něco zeptat.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Tak prosím, můžete se zeptat.
posluchač
Můžu se zeptat, dobře. já už se pár let chci zeptat, co s pamětí, opravdu vše se mi zhoršuje. Moje paní doktorka mi řekla, že to není ještě tak hrozné, ale opravdu já sama na sobě zjišťuji, že včera co rok se mi to zhoršuje. Já si nemůžu vzpomenout na sousedku, na její jméno. Na zahradu, jak se jmenuje nějaká bylinka. Takové problémy opravdu mám horší, stále užívám /nesrozumitelné/, to mi doporučila naše paní doktorka, že to je na paměť, a /nesrozumitelné/. Chtěla jsem se zeptat, jestli to je dobře nebo... Jo a ještě dělám cvičení paměti, občas třeba, že od stovky odčítat. S tím mám taky problémy, tak jsem se paní doktorky chtěla zeptat, jestli ty tabletky jsou dobré, nebo jestli je něco lepší. Mám už 84 let, tak nemůžu čekat, já nevím, bůhvíco že ze mě ještě bude.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Tak moc děkujeme milé naší paní posluchačce za dotaz, paní doktorko.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano. Tak já vás moc zdravím. Určitě nebudeme zpochybňovat léky, které vám píše váš lékař. Ten určitě udělal nejlepší volbu, která byla možná. Tam to bude určitě v pořádku, popřípadě to s vaším lékařem můžete zkonzultovat. A chválím vás za to, že vy opravdu trénujete a cvičíte paměť, odčítáte. Vlastně, kdybych vám mohla něco doporučit, tak je to právě dělat třeba osmisměrky nebo pokud ještě třeba chcete, tak křížovky nebo různé hry třeba si hrát. Jako toto by vám doporučila nebo popřípadě třeba někam docházet do, já nevím, /nesrozumitelné/ nebo nějakého třeba komunitního centra, pokud ve Frýdku-Místku nějaké takové máte, tak je to docela fajn. Vím, že třeba při klubech důchodců se hrají různé takové hry nebo.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Na zaměstnat vnoučata a hrát pexeso, piškvorky.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano, přesně tak, zcela takovým přirozeným způsobem. Určitě si myslím, že vaše lékařka má velice zdravý jako náhled vzhledem třeba i k vašemu věku, takže tam si myslím, že opravdu pokračovat nebo dělat to tak, jak to děláte doteď.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Tak děkuji, paní doktorko, doporučila byste trénovat kognitivní funkce v každodenním životě vlastně nám všem napříč populací?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
To je taková zábavná otázka. A asi bych to doporučila a myslím si, že je dobré si uvědomit, že my vlastně ty kognitivní funkce neustále používáme. Pokud si vezmeme mladého člověka, který třeba studuje, něco se učí do školy, tak vlastně neustále cvičí paměť. Jo, ten člověk, já nevím, píše, počítá neustále se musí něco soustředit, tak vlastně my zcela přirozeně, i když třeba chodíme do práce, tak se takhle cvičíme. A a vlastně toto je vlastně to Gro toho, že fungujeme v tom běžném denním životě, když se to pak zhoršuje, tak samozřejmě cvičit můžeme začít, jak jsem doporučovat mementem nebo dělat různé ty křížovky, osmisměrky, sudoku třeba luští jo. To je taky docela fajn.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Zatím jsme nezmínili, jestli na kognitivní funkce má vliv třeba i pohyb nebo nějaká fyzická aktivita.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Tak novější studie ukazují nebo prokázali to, že právě pohybová aktivita zejména třeba chůze na čerstvém vzduchu atd. že má pozitivní vliv na kognitivní funkce. Třeba taková lehká sportovní činnost, že to je fajn zařadit do toho našeho denního plánu a samozřejmě vyvarovat se i třeba alkoholických nápojů. Nebo užívání návykových látek velice škodlivé a můžete vlastně poškodit fungování mozku.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
A než se rozloučíme, paní doktorko, vy tady máte ještě s sebou takový letáček, pozvánku, kam a kdy?
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Ano, tak, já bych vás chtěla pozvat a sem ráda, že mohu tady vás pozvat k nám na neurologickou kliniku do kognitivního centra. A budeme pořádat den otevřených dveří, bude to 29. 6. od devíti do 14 hodin pro celou širokou veřejnost, takže pokud byste měli zájem, můžete naše kognitivní centrum navštívit a podívat se, jak to funguje, můžeme vám tam udělat nějaký kognitivní screening. Podíváte se, jak funguje třeba kognitivní rehabilitace, takže je to taková akce pro širokou veřejnost a chtěli jsme dělat i takovou osvětu vlastně, aby se pacienti dozvěděli nebo jejich příbuzní, že mohou rehabilitovat kognitivní funkce.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
Tak děkuji za pozvání tedy. Tímto dnešní naše rozhlasová Lékárna končí. Naším hostem byla tady Dr. Vladěna Jaremová z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Já moc děkuji za návštěvu, za vaše rady a těším se zase příště, na shledanou.
Vladěna JAREMOVÁ, lékařka z centra pro kognitivní poruchy, FN Ostrava
Na shledanou. Také děkuji.
Naďa ČVANČAROVÁ, moderátorka
A než se rozloučím s vámi, milí posluchači, prozradím vám, že za týden uslyšíte v Lékárně více o úrazech páteře a míchy. Pro tuto chvíli se s vámi od mikrofonu Českého rozhlasu Ostrava loučí a pěkný den přeje Naďa Čvančarová.