Marek Bartošek: Ve sportovní střelbě jdu ve šlépějích svého táty. Na půdě jsem našel jeho medaile
Když se řekne v komunitě neslyšících jméno Marek Bartošek, každému se automaticky vybaví sportovní střelba. Tomuto sportu pětatřicetiletý Marek zasvětil svůj život. A tak možná ani není překvapením, že hned po našem rozhovoru ho čeká další trénink na střelnici…
Za to, že se věnuje právě sportovní střelbě, vděčí nepřímo svému tátovi. "Jako malý jsem prohledával dědečkovu půdu, kde jsem našel nějaké medaile. A mezi nimi byly tátovy medaile právě ze sportovní střelby. To bylo ještě za dob Svazarmu, kdy jednotlivé školy soutěžily mezi sebou," vrací se zpátky v čase Marek.
Jeho tatínek měl sice nejvíce medailí z atletiky, na tu se specializoval, ale pár medailí bylo právě i ze střelby.
"Kolik ti bylo let, když jste měl v ruce první zbraň?" zajímá mě.
"Tak úplně první zbraní mohla být nějaká dřevěná hračka," usmívá se Marek. "To mi mohlo být tak pět šest let. Až později jsem měl v ruce první pušku – Slavia 630. S tátou jsme pak...
