My také nezávidíme netopýrům. Odbornice vysvětluje, jak nevidomí vnímají svět

Lidí s těžkou zrakovou vadou je v Česku kolem stovky tisíc. S čím vším se musejí vyrovnávat? Jak dlouho trvá, než se člověk naučí žít ve tmě? A vyvíjí se nevidomé dítě jinak než to, jež zrak neztratilo? Nejen nad tím se zamýšlí odbornice Marie Vágnerová, která více než dvacet let s nevidomými pracovala.

 Vnímají lidé, kteří se jako zrakově postižení narodí, svět jinak než ti, kdo o zrak přijdou až v průběhu života?  

Pochopitelně. Vrozené zrakové postižení totiž vede ke dvěma efektům. Jeden je pozitivní, druhý negativní.  

Co je pozitivní?

Člověk, který se se zrakovou vadou narodí, jí není stresován, protože jinou variantu nezná. Ten, kdo přijde o zrak až v průběhu života, ztratí důležitý smysl, na nějž byl zvyklý, opíral se o něj, a tudíž se musí s takovou ztrátou vyrovnat. Hodně ale záleží na tom, zda je jeho získaná vada progresivní, tedy jestli zrak ubývá postupně třeba jako u degenerativních onemocnění sítnice, nebo jestli se jedná o náhlou ztrátu zraku v důsledku úrazu nebo nádorového onemocnění, což...