Marie (69): "Můj podzim života se zahalil do šedé mlhy a osamění...". Jak vám život změní šedý zákal?

Podzim života si paní Marie představovala jako barevnou procházku v obklopení rodiny a přátel. Místo toho skončila osamělá, odříznutá od světa, plná obav z budoucnosti... Její zrak totiž zahalila šedá mlha, která jí brání prožít život naplno.
 O manžela přišla Marie před pěti lety následkem vážné nemoci. Prožili spolu celý život a vychovali dnes čtyřicetiletou dceru Hanku, která se za prací odstěhovala do Košic, kde založila rodinu. " Vnučce Ivetce je osm let a vnukovi Honzíkovi pět. Protože nás ale dělí vzdálenost více než čtyř stovek kilometrů, nevídáme se tak často, jak bych si přála, " vypráví Marie, která žije v malé vísce na jižní Moravě. Dříve za dcerou s manželem dvakrát za rok jezdili, po jeho smrti se na cestu párkrát vypravila i sama, ale poté, co začala mít potíže se zrakem, se již bojí za volant usednout. " Brýle na čtení nosím už dvacet let, ale v posledních dvou letech mi připadá, jako by vše zešedlo a vidím čím dál tím hůře. Jednou jsem při řízení zazmatkovala a skončilo to menší kolizí. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale od té doby už mám strach usednout na místo řidiče. Abych jela dlouhou cestu do Košic, to nepřichází v úvahu, v hustém provozu, který teď na silnicích panuje, se neodvážím už ani do Brna, " přiznává stárnoucí vdova.
Nikam se nedostanu a jen málokdy někdo přijede za mnou
Protože Marie bydlí na malé vísce, čítající pár desítek obyvatel, kde je špatné spojení hromadnou dopravou, začala se uzavírat před světem. " Mám strach nejen řídit, ale kvůli zhoršujícímu se zraku mi dělají problém už i kdysi běžné činnosti jako je vaření, práce na zahrádce, čtení nebo luštění křížovek. Dříve jsem s kamarádkami občas vyrazila výlet nebo posedět do cukrárny, to už je dnes ale také minulostí. Nikam se nedostanu a jen málokdy někdo přijede za mnou, " připouští Marie, že postupně ztrácí kontakt s lidmi, což...