Lukáš hraje vozíčkářské ragby a touží po profi vozíku. Pomůžete mu splnit sen?

Ten lednový den loňského roku se mu ani do práce nechtělo. Přesto šel. Když zapojoval na střeše zákazníka internet, stál na poslední příčce žebříku. Žebřík však podklouzl a sedmadvacetiletý Lukáš Černota spadl ze čtyř a půl metrové výšky dolů na dlažbu.
Probral se na zemi, kolem něho krev, necítil tělo. Nemohl se hýbat. Od té doby je aktivní mladý muž a otec malého Lukáše na vozíku.
Vrtulník ho ještě v ten osudný den dopravil do Olomouce, kde ho lékaři šest hodin operovali pod mikroskopy. Jejich diagnóza ukázala zlomeninu šestého a sedmého obratle, nalomený první obratel, porušenou míchu. Zlomená žebra, nehybnost pravé ruky a zranění hlavy. Nejhorší informací však bylo, že je Lukáš po pádu ochrnutý od břicha dolů.
Učarovalo mu vozíčkářské ragby
Lukáš se však nevzdal. "Znám pár postižených lidí, kteří hrají celé dny hry na play station a na počítači. Tak jsem nechtěl dopadnout, při mém zranění hrozí, že zakrním. Zkrátily by se mi šlachy, přibral bych," říká Lukáš Černota v parném dnu na parkovišti v Ostravě-Porubě. Ve voze je kromě nás i jeho sportovní náčiní a invalidní vozík. Lukáš totiž brzy poté, co se loni v srpnu vrátil domů z rehabilitačního ústavu, začal sportovat.
A zalíbil se mu jeden z nejtvrdších sportů – ragby. Přesněji vozíčkářské ragby, které není vůbec u postižených lidí typickým sportem. Lukáš už dnes hraje za ostravský profesionální tým. "Na ragby mě nalákal jeden vozíčkář, se kterým jsem byl v Hrabyni. Hraju za Ostravu českou vozíčkářskou ligu, s týmem jsme hráli už dvakrát v Praze, hrajeme také v Ostravě," říká Lukáš Černota, jehož snem je dostat se za čtyři roky do Los Angeles na paralympiádu. ...