Nebolí, o to je záludnější. Neurochirurg Klener popisuje, jak poznat nádor v hlavě a jak se mu dá předcházet

Operoval dva ministry zdravotnictví a řadu známých osobností. Největší skupinu nemocných, které operuje, ale tvoří úplně obyčejní lidé, ovšem s nejzávažnějšími diagnózami – nejčastěji komplikovanými nádory a cévními problémy v mozku a míše.
Dnes na operačním sále Nemocnice na Homolce leží žena s cévní výdutí uloženou velmi hluboko ve strukturách mozku a já mám vzácnou možnost pozorovat Jana Klenera s jeho týmem při práci.
Skrz překvapivě malý otvor v lebce se velmi šetrně – a téměř bez kapky krve – pozvolna propracovává k výduti, kterou je třeba zasvorkovat, a tím vyřešit smrtelné nebezpečí prasknutí.
Tato cesta vede "zaminovaným územím" – je třeba se vyhnout očnímu a čichovému nervu a nenapáchat ostrými chirurgickými nástroji žádnou škodu, to by mohlo mít fatální následky.  
Na sále ale žádný stres nepozoruji. "Když hraje Messi, taky to vypadá jako brnkačka," šeptají mi kolegové Jana Klenera s neskrývaným respektem. O dvě hodiny později je hotovo – s perfektním výsledkem, výduť je bezpečně uzavřená, pacientka probuzená. Čeká ji život bez jakýchkoli omezení.
To, že byla operována s velmi rizikovou diagnózou, jí bude připomínat jen malá jizvička ve vlasech.
Lidovky.cz: Jste trpělivý člověk?
Asi by to měli posoudit spíš jiní, ale myslím, že v zásadě ano.
Lidovky.cz: Dnes jste operoval aneuryzma. To je preventivní výkon, kdy se zasvorkuje výduť na cévě. Co se stane, když se neodhalí a pacientovi praskne v hlavě?
Do mozku se pod tlakem vyvalí tepenná krev – a na to polovina lidí umře. Z těch, kteří přežijí, polovina dopadne s nějakým deficitem, který snižuje kvalitu života, a zbytek, tedy čtvrtina, dopadne vcelku dobře.
Já mám operace aneuryzmat rád, bývá to pěkné, čisté operování. Můj...