Milníky vzniku potřebné sociální služby lidem s postižením sluchu
Dnes už je brána služba simultánního přepisu pro lidi s postižením sluchu, kteří komunikují česky jako samozřejmost. Její vznik však vůbec samozřejmý nebyl. Přitom v národním jazyce komunikuje 98 % lidí s postižením sluchu, což v ČR představuje 480 000 z celkového půl milionu.
Když jsem přišel o sluch, začal jsem se zajímat o dění mezi lidmi, kteří také neslyší. Tenkrát existoval „Český klub ohluchlých“ (ČKO) a už ani nevím, jak vznikl klub ohluchlých v České unii neslyšících. Každopádně se tam většina aktivních členů ČKO začala scházet, protože nový prezident České unie neslyšících (dále jen ČUN) Ing. Martin Novák poskytl těmto lidem zázemí, jelikož se neměli kde scházet. A protože jsem byl jedním z nich, začal jsem navštěvovat stacionář ČUN.
Na schůzky jsem jezdíval s notebookem, a Ing. Martin Novák mi na něm v textovém editoru při naší vzájemné komunikaci psal. Po několika schůzkách Martina napadlo, že by se mohl přepis z notebooku promítat na plátno a všichni ohluchlí by viděli, co se říká.
První „beta přepis“ (víceméně jen pár odstavců textu na vyzkoušení – psal Ing. Novák) s promítáním jsme udělali koncem roku 2006 a první „opravdový“ 26. 11. 2006, na kterém již přepisovala titulkářka z České televize pí Finglová. A tyto přepisy jsme provozovali po celý rok 2007.
V roce 2007 jsem poslal příspěvek do literární soutěže konference INSPO (konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami) a přišla mi pozvánka na konferenci v březnu 2008, kde bylo předávání cen.
Při registraci na konferenci byly v registračním formuláři volby a potřeby komunikace „tlumočení znakový jazyk“ a „tlumočení znakovaná čeština“. Neovládám ani jedno z toho, tak jsem napsal do poznámky, že se nemohu zúčastnit, protože komunikuji česky a nechci nic tlumočit do něčeho, co neovládám a popsal, jak to děláme na schůzkách ohluchlých v ČUN.
To pana Jaroslava Wintra (pořadatele INSPO) zaujalo a oslovil Ing. Martina Nováka. Konference INSPO byla následně s přepisem a promítáním na plátno, což byl první simultánní přepis pro širokou veřejnost v České republice a Ing. Martin Novák na ní měl o simultánním přepisu přednášku. Já jsem docela hrdý na to, že díky tomu mému napsání byla ten rok na INSPO rekordní účast lidí s postižením sluchu (přes třicet předtím do deseti).
Od roku 2006 usilovala paní Mgr. Věra Strnadová o změnu zákona a pokoušela se přepis zahrnout do tehdejší novely zákona o znakové řeči jako komunikační systém pod názvem záznam mluvené řeči v reálném čase. Několikrát se stalo, že z návrhu novely byla tato část vynechána, například výraz „v reálném čase“. Nakonec se podařilo vše vrátit, a to díky pozměňovacím návrhům, které předložila paní poslankyně Levá v Poslanecké sněmovně. Sněmovna pozměňovací návrh většinou hlasů schválila. To bylo velké vítězství. Na jednání výboru byla poslancům předána petice...