Louis Braille naučil slepé vidět prsty. Dodnes motivuje nevidomé na celém světě

Když se řekne Louis Braille, mnohým se patrně vybaví bodové písmo pro nevidomé, které tento Francouz vynalezl už ve svých šestnácti letech. Méně známý je však jeho životní příběh, který započal před 210 lety, 4. ledna 1809, a který dodnes motivuje slepce na celém světě.

Louis Braille vyrůstal v rodině sedláře v obci Coupvray ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Paříže. Michael Mellor v knize Louis Braille – Dotek génia píše, že byl slabé miminko a zpočátku nebylo vůbec jisté, zda přežije. Narodil se jako poslední ze čtyř dětí čtyřiačtyřicetiletému Simonovi a o pět let mladší Monique.

Oslepl v otcově dílně
Odmala byl zvídavý a chtěl napodobovat svého otce, kterého pozoroval při práci. Jednou, to mu byly teprve tři roky, se přes zákaz vydal do dílny. Ostrým sedlářským nožem zkusil uříznout kůži, jenže nástrojem si zajel do oka. Rána se mu špatně hojila a infekce se navíc přenesla i do toho druhého, takže v pěti letech chlapec, kterému rodiče říkali Benjamínek, zcela oslepl.
Díky své šťastné povaze, podpoře rodičů i dalších lidí z okolí se mu přesto v rámci možností dařilo začleňovat do běžného života. Jakob Streit v knize Příběh Louise Braille uvádí, že velice rychle zvládl chodit po městečku s holí, rozpoznávat hlasy sousedů, pomáhat otci s leštěním kůže.
Nejznámější Braillův portrét vychází z jeho posmrtné podoby.
FOTO: ČTK
I když miloval procházky venkovskou krajinou a často sedával na lavičce u domu, kde se nechal opájet zpěvem ptáků, slunečními paprsky a nejrůznějšími vůněmi, ze všeho nejvíc toužil po vědění.